Cholera ovládla hlavní město Zimbabwe

Lékaři bez hranic reagují na epidemii cholery v hlavním městě Zimbabwe Harare. Ministerstvo zdravotnictví prohlásilo, že se jedná o “největší epidemii, jaká kdy Harare postihla”.

Lékaři bez hranic zřídili centrum na léčbu cholery na poliklinice Budiriro a v nemocnici pro infekční onemocnění v Harare, kde bylo léčeno 500 pacientů, přičemž denně bylo hospitalizováno v průměru 38 nových pacientů. Asi 78% pacientů pochází z hustě osídlených předměstí v jihozápadním Harare, Budiriro a Glen View, jejichž populace čítá přibližně 300.000 lidí. Epidemie postihla i okolní části Mbare, Kambuzuma, Kwanzana a Glen Norah. Pokud se nepodaří epidemii zastavit, bude v ohrožení až 1,4 milionu lidí.

Lékaři bez hranic poskytují zdravotnickou, logistickou a personální pomoc v obou centrech na léčbu cholery od chvíle, kdy byli požádáni o pomoc s epidemií v Harare. V týmu pracuje přes 40 místních spolupracovníků: zdravotních sester, logistiků, hygieniků pro chlorinaci vody a hygieniků-zdravotníků. Hygienici vykonávají důležitou práci při omezování šíření cholery v komunitách: dezinfikují obydlí, kontrolují pacienty a dohlíží na pohřby, které jsou jedním z důležitých faktorů při šíření cholery vzhledem k tomu, že k nim tradičně patří omývání těla zemřelého, podávání rukou a nakonec i konzumace potravy.

Zdravotnické týmy jsou zaplaveny prací

Spolupracovník Lékařů bez hranic pro hygienu a sanitaci Precious Matarutse komentuje situaci: „V centru na léčbu cholery v Budiriro se události vymykají z rukou. Pacientů je tolik, že sestry jsou ustavičně přetížené. V čekárně zemřela holčička, když seděla na lavici. Pracuje každý, kdo může, a je využita každá místnost, ale i tak leží pacienti na zemi i v čekárně. Včera se dostavil na kliniku muž, jehož žena předtím zemřela. Jeho příbuzní si uvědomili, že jde o vážnou věc, a tak onoho muže přivedli na kliniku. Chtěli vědět, co mají udělat s tělem zemřelé. Lidé se bojí, že se také nakazí. Je nutné šířit osvětu a informovat obyvatele.“ 

Výzvy, kterým týmy Lékařů bez hranic čelí v centru na léčbu cholery, jsou různé. Logistik Vittorio Varisco opisuje těžkosti: „Je to výzva čelit rostoucímu počtu pacientů. Není dost místa ani lůžek pro pacienty. Dnešní pacienti v nemocnici pro infekční onemocnění leží venku na trávě a my narychlo stavíme stany s dalšími lůžky. Existující oddělení nával pacientů nemohou zvládnout.“

Lékař Bauma Ngoya vysvětluje, jak nezbytný je vyškolený personál pro efektivní léčbu pacientů a zvládnutí epidemie: „Pacienti potřebují neustálý dohled, aby se zajistila adekvátní hydratace, bez níž zemřou. Spolu s tím, jak roste počet pacientů, musíme přijímat a školit i další zdravotnický personál.“ 

Nová tvář přetrvávající krize

Cholera není nový fenomén v krizí zmítaném Zimbabwe. V některých venkovských oblastech je cholera endemická a objevuje se každý rok. Nicméně výskyt cholery v městských oblastech, kde ve většině domovů existují vodní potrubí a splachovací toalety, byl až do nedávna relativně ojedinělým jevem. Společně s přetrvající ekonomickou krizí a neustále se zhoršujícími životními podmínkami jsou i městské oblasti stále více postihovány.

Nemoc se šíří vodou a přenáší orálně-fekální cestou. Daří se jí proto v nehygienických podmínkách. Zničená infrastruktura, poškozené kanalizační potrubí a výpadky v dodávkách pitné vody nesou hlavní odpovědnost za vznik epidemie, protože nutí lidi kopat nechráněné studny a vyprazdňovat se na otevřených prostranstvích. V období dešťů od listopadu do března pak silné deště odplavují nečistoty do nechráněných studen.

Skutečnost, že současná epidemie cholery se objevila ještě před začátkem období dešťů, je jasným důkazem ubohých sanitárních podmínek a nedostatku pitné vody, a zároveň znepokojující předzvěstí pro nadcházející období dešťů.