Možná si ani neuvědomujeme, jak Lékaři bez hranic mění lidem život

Lékařka Ilona Ajrapetjan a sestra Luisa Solodka pomáhají pacientům s hepatitidou C v našem projektu v Mykolajivu. Ve svých svědectvích přibližují, co tato choroba může pacientům způsobit. A jak jedné z nich Lékaři bez hranic změnili život hned dvakrát.

Před osmi lety jsem ve škole potkala učitele, který nám popisoval, jak pracoval s Lékaři bez hranic v Africe. Zatoužila jsem po podobné zkušenosti. 

Navíc jsem sama uprchlík. Původně pocházím z Náhorního Karabachu, kde jsem se narodila před 28 lety. Byla tam tehdy válka, hodně lidí uteklo. Když bylo naše město bombardováno, odešla naše rodina na Ukrajinu za otcovou sestrou. Pamatuji se, že na Ukrajinu jsme přišli i s léky, které nám dali Lékaři bez hranic... V Náhorním Karabachu totiž tehdy působili.  

Máma je zdravotní sestra a prakticky jsem vyrostla v nemocnici, jelikož jsem s ní trávila hodně času. Je to pro mě přirozené prostředí. Mám ráda lidi. Proto jsem se rozhodla jít na medicínu.  

Dnes pomáhám s Lékaři bez hranic léčit pacienty v Mykolajivu, kteří mají žloutenku typu C. Společně s ministerstvem zdravotnictví léčíme lidi, kteří mají koinfekce s HIV nebo jsou závislí na drogách.  

Hepatitida C je léčitelná. Prvními symptomy jsou únava a málo energie, ale když nemoc postoupí, přichází cirhóza jater a mnoho dalších příznaků, protože játra jsou naše energetické centrum. Když nepracuje dobře, může mít dopad na vše – na krev, fyzickou kondici, myšlení. Lidé mohou skončit upoutaní na lůžku. Nebo zemřít na cirhózu jater. 

Nejnáročnější jsou pro mě první návštěvy. Pacienti nevědí, co je to za nemoc, někdy se jim na kliniku moc nechce. A jsme první, kdo s nimi o hepatitidě C mluví. 

Největší radost je vidět výsledky pacientů a sledovat, jak se mnoho z nich léčí a vyléčí. A jak jsou šťastní. Jednou jsme měli mladého pacienta, kolem 30 let mu bylo. Pocházel odjinud, žil sám. Byl po mrtvici, nemohl pořádně používat ruce, velmi špatně chodil, nemohl moc mluvit. Měli jsme strach, zda zvládne brát léky doma. Ale on nepropásl jedinou konzultaci, pokaždé přišel o hodinu dřív, opravdu se chtěl vyléčit. A podařilo se mu to. Bylo to naše malé vítězství.  

Lékaři bez hranic mají obrovský dopad na životy lidí. Možná si ani sami neuvědomujeme, když pro ně pracujeme, jak moc mění lidem život. Až když vidíte vyléčené lidi, tak si uvědomíte, jak důležité to je. 

• Ilona Ajrapetjan (na fotografii), lékařka, Mykolajiv (projekt na léčbu hepatitidy C)  

V každém pacientovi vidím sebe

Setkání s Lékaři bez hranic změnilo můj život hned dvakrát – nejdříve mě vyléčili ze žloutenky typu C a potom jsem pro ně začala pracovat. Nejprve jsem působila jako sociální pracovník s vlastní zkušeností a teď pracuji jako zdravotní sestra Lékařů bez hranic.

Práci sestry vnímám jako poslání od dětství, skoro 20 let jsem pracovala v místní nemocnici v Mykolajivu na traumatologii. Tam jsem se také kdysi nakazila hepatitidou C – svého času jsme totiž neměli dostatek osobních ochranných prostředků. Poté, co mě Lékaři bez hranic vyléčili, jsem začala pracovat pro ně. Mám už dospělé děti (a vnoučata), takže se mohu soustředit na práci.

Coby sestra v našem projektu mimo jiné kontroluji pacientům tlak, teplotu, tep, výšku, váhu. Zajišťuji očkování, eviduji výsledky testů, vysvětluji jim, jak správně brát léky, dodržovat zdravou životosprávu a dělám řadu dalších věcí. Jeden den někdy na všechno nestačí, i když pracujeme rychle.

Nejvíc mě těší, kdy přijdou výsledky pacientů. Skoro vždy jim gratulujeme, oni nám děkují. Vím, jak je to důležité, protože jsem to prožila. V každém pacientovi vidím sebe.

Lékaři bez hranic změnili můj život v mnoha ohledech. Jejich hodnoty jsou mi blízké. Lékařská péče má být nezávislá na politice, náboženství, na tom, co máte v peněžence. Nebo na tom, jakou máte nemoc. Nediskriminovali mě pro mou nemoc jako pacientku a nediskriminovali mě ani později už jako vyléčenou kolegyni. Přála bych si, aby všude zacházeli s pacienty tak, jak s nimi zacházejí Lékaři bez hranic. Pacienti jsou pro nás nejdůležitější. Lidé potřebují pomoct. A já jim chci pomáhat.

• Luisa Solodka, zdravotní sestra, Mykolajiv (projekt na léčbu hepatitidy C)

Lékaři bez hranic pomáhali společně s ukrajinským ministerstvem zdravotnictví pacientům s hepatitidou C v Mykolajivu tři roky. V projektu se povedlo zavést novou léčbu léky declatasvir a sofosbuvir, která je výrazně kratší, účinnější u všech typů hepatitidy C a má méně nežádoucích účinků než dříve užívané medikamenty. V květnu 2020 proto Lékaři bez hranic plně předali projekt místním zdravotním úřadům.