Pásmo Gazy: humanitární pomoc nesmí být válečný nástroj

• Izraelské úřady soustavně využívají rostoucích humanitárních potřeb jako páky během vyjednávání. V posledních dnech například přerušily dodávky elektřiny do Pásma Gazy a zabraňují vstupu veškeré humanitární pomoci.

• Kvůli této blokádě ztratili tamní lidé přístup k základním službám. Přerušení dodávek elektřiny 9. března omezilo i distribuci pitné vody.

• Tato politika kolektivního trestu musí okamžitě přestat. Spojenci Izraele, včetně Spojených států, však záměrně ignorují závažné porušování mezinárodního humanitárního práva a toto jednání normalizují. 

Zásobování dvou nemocnic na jihu a jedné kliniky na severu Gazy měla během své mise na starost i farmaceutka žijící v Česku Zuzana Slováková. „Ještě v lednu se nám moc nedařilo dostávat kamiony přes hranici. Když už se to nějakému povedlo, často byl vykraden. Byly situace, kdy chyběly třeba i základní léky na bolest. To se po začátku příměří zlepšilo. Pak jsme se snažili všechny naše objednávky, které někde čekaly už od léta, dostat k nám. Chtěli jsme toho do skladu dovézt co nejvíc, protože jsme byli skeptičtí k tomu, jak dlouho příměří vydrží.” 

Přestože příměří mělo znamenat rozšíření humanitární pomoci, izraelské úřady ji zastavily. „Blokáda veškerého zásobování se nevyhnutelně dotýká stovek tisíc lidí a má smrtelné následky,” varuje krizová koordinátorka Lékařů bez hranic Myriam Laaroussi. Naposledy se týmům organizace podařilo dostat do Gazy tři nákladní vozy převážně se zdravotnickým materiálem 27. února. Několik dalších kamionů, jejichž příjezd byl plánován, zastavila blokáda. 

Co blokáda znamená v praxi

„Gaza nyní zůstává bez přístupu k palivu," připomíná Laaroussi. Nicméně kvůli přerušení dodávek elektřiny musí nyní i závod na odsolování vody v Chán Júnisu na jihu Gazy využívat ke svému chodu dieselové palivo. Produkce závodu kvůli tomu už klesla ze 17 milionů na 2,5 milionu litrů vody denně. Po 15 měsících plných bombardování, nuceného vysídlování a lokálních epidemií nadále komplikují pomoc na místě například i požadavky na předběžné odbavení ze strany izraelských úřadů. Na základě nich lze odmítnout takzvané zboží dvojího užití. Tento netransparentní systém brání dodávání životně důležitých materiálů do nemocnic – včetně skalpelů, nůžek, kyslíkových koncentrátorů, odsolovacích jednotek a generátorů. Dovoz je nesmírně zdlouhavý a představuje složitou byrokratickou překážku, i když se podaří povolení získat.

Pomoc je třeba rozšířit, ne blokovat

Týmy Lékařů bez hranic se snaží rozšířit pomoc v Gaze, zejména na severu, kde lidé již několik měsíců nemají přístup k základním potřebám. Ve stávajících podmínkách je to však nesmírně náročné. „Přestože během příměří bylo vpuštěno do země více kamionů, izraelské úřady, které systematicky blokují humanitární pomoc, nám znemožnily řádně se zásobit, a to i před začátkem této blokády,” dodává Laaroussi. „Máme svázané ruce. Bez zásobovacího systému, jakmile nám dojde to, co máme na skladě, bude ještě obtížnější pomáhat místním lidem. Příměří bez rozšíření humanitární pomoci je protimluv.”