Pásmo Gazy: Sever se mění v pustinu, další tři nemocnice obdržely evakuační příkaz

• Desetitisíce lidí musely kvůli novým evakuačním příkazům ze 7. října 2024 urychleně utéct ze severu Pásma Gazy na jih. Izrael je vydal poté, co v oblasti obnovil bombardování i pozemní operace.  

• Obyvatelé Bejt Hanúnu, Džabalíji a Bejt Láhie byli v rámci tohoto nuceného masového vysídlení vyzváni, aby se přestěhovali do přelidněné oblasti, tzv. humanitární zóny, v okolí Mawasi a Dajr Baláhu.  

• V této oblasti ale už nyní žije milion lidí v nelidských podmínkách. Zóna navíc zůstává pro civilisty i humanitární pracovníky nebezpečná, protože i na ni izraelské síly nadále útočí.  

„Z ničeho nic mi bylo řečeno, že musíme ze severu odejít,“ říká Mahmoud, spolupracovník Lékařů bez hranic, který během noci musel opustit Džabalíju. Útočiště našel v penzionu ve městě Gaza. „Náš dům jsme za silného bombardování opustili v zoufalství. Můj domov je ale tady, nechci ho opustit. Bylo to strašně těžké, raději bych býval zemřel, než abych byl vysídlencem na jihu,“ dodává. Mezi těmi, kterých se nucená evakuace týká, je kromě Mahmouda i 6 dalších zaměstnanců Lékařů bez hranic. Dalších 5 zaměstnanců uvázlo v Džabalíji, kde izraelské síly provádějí vojenské operace. 

Sever Pásma Gazy se s přibývajícími nucenými evakuacemi a bombardováním ze strany Izraele postupně mění v pustinu, kde se nedá žít. Z oblasti se důsledkem vojenských operací vytrácí jakékoli známky palestinského života. 

Lékaři bez hranic vyzývají izraelské úřady, aby zastavily příkazy k evakuaci, které vedou k hromadnému vysídlování, a zasadily se o ochranu civilistů. Urgentní je také umožnit vpuštění humanitárních konvojů se zásobami, které nedostaly od 1. října 2024 pro vstup povolení.  

Evakuační příkazy obdržely i tři nemocnice 

Evakuační příkaz se týká také tří hlavních nemocnic: nemocnice Kamála Adwána, Indonéské nemocnice a nemocnice Awda. Ty fungují v minimální kapacitě. Podle tamního ministerstva zdravotnictví je v nich stále hospitalizováno celkem 317 pacientů, z nichž přibližně 80 je na jednotce intenzivní péče. Zdravotnická zařízení je třeba chránit za každou cenu.  

Jen během neděle a pondělí přijala klinika Lékařů bez hranic ve městě Gaza 255 pacientů. Důvodem je den ode dne stále omezenější přístup k lékařské péči v jiných zdravotnických zařízeních. Týmy Lékařů bez hranic už obdržely zprávy o lidech, kteří na následky svých zranění zemřeli, protože se nemohli dostat k lékaři včas.  

„Násilné vytlačení tisíců lidí ze severní Gazy na jih mění jednak severní oblast v poušť bez života a za druhé zhoršuje situaci na jihu, kde se více než milion lidí tísní na malém území, a to v žalostných podmínkách,“ říká Sarah Vuylsteke, koordinátorka projektů Lékařů bez hranic v Pásmu Gazy. „Přístup k vodě, zdravotní péči, ale ani pocit bezpečí prakticky neexistuje a nedokážu si představit, že by se do tohoto prostoru vešlo ještě více lidí,“ dodává Vuylsteke. „V posledním roce byli lidé vystaveni nekonečnému cyklu vysídlování a neustálému bombardování. Už toho bylo dost, tohle musí okamžitě přestat.“ 

Oblast takzvané humanitární zóny zůstává nadále nebezpečnou, mnoho lidí zde trpí kožními chorobami a infekcemi dýchacích cest. Situace je o to více znepokojivá, protože se blíží zima.