Důsledky vleklého konfliktu v Čečensku

Svět se o konfliktu v Čečensku a jeho dopadu na civilní obyvatelstvo nedozvěděl mnoho. Přestože konflikt ztrácí na intenzitě, mnoho z těch, kteří přežili přílivy a odlivy této 12 let dlouhé války, nosí stále jizvy na těle i na duši.

[zpět na Top 10: Opomíjené humanitární krize roku 2006]

Velká většina obyvatel Čečenska, která se během nejhorších bojů přemístila do sousedního Ingušska, se nyní vrátila domů. Proces obnovy začal během minulého roku nabírat tempo, ovšem  pouze v Grozném a několika větších městech, takže tisíce navrátilců jsou bez domova a musí se spokojit s hroznými životními podmínkami v prozatímních ubytovacích centrech. Ruská vláda podněcuje místní čečenské autority k převzetí odpovědnosti za bezpečnost, ale přesto násilí, únosy a týrání pokračují. V minulém roce byl zaznamenán vzestup násilí i v sousedním Ingušsku a Dagestánu, ale humanitární pracovníci, zahraniční pozorovatelé a novináři mají stále do této oblasti omezený přístup. Lékaři bez hranic setrvávají v péči o fyzické a mentální zdraví nejvíce ohrožených skupin čečenského obyvatelstva v prozatímních ubytovacích centrech, ale i v chudých venkovských oblastech, kde zdravotnická infrastruktura téměř neexistuje. Další obětí dlouhého období konfliktu se stal státní systém kontroly TBC. Lékaři bez hranic momentálně podporují 4 z 5 existujících zařízení na léčbu tuberkulózy. V roce 2006 otevřeli Lékaři bez hranic v Grozném program rekonstrukční chirurgie, ve kterém pracují specialisté v oborech cévní, čelistní, obličejové a válečné chirurgie a jehož cílem je zacelit fyzické jizvy způsobené válkou.