Darujte pomoc
5 otázek a odpovědí o ebole v Guineji
V neděli 14. února 2021 vyhlásila Guinea novou epidemii eboly. Lékaři bez hranic byli jednou z klíčových organizací, které zasahovaly během rozsáhlé epidemie této nebezpečné krvácivé horečky v letech 2014 až 2016. Začali jsme proto ihned jednat. Koordinátorka našeho krizového zásahu proti ebole Anja Wolz zodpovídá nejčastější dotazy.
1. Jak moc se této epidemie obáváte?
Při každém zásahu proti jakékoliv epidemii je důležité být klidný a soustředit se. Toto je ale ebola a ta je vždy důvodem k obavám. Sestavili jsme proto tým lidí, kteří patří mezi naše největší odborníky na ebolu. Odjedou do Guineji hned, jak se vyřídí administrativa a víza. Může se ukázat, že se jedná o malou epidemii, kterou snadno zvládneme. Nebo se může ukázat, že je situace vážnější a složitější.
2. Co se dělá jako první při krizovém zásahu proti ebole?
Nejprve musíte mít jasnou představu o tom, co se děje. V pondělí 15. 2. vyrazil do zasažených oblastí N'Zerekore a Gouéké na jihu země monitorovací tým, včetně našeho epidemiologa. Začali mapovat šíření epidemie. Zatím ale nevíme zcela jistě, čemu čelíme.
Potom následuje řada kroků, které musíte udělat rychle a dobře:
- Trasování kontaktů, tzn. identifikace všech lidí, kteří byli v kontaktu s někým, kdo má ebolu, abychom mohli monitorovat jejich zdravotní stav a zastavit šíření nákazy.
- Připravit zdravotnická zařízení pro izolaci a péči o pacienty s ebolou.
- Zajistit, aby se zemřelí s ebolou nebo podezřením na ni pohřbívali bezpečně.
- Šířit pravdivé zdravotní informace.
- Ujistit se, že všechna zdravotnická zařízení mají dobře nastavený systém třídění pacientů (tzv. triáž), aby se minimalizovaly následky šíření eboly na zbytek zdravotnictví.
- A především zapojit místní obyvatele.
Kontakt s místními lidmi je obzvlášť důležitý. Musíte investovat čas a energii do hovoru s komunitami v zasažených oblastech a musíte jim naslouchat. Je potřeba měnit přístup na základě toho, co říkají. Zároveň je potřeba komunity připravit na rizika eboly. Musí to být obousměrná konverzace.
3. A co vakcína proti ebole?
Je určitě pravda, že existence vakcíny proti ebole je jedním z hlavních rozdílů oproti epidemii v letech 2014 až 2016. To je skvělá zpráva, ale musíme být opatrní v očekáváních. Je nepravděpodobné, že bude dostatek vakcín pro celé regiony nebo prefektury. To znamená, že musíme velmi jasně vysvětlit, jak se bude při očkování postupovat, abychom se vyhnuli nedorozuměním a potenciální nedůvěře mezi komunitami zasaženými ebolou.
A jsme zase u zapojení místních obyvatel. Zažili jsme to už mnohokrát. Pokud mají lidé pocit, že jsou součástí intervence, že jim někdo naslouchá a že nejsou bezmocní, tak se zásah proti ebole pravděpodobně vydaří, s vakcínami nebo bez nich. Jestliže se lidé cítí opomíjení, nevyslechnutí, nervózní a přestanou důvěřovat, tak se intervence proti ebole pravděpodobně setká s vícero překážkami, ať už máte vakcíny, nebo ne.
Julien Rey-MSF
Setkání s představiteli guinejských vesnic v oblasti Macenta roce 2014.
4. Jak se teď ebola léčí?
Na začátku epidemie eboly v roce 2014 popravdě neexistovala léčba, což je významný rozdíl oproti dnešku. Ještě nevíme, jaký ze způsobů léčby se použije při zásahu v Guineji. Avšak to, že máme na výběr, je dobré ze dvou důvodů:
- Výrazně to zvyšuje pacientovu šanci na přežití, především když se s léčbou začne brzy.
- Máme větší šanci přesvědčit lidi, aby se přišli včas izolovat a léčit.
Předtím, než byla dostupná léčba, se lidé z pochopitelných důvodů vyhýbali centrům pro léčbu eboly a často se jich báli jako míst, kde se umírá. To se ale může díky dostupné léčbě zásadně změnit, což je důležité pro kontrolu šíření nákazy. Izolovaný člověk s ebolou nemůže nakazit nikoho dalšího.
5. Jak budou pomáhat Lékaři bez hranic?
Budeme mít malý tým expertů na ebolu různých profesí, který dokáže přiložit ruku k dílu v podstatě ve všech oblastech zásahu. Do zasažených oblastí jsme už poslali tým, který pomáhá se sledováním šíření epidemie a zjišťuje, co místní obyvatelé vědí o ebole, abychom podle toho mohli nastavit zdravotní osvětu. Expertní tým se k nim později připojí a společně rychle rozhodnou, kde a jak mohou Lékaři bez hranic nejvíce pomoci. Tyto týmy mají schopnosti i vybavení udělat to, co je nejvíce potřeba: léčit ebolu, sledovat její šíření, zajistit zdravotní osvětu, trasovat kontakty, zapojit místní nebo zajistit očkování.
Hlavně by Lékaři bez hranic ani žádné další organizace při zásahu neměli zapomenout na jednu věc. Musíte mít technické schopnosti (lékařské, epidemiologické, týkající se kontroly šíření nákazy, osvětové atp.), ale také musíte umět jednat s místními obyvateli. Obojí je při zásahu proti epidemii eboly potřeba.