V Jižním Dárfúru se odehrává jedna z nejhorších krizí na světě v oblasti zdraví matek a dětí.
Na nemoci, kterým lze předejít, umírají těhotné, rodičky, ale i ženy v šestinedělí. Lékaři bez hranic již nemají kapacitu pokrývat jejich potřeby.
Podle organizace počet úmrtí matek v pouhých dvou nemocnicích podporovaných Lékaři bez hranic v Jižním Dárfúru v období od ledna do srpna 2024 představuje více než 7 % celkového počtu tohoto typu úmrtí ve všech zařízeních organizace po celém světě v roce 2023.
„Toto je krize, jakou jsem za svou kariéru nezažila. V současné době probíhá několik zdravotních krizí, na které OSN a další subjekty téměř nereagují. Je šokující, kolik novorozenců, těhotných žen a rodiček tady umírá. Přitom mnoha úmrtím by bylo možné předejít,“ popisuje Gillian Burkhardt, vedoucí aktivit Lékařů bez hranic v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví v Jižním Dárfúru.
Zabránit masovému hladomoru a zmírnit utrpení milionů lidí může nyní pouze koordinovaná mezinárodní reakce podpořená výrazným financováním a neústupným tlakem na válčící strany. I ty totiž brání tomu, aby se k lidem dostala humanitární pomoc. Konflikt situaci jen zhoršuje. Lidé jsou vystaveni násilí a vyháněni ze svých domovů.
Infekce zabíjí
V Jižním Dárfúru byla nejčastější příčinou úmrtí matek sepse. Nedostatek fungujících zdravotnických zařízení nutí ženy rodit v nehygienickém prostředí, kde chybí základní vybavení, jako je mýdlo, čisté porodní podložky a sterilizované nástroje. Bez těchto základních věcí ženy snadno dostanou infekce, navíc chybí i antibiotika.
„Jedna těhotná pacientka z venkovské oblasti čekala dva dny, než sehnala peníze potřebné na péči,“ vybavuje si Maria Fix, vedoucí lékařského týmu v Jižním Dárfúru. Nejdříve se pacientka dostala do nemocnice, kde došly léky. Do zařízení Lékařů bez hranic se dostala až v kritickém stavu – v kómatu. Příčinou smrti byla neléčená infekce. Přibližně 78 % všech úmrtí v zařízeních Lékařů bez hranic nastalo během prvních 24 hodin po hospitalizaci. Ženy přicházejí příliš pozdě.
Krize v Jižním Dárfúru se týká i dětí. Tisíce z nich jsou na pokraji smrti a hladovění. V srpnu proběhl screening 30 000 dětí mladších dvou let na podvýživu. Třetina z nich trpěla akutní podvýživou. Navíc od ledna do června 2024 každý pátý novorozenec zemřel na sepsi.
V hlavním městě se před válkou shlukovaly různé humanitární organizace. Od jejího vypuknutí se však většina organizací do svých sídel nevrátila. OSN ve městě stále nemá žádné mezinárodní pracovníky a Lékaři bez hranic jsou zde jednou z mála přítomných mezinárodních organizací. Od ledna do srpna 2024 poskytli více než 12 tisíc pre i postnatálních konzultací a asistovali u více jak 4 tisíc porodů. „Pracovat konkrétně v Súdánu je velmi náročné, ale čekat, že problémy zmizí samy od sebe, nikam nevede,“ uzavírá Burkhardt. „Na záchranu mnohých matek a dětí je už pozdě. S riziky je třeba se poprat a je nutné najít řešení dříve, než přijdou o život další z nich.“