Největší současná humanitární krize na světě trvá už dva roky, konec války je v nedohlednu

• Súdán je v současné době jedinou zemí světa, kde byl oficiálně vyhlášen hladomor na více místech.

• Z celkových 50 milionů obyvatel jich 60 % nutně potřebuje humanitární pomoc, říkají data Organizace spojených národů (OSN). Země čelí několika zdravotním krizím najednou, přístup k lékařské péči je však velmi omezený.

• Válka vstupuje již do třetího roku. Kvůli konfliktu už muselo, podle dat OSN, svoje domovy opustit více než 13 milionů lidí – mnozí z nich opakovaně. Necelých 9 milionů zůstává vysídleno vnitřně, zatímco skoro 4 miliony utekly do sousedních zemí. Mnozí přežívají v přeplněných táborech nebo provizorních přístřešcích bez přístupu k jídlu, vodě či zdravotní péči.

„Podpálili naše domy. Stříleli do civilistů, zabíjeli i děti a ženy. Také je znásilňovali a mučili. Když přišli, byla jsem zrovna na trhu. Moje bratry zadrželi, ale já jsem se snažila bránit. Stejně mě zbili a nadávali mi. Dodnes mě zranění bolí,“ popisuje 30letá žena.

V posledních dvou letech Jednotky rychlé podpory (RSF) i súdánské ozbrojené síly (SAF) opakovaně a nevybíravě bombardují hustě obydlené oblasti. RSF a spojenecké milice páchají brutální útoky – včetně systematického sexuálního násilí, únosů a masového zabíjení. Rabují humanitární zásoby, obléhají zdravotnická zařízení a civilní čtvrti srovnávají se zemí. Obě strany pak obléhají města, ničí důležitou infrastrukturu a blokují životně důležitou pomoc. 

„Při jednom útoku jsem viděla, jak kojící ženě vytrhli z ruky malého chlapečka a odhodili jej stranou. Kdybyste se jim pokusili postavit, mohli by vás zbít, nebo dokonce dítě na místě zastřelit. V jejich očích je chlapec nebezpečný, jednou totiž vyroste a bude se bránit,“ popisuje události 55letá žena.

Pomalý zabiják

Hladomor byl poprvé vyhlášen v srpnu 2024 v uprchlickém táboře Zamzam. Od té doby se rozšířil do dalších deseti oblastí. Sedmnáct nových regionů je navíc nyní na pokraji hladomoru a statisícům lidí tak hrozí smrt. 

V březnu Lékaři bez hranic podpořili očkovací kampaně pro děti do dvou let v Jižním Dárfúru. Více než 17 tisíc jich bylo také zároveň vyšetřeno na podvýživu. Ukázalo se, že skoro každé třetí dítě trpí její akutní formou. Tou trpělo i 26 % těhotných a kojících žen, které vyhledaly pomoc ve dvou Lékaři bez hranic podporovaných zařízeních ve městě Nyala.

Súdán se potýká s několika zdravotními krizemi najednou – co se týče zdraví matek a dětí, je na tom nejhůře na světě. Právě ženy a děti byly mezi více než 12 tisíci pacienty se zraněními přímo způsobenými násilnými útoky, které týmy Lékařů bez hranic ošetřily. 

„Šíří se epidemie spalniček, cholery a záškrtu. Ty jsou způsobeny špatnými životními podmínkami a nedostatečným očkováním. Přeživší sexuálního násilí mají žalostně omezený přístup k psychologické péči. Prohlubující se krize odráží nejen brutalitu konfliktu, ale i hrozivé důsledky rozpadajícího se systému veřejného zdravotnictví a selhávající humanitární pomoci,“ říká Marta Cazorla, koordinátorka Lékařů bez hranic.

Od dubna 2023 vyhledalo lékařskou pomoc v mobilních klinikách nebo zařízeních, které Lékaři bez hranic podporují, více než 1,7 milionu lidí a na pohotovosti bylo přijato více než 320 tisíc pacientů.

Útoky na zdravotnická zařízení

Více než 70 % zdravotnických zařízení v oblastech zasažených konfliktem je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) sotva funkčních, nebo zcela uzavřených, takže miliony lidí jsou uprostřed jedné z nejhorších humanitárních krizí v novodobé historii bez přístupu k důležité péči. 

Od začátku války zaznamenali Lékaři bez hranic více než 80 násilných incidentů, jejichž terčem byl zdravotnický personál, infrastruktura, vozidla nebo jejich zásoby. Ozbrojenci vyrabovali kliniky, ukradli léky a napadali, či dokonce zabili zdravotníky.

Nadcházející období dešťů 

Blížící se období dešťů pravděpodobně katastrofální situaci ještě zhorší – přeruší se totiž zásobovací trasy, zaplaví celé regiony a lidé budou odříznuti od zbytku světa právě v době, kdy dochází zbytky zásob jídla a roste výskyt podvýživy a malárie. Podle organizace je nutné otevřít více hraničních přechodů a udržet přístupné klíčové silnice i mosty, zejména v Dárfúru, kde sezónní záplavy rok co rok izolují celé komunity.

Obyvatelé Súdánu přežívají v této hrůze již příliš dlouho a zoufale potřebují vidět aspoň náznak naděje.

„Byly to nejhorší dva roky mého života. Každý z nás ztratil blízké, nebo přinejmenším zná někoho, kdo si tím prošel. Já osobně truchlila nad smrtí známých, přišla jsem o domov, když ho zasáhl granát. Doufám, že válka skončí a budeme moci zase normálně žít,“ uzavírá Hanan Ismail Othman, lékařka pracující v nemocnici v jihodárfúrské oblasti Kas.