DRK: Tito lidé jsou naprosto zbídačení

Po pádu Gomy, hlavního města provincie Severní Kivu v Demokratické republice Kongo, se Lékaři bez hranic snaží uspokojit základní humanitární potřeby. Tisíce lidí uprchly před boji a nechaly za sebou opuštěné vesnice i prázdné vysídlenecké tábory. Výsledkem násilí posledních několika dní je nejméně stovka raněných a neznámý počet mrtvých. Lékaři bez hranic vyhodnocují humanitární a zdravotnické potřeby způsobené postupem rebelů z M23 na Gomu, aby mohli poskytnout odpovídající pomoc. Na místo směřují posily lékařského a chirurgického týmu a Lékaři bez hranic již předali léky a zdravotnický materiál dvěma nemocnicím ošetřujícím zraněné z Gomy. Thierry Goffeau, vedoucí mise Lékařů bez hranic v Severním Kivu, je momentálně v Rutshuru, kde se panika a strach pomalu zmírňují.

Jaká je situace na místě?

V tuto chvíli jsem v Rutshuru, na území M23, v oku cyklónu. Situace je tady momentálně klidná. V Gomě se od ukončení bojů situace rovněž pomalu uklidňuje. Střelba přestala. Raněných je kolem stovky, včetně civilistů a vojáků. Jejich zranění jsou nejčastěji způsobena střelami a střepinami. Počet mrtvých zůstává neznámý, ale na ulicích je vidět mrtvá těla.

Lidé jsou zatím nedůvěřiví a obchody zůstávají zavřené. Nefunguje elektřina a chybí voda. Chirurgická podpora je nutná. Mnoho lidí vysídlených v červenci při obsazení Rutshuru jednotkami M23, kteří se pak usadili na hranici města Kanyaruchinya, nyní prchá směrem ke Gomě nebo západně směrem k Sake. Mluví se o 55 000 lidí v pohybu.

Co vidíte na ulicích, v táborech, v nemocnicích?

Tábor Kanyaruchinya je prázdný. Od ukončení bojů se někteří vracejí k Rutshuru, na své původní území. Je nutné poznamenat, že tito lidé jsou naprosto zbídačení – už před vypuknutím této nové vlny násilí nebyl tábor Kanyaruchinya pravidelně a dobře udržovaný, takže tam lidé žili ve velké nouzi.

Předpokládám, že obchody se velmi rychle znovu otevřou a město se alespoň trochu oživí. Jedná se nicméně o velké trauma a důvěra a všeobecná atmosféra bude ke skutečné stabilizaci potřebovat bezpochyby mnohem více času, tím spíš, že lidé mají pořád obavy z protiútoku.

Jak Lékaři bez hranic reagují na tuto krizi?

Poslali jsme do Gomy chirurgický tým a zaměřujeme se také na vysídlené obyvatele. Dnes můžeme pracovat více méně normálně, ale naše týmy jsou samozřejmě nervózní a znepokojené. Došlo tu doslova ke změně režimu. Jak bude město fungovat zítra? Mezinárodní výbor Červeného kříže má na místě také jeden chirurgický tým, ale mnoho organizací se evakuovalo a lidé čekají na jejich návrat.

My samozřejmě nečekáme a pracujeme. Zdravotnická zařízení ještě fungují, takže Lékaři bez hranic nemusejí pokrývat všechny potřeby a spíše se zaměřujeme na jejich podporu. Co se týká vysídlenců, je potřeba zkoumat situaci podrobněji, protože někteří se vracejí do Rutshuru a neusazují se znovu v Kanyaruchinyi. Uvidíme...

Jakým problémům teď musí Lékaři bez hranic na místě čelit?

Nejnáročnější je dostat naše spolupracovníky do Gomy, protože situace se neustále mění. Logistická úskalí přístupu do některých oblastí mohou také komplikovat vyhodnocení potřeb nebo rozšiřování našich aktivit. Na řadu míst se teď jednoduše nedostaneme. Nejdůležitější je samozřejmě zajistit bezpečnost personálu Lékařů bez hranic a našich pacientů.