Čad: “Naočkovali jsme 110 000 lidí. Pracovali jsme od rána do večera.”

V prosinci 2011 řídila nizozemská zdravotní sestra Marja Scholten očkovací kampaň v Čadu. Spolu s třísetčlenným týmem zajistila očkování téměř 110 000 lidí proti meningitidě.

Ráda jsem se zase vrátila do oblasti Mandelia v Čadu, kde jsem měsíc předtím pomáhala s bojem proti epidemii cholery. Tentokrát jsme měli za úkol zorganizovat preventivní očkovací kampaň proti meningitidě A.

Meningitida způsobuje zánět mozkových blan a každoročně způsobí mnoho úmrtí. Nemoc je rozšířená zejména v tzv. pásu meningitidy táhnoucím se zeměmi subsaharské Afriky, mezi které patří i Čad. Tento rok jsme pracovali s novou vakcínou MenAfriVac, která účinkuje mnohem déle než běžné vakcíny – až 10 let na rozdíl od standardních 2-3 let. Bylo to poprvé, co jsme prováděli preventivní kampaň. Většinou začínáme očkovat, až když nemoc propukne. Prevence je však velmi důležitá. Před začátkem kampaně byli proškoleni vedoucí všech zdravotních center v oblasti.

Mandelia leží asi hodinu jízdy od hlavního města N‘Djamena. Oblast je rozdělena na 18 zón, 16 z nich má zdravotní centrum poskytující všeobecnou péči: konzultace, porodní péči a očkování. Zdravotní centrum bývá klinika vedená sestrou a několika asistenty se základním zdravotnickým výcvikem. Ráda jsem zase všechny znova viděla. Máme mezi sebou velmi blízký pracovní vztah už z doby boje proti choleře. Obdivuji tuto skupinu tvrdě pracujících sester, které jsou zodpovědné za všechny zdravotní problémy ve své zóně.

Příprava a vyjednávání

Oblast Mandelia je po období dešťů velmi obtížně přístupná a proto jsme museli nejprve zajistit, aby se vakcína dostala i do odlehlých oblastí. Mnoho míst je dosažitelných jen pomocí pirogy, zvláštního druhu člunu s plochým dnem. Spolu s logistickým týmem a veslařem vybaveným dřevěnou tyčí jsme proplouvali mělkými jezery uprostřed nádherné, divoké krajiny. V oblasti Logone Gana v povodí řeky Logone jsme převáželi vakcínu přes řeku do ještě odlehlejších oblastí. Místní lidé se zájmem sledovali, jak jsme vyjednávali transport.

Zatímco jsme zajišťovali převoz vakcín, zdravotnický tým pracoval na přípravě školení pro více než padesát sester, které jsme potřebovali pro naši kampaň. Přípravy šly podle plánu, ale pro kampaň samotnou to bohužel neplatilo. Spolupracovali jsme s místními úřady, ale i přes jejich ochotu docházelo ke střetům s ministerskými regulacemi, což následně způsobovalo zpoždění a frustraci. Naštěstí se vše vyřešilo tři dny před začátkem kampaně. Prezident země slavnostně zahájil očkovací kampaň 11. prosince. Dostali jsme se i do místních zpráv a v průběhu kampaně nás navštívil ministr zdravotnictví.

Práce od rána do večera

Když už jsme začali, vše běželo podle plánu a každý den docházelo k drobným upřesněním, tak abychom dosáhli co nejvíce lidí mezi 1 - 30 lety. Bylo obzvláště těžké přesvědčit vojáky a mladé muže, kteří si mysleli, že očkování je jen pro děti. Pracovali jsme jedenáct dnů, od krásného východu slunce v 6 ráno až do 10 hodin večer, když se odpojil generátor a zhasla světla. Ve volném čase jsme navštěvovali trhy, školy, kostely a mešity. Na konci kampaně chodily týmy od domu k domu, aby se přesvědčily, že očkováni byli opravdu všichni. Na místě panovala úžasná atmosféra a všichni pracovali s nadšením.

Do kampaně se zapojilo přibližně 300 lidí – sester, zapisovatelů, logistiků a mnoho dalších. Za jedenáct dní jsme naočkovali celkem 108.511 lidí, tedy 91 procent cílové populace. Zbylých 8 procent bylo pravděpodobně již dříve očkováno v blízkém Kamerunu nebo ve vedlejším okrese, kde probíhala podobná kampaň. Nezaznamenali jsme žádné vedlejší účinky vakcíny a teď už se můžeme zpětně podívat na velmi úspěšnou očkovací kampaň.