Ukrajina: Dlouho po pádu poslední bomby budou statisíce lidí potřebovat trvalou péči

• Ukrajina vstupuje již do čtvrtého roku války a humanitární krize se každým dnem prohlubuje.

• Ukrajinská infrastruktura přitom už teď utrpěla ohromné škody, terčem přímých útoků se mnohokrát staly jak nemocnice, tak jejich personál.

• Podle vedoucího projektů Lékařů bez hranic, Thomase Marchese, budou statisíce lidí potřebovat specializovanou dlouhodobou péči, včetně rehabilitace a psychoterapie, ještě roky po skončení konfliktu.

„Není neobvyklé, že čím déle humanitární krize trvá, tím méně mediální pozornosti se jí dostává. Možná i proto je teď po třech letech pro lidi zasažené válkou na Ukrajině získání potřebné pomoci těžší než kdy jindy. Svět už má zkrátka tendenci dívat se jinam. Ukrajinci nám přitom často říkají, jak důležité pro ně je, aby nezůstali ve tmě sami – a my nepřestávali vidět, čemu všemu musí během bojů čelit. Ostatně jak mi nedávno napsal kamarád z Kyjeva: Pokud jste už unavení čtením, posloucháním nebo sledováním zpráv o dění na východní frontě, zkuste si představit, jakou únavu cítí ti civilisté, kteří tam každý den žijí,“ popisuje Tomáš Bendl, vedoucí komunikace české kanceláře Lékařů bez hranic a bývalý manažer komunikace na Ukrajině.  

Komplikace na frontě

Protože jsou již tři roky součástí každodenního dění útoky dronů a raket, v některých případech i na města vzdálená více než 1 000 kilometrů od fronty, museli si zdravotníci zvyknout na ošetřování pacientů v bunkrech nebo sklepích. Častá je také práce při výpadcích proudu v důsledku bombardování energetické infrastruktury.

Lékaři bez hranic i kvůli tomu provozují sanitky, které převážejí pacienty z přetížených nemocnic v oblastech bojů do zařízení s větší kapacitou ve střední a západní části země. Za poslední tři roky převezly sanitky organizace více než 25 000 pacientů.

V oblastech u frontové linie mají obzvlášť starší a chronicky nemocní lidé velmi omezený přístup ke zdravotní péči. „Ne každý je schopen opustit svůj domov a začít znova. Pokračující ostřelování však často nedovolí lékařským týmům do potřebných regionů cestovat,“ vysvětluje Marchese. 

Týmy mobilních klinik a ambulancí pracující v blízkosti fronty zaznamenaly v roce 2024 výrazný nárůst chronicky nemocných pacientů trpících kardiovaskulárními onemocněními, cukrovkou či rakovinou. 

Psychologická péče a fyzioterapie

Podle dat Lékařů bez hranic narůstá od roku 2022 také počet pacientů s válečnými zraněními, kteří po amputacích potřebují včasnou rehabilitaci. Například za rok 2024 organizace eviduje desetiprocentní meziroční nárůst pacientů po amputaci dolních končetin.

Včasnou pooperační fyzioterapii zajišťují střediska Lékařů bez hranic v Čerkasech a Oděse, kde týmy rovněž poskytují psychologickou péči a ošetřovatelské služby. V letech 2023 a 2024 přijaly tyto týmy 755 pacientů, přičemž za poslední zmíněný rok byla polovině z nich diagnostikována buď posttraumatická stresová porucha, nebo deprese. Lékaři bez hranic proto už zřídili i samostatný projekt na léčbu posttraumatické stresové poruchy ve Vinnycji.

Brzy po eskalaci války, na začátku roku 2022, se týmy Lékařů bez hranic rychle přizpůsobily, rozšířily své kapacity a změnily rozmístění projektů a činností podle měnících se potřeb. Lékaři bez hranic nyní zajišťují chirurgickou a intenzivní péči, podporu v oblasti duševního zdraví, fyzioterapii a léčbu chronických onemocnění, včetně screeningu na tuberkulózu. Na místě nyní pomáhá přibližně 450 zaměstnanců.