3 otázky pro Ibrahima Ahmeda, koordinátora projektů Lékařů bez hranic v Mopti a Douentze

V centru Mali, přesněji v oblasti Konny, se minulý týden odehrály intenzivní boje. Lékaři bez hranic mají v této styčné zóně mezi severem a jihem země už několik měsíců své týmy. Ibrahim Ahmed, koordinátor zdravotnických projektů v Douentze a Mopti představuje překážky, se kterými jsou týmy Lékařů bez hranic konfrontovány, a přibližuje situaci v této dělící zóně.

Jaká je situace v Mopti?

Když jsme sem před týdnem přijeli, lidé kvůli blížícím se bojům opouštěli vesnici. Všichni jsme věděli, že válka probíhá v Konně, malém městě asi 70 km od Mopti. Lidé odcházeli ke svým příbuzným nebo k přátelům. Mopti bylo téměř prázdné, obchody zavřené, na ulicích bylo vidět jen pár lidí. Ti, kteří zůstali, prostě neměli prostředky na to, aby odešli. V zásadě jsou to ti nejzranitelnější. Lékaři bez hranic tedy pokračovali ve své činnosti ve městě a podporovali dvě hospitalizační jednotky pro podvyživené děti a jedno ambulantní zdravotnické centrum. Původně jsme se chtěli po příjezdu do Mopti spojit se zbytkem zdravotnického týmu, který pracoval v nemocnici v Douentze, městě ještě severněji než Konna. Boje byly ovšem velmi intenzivní, nemohli jsme se vydat na cestu.

Jak se daří týmu v Douentze?

Cítí se trochu izolovaní, ale jsou v pořádku. Jsme v pravidelném kontaktu. Od začátku bombardování zůstávají v nemocnici, aby se vyhnuli přesunům. Bylo nutné zajistit jejich vlastní bezpečí, ale také pokračovat v urgentní zdravotní péči. Týmy poskytly v minulém týdnu okolo 600 konzultací, z toho 200 dětem mladším 5 let. Do nemocnic a zdravotnických středisek, jež podporujeme, přichází méně lidí, zřejmě proto, že obyvatelé města nevycházejí z domů. Velmi se obáváme o jejich zdravotní stav. Překvapivě jsme však nepřijali žádné raněné. Dostupných informací je málo, situace v oblasti Konny je stále mlhavá. Jen zřídka se ocitáme na obou stranách bojové zóny a navíc tak zblízka. Přesně to se nám teď stalo! Od pondělí víme, že malijská a francouzská armáda dorazila do Douentzy. Čekáme tedy na povolení vstupu, abychom se mohli přidat ke svým kolegům.

Jak je to tedy s přístupem do Konny?

Víme, že je to zóna, ve které mohou humanitární a zdravotnické potřeby být obrovské, protože boje se odehrávají na zemi i ve vzduchu. Ale přes naše opakované žádosti je vstup do této zóny stále zakázaný. Takže je velmi složité se dozvědět, co se tam děje. Jak humanitární organizace, tak média jsou blokovány v Sévaré, ve městě v blízkosti Mopti. Minulý týden jsme nechali přivézt dva kamióny plné zdravotnického materiálu a léků. Máme tedy na místě vše, co potřebujeme, abychom mohli rychle zorganizovat mobilní kliniky. Máme také dost materiálu na stabilizaci potenciálních raněných, kteří by byli převezeni do Mopti. Náš chirurg v Bamaku čeká jen na povolení vstupu. Jenže s postupujícím časem situace stále víc zapadá a my čím dál méně tušíme, co můžeme na místě očekávat, až se tam dostaneme. Nejhorší by samozřejmě bylo, kdybychom přišli pozdě. V tomto regionu zůstávají naše priority už několik dní stejné: posílit tým v Mopti a moci vstoupit do Konny.

Více o aktivitách Lékařů bez hranic v Mali ZDE.