Humanitární sektor se hroutí, dopady na veřejné zdraví mohou být katastrofální

• Humanitární sektor prochází bezprecedentní krizí. Příčinou jsou opatření nové americké administrativy navazující na dramatické změny v zahraniční politice a v oblasti veřejného zdraví. 

• Spojené státy jsou dlouhodobě hlavním poskytovatelem finančních prostředků pro zdravotnické a humanitární programy ve světě. Dle dat Organizace spojených národů (OSN) jen v roce 2024 financovaly 40 % veškeré zahraniční humanitární pomoci. 

• Obrovské škrty budou mít však masivní dopad na miliony lidí, kteří se snaží přežít uprostřed válek, přírodních katastrof a epidemií.

• Mezi země, které dostávají největší objem americké pomoci, patří Konžská demokratická republika, Ukrajina, Afghánistán a Etiopie – tedy místa, kde pomáhají i Lékaři bez hranic. Ti nepřijímají finanční prostředky od americké vlády a nadále provozují zdravotnické humanitární projekty v dalších více než 70 zemích. Nemůžou to však dělat sami.

Pokrok v oblasti veřejného zdraví budovaný desítky let je v ohrožení. Ačkoli se celá škála dopadů stále vyhodnocuje, týmy Lékařů bez hranic začínají pozorovat jasné známky narušení křehkých zdravotnických systémů v různých zemích světa.

Podle Silvestra Tkáče, manažera zásobování, který se nedávno vrátil z Jižního Súdánu, lze očekávat, že škrty značně ovlivní život tamních obyvatel. „Jednak najednou končí podpora určitých ohrožených skupin, kterým se humanitární programy věnovaly, a jednak mnoho lidí přišlo ze dne na den o práci. Socioekonomické změny mohou přerůst i ve společenské nepokoje a násilí. Rozhodnutí ohledně Agentury Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (USAID) obecně přidalo více nejistoty do již tak nestabilního prostředí, což pro Lékaře bez hranic znamená další výzvy,“ popisuje Tkáč.

Končí programy zaměřené na smrtelné nemoci i reprodukční zdraví

Administrativa prezidenta Trumpa ukončila od 20. ledna, kdy oficiálně nastoupil do úřadu, tisíce humanitárních aktivit po celém světě, propustila jejich zaměstnance a zrušila velkou část USAID. Mezi zrušenými byly například programy zaměřené na HIV/AIDS, tuberkulózu, péči o sexuální a reprodukční zdraví, včetně bezpečné potratové péče, očkovací kampaně a malárii.

Po počátečním zmrazení pomoci zveřejnil americký ministr zahraničí 10. března na síti X, že administrativa oficiálně ruší 83 % aktivit financovaných USAID – celkem asi 5 200 vládních grantů. Pro představu, ve fiskálním roce 2023 vyplatila americká vláda na zahraniční pomoc celkem 72 miliard dolarů – přibližně 1 % svého celkového rozpočtu.

Zatímco některým programům bylo technicky umožněno pokračovat, jiné byly zcela ukončeny nebo nedostaly plné povolení k obnovení činnosti. Tato rozhodnutí nevyhnutelně povedou k úmrtím, kterým lze předejít, vyloučení lidí ze zdravotní péče a intenzivnímu šíření jinak léčitelných nemocí. 

Na rizika zastavení léčby upozorňuje i farmaceut Stanislav Havlíček, který momentálně působí v Jižním Súdánu. „Pokud je léčba HIV přerušena nebo není dodržována, může se virus přizpůsobit lékům a stát se rezistentním, což snižuje její účinnost. Při opětovném zahájení léčby je u takových pacientů riziko, že nebude účinná. Ještě horší může být situace u tuberkulózy. Pokud pacient přestane užívat léky, bakterie si vyvinou rezistenci. Rezistentní formy tohoto onemocnění se pak mohou šířit na další osoby, které budou obtížněji léčitelné,“ vysvětluje.

Zastavení finanční pomoci ovlivní především lidi žijící v konfliktních zónách a těžko dostupných oblastech, včetně uprchlíků a vnitřně vysídlených osob, dětí ohrožených podvýživou, starších lidí s chronickými onemocněními a těch, kteří ke svému přežití potřebují právě léčbu HIV a tuberkulózy. Poskytování humanitární pomoci v těchto podmínkách bylo vždy velmi náročné. Nyní bude ještě dražší a nebezpečnější. 

„Vliv škrtů v humanitárním sektoru se projevuje po celém světě. Například i v táborech v Cox's Bazar v Bangladéši. Více než milion rohingských uprchlíků, tedy lidí bez státní příslušnosti, kteří nemají právo na práci, půdu ani jiné legální prostředky k obživě, přijde o příděly potravin. Minulý týden totiž Světový potravinový program vydal oznámení, že kvůli nedostatku finančních prostředků plánuje snížit pomoc na polovinu,“ popisuje ředitelka nizozemské kanceláře Lékařů bez hranic Vickie Hawkins.

Lékaři bez hranic jsou nezávislí, ale potřebují partnery 

Při poskytování životně důležitých služeb Lékaři bez hranic úzce spolupracují s dalšími zdravotnickými a humanitárními organizacemi a mnoho aktivit zahrnuje programy, které byly prakticky ze dne na den přerušeny. Již nyní se ozývají místní i mezinárodní organizace, které musely skončit a nevědí, zda se budou moci znovu vrátit. 

Většinu příjmů Lékařů bez hranic (98 %) poskytuje více než 7,3 milionu soukromých dárců z asi 40 různých zemí, což zajišťuje jejich nezávislost. I když se organizace snaží přizpůsobit své operace tak, aby se podpora dostala ke zranitelným komunitám, vzhledem k rozsahu financování ze strany USA nemůže žádná jednotlivá organizace zaplnit tak obrovský výpadek. „Budeme se snažit nabídnout maximální pomoc, ale není v našich silách stoprocentně ztrátu vykompenzovat, to nejde,“ vysvětluje vedoucí komunikace Lékařů bez hranic Tomáš Bendl.

Například zmíněný Jižní Súdán, kde našlo úkryt mnoho súdánských uprchlíků, je podle Bendla země, která byla z 45 % závislá na humanitární podpoře ze Spojených států. „Všechny ty peníze zmizely přes noc. Dokážeme vykompenzovat možná jednotky procent, ale vůbec ne tolik, kolik by bylo potřeba, abychom lidem poskytli adekvátní pomoc a zachránili jim život,“ pokračuje Bendl. Podle něj byly peníze z USA často alokovány na boj proti epidemiím a na jejich prevenci. „Škála, čeho se to může dotknout, je velmi široká. Nebavíme se „jen“ o HIV nebo ebole, ale zcela určitě i o horečce Lassa, o tuberkulóze, celé řadě opomíjených tropických nemocí,“ uzavírá. 

Rozsah a rychlost škrtů v USA jsou šokující, ale podle Terezy Wyn Haniakové, manažerky komunikace Lékařů bez hranic v Nigérii, se jedná o součást širšího trendu. „Desítky let jsme žili v domnění, že když jeden mezinárodní dárce přestane přispívat, objeví se nový. Tato krize se ale může stát existenciální,“ uzavírá. Výrazné škrty ve svých rozpočtech již provedlo Spojené království, Francie, Švýcarsko, Belgie a Nizozemsko a očekává se, že Německo je bude následovat.