Darujte pomoc
Dva měsíce bojů v D. R. Kongo: „Situace je neudržitelná“
Nové boje zasáhly 30. dubna město Nyabiondo v oblasti Masisi v provincii Severní Kivu. Boje mezi ozbrojenými silami Demokratické republiky Kongo (FADRC) a Vlasteneckou aliancí pro svobodné a samostatné Kongo (APCLS) si vyžádaly mnoho mrtvých, mezi nimiž byl nejméně jeden civilista. Zdravotnický koordinátor Lékařů bez hranic Emmanuel Lampaert v rozhovoru popisuje dění na místě v posledních dvou měsících.
Tisíce lidí byly kvůli konfliktu vysídleny. V severním Kivu je vysídlených obyvatel už více než 1 milion. 2.000 se jich uchýlily na různá místa v Nyabiondu, včetně městského zdravotního střediska, kde Lékaři bez hranic pracují společně s ministerstvem zdravotnictví.
Po střetech z 30. dubna začali lidé utíkat…
Když jsem krátce po propuknutí bojů dorazil do Nyabionda, obklopovalo místo, kde jsme sídlili, spousta lidí. Přijali jsme jich asi 700, někdy celé rodiny. Lidé byli vyděšení a hledali bezpečná útočiště. Našli je v našem domě, ve zdravotním středisku, kostele a u jiných mezinárodních organizací.
Nejdřív jsme se zaměřili na ty nejurgentnější věci: zajištění základní hygieny a vybudování latrín. Rodiny se po několika dnech začaly vracet domů. Trvalo nějakou dobu od konce rozbrojů, než se lidé zase začali cítit bezpečně. Takový pocit nenastane hned poté, co utichne střelba. Domy ve městě navíc byly vyrabované a vypálené a v několika ještě stále přebývali ozbrojenci. Lidé potřebovali čas, aby se cítili dost v bezpečí pro návrat domů.
Jak se místní lidé vyrovnávají se situací?
Situace je neudržitelná. Náš projekt ve všeobecné nemocnici v Masisi jsme už v roce 2007 zahajovali kvůli bojům. Minulé dva měsíce byla situace velice nestálá. Na severozápadě regionu množství střetů narůstá. Některé rodiny z Nyabionda musely ve dvou měsících uprchnout čtyřikrát. Lidé jsou vystrašení a unavení, už mají utíkání dost. Rabují se domy a lidé každý den slyší, jak nad oblastí létají vrtulníky… To všechno je silně traumatizuje.
Jaká zdravotní rizika situace přináší?
Lidé, kteří musí uprchnout do buše, mají jen mizivý přístup ke zdravotní péči. Potvrzují to i naše údaje: v lednu jsme léčili 49 těžkých případů malárie, v únoru 59. V březnu jsme ale kvůli bojům přijali jen 19 pacientů. Lidé se neodvažují vydat do zdravotních středisek nebo za mobilní klinikou. Přežívají v buši bez pitné vody nebo přístřeší, které by je chránilo před dešti. Silně pak hrozí propuknutí nemocí, s nimiž se lidé nemají možnost léčit. Nejvíc se bojíme o děti, které mohou v buši snadno dostat malárii a nedostanou se k potřebné léčbě.
Jaká zranění jste ošetřovali?
Po bojích z 30. dubna jsme léčili osm pacientů, které jsme potom převezli do všeobecné nemocnice v Masisi. Některé ženy se také staly oběťmi sexuálního násilí. To je bohužel ve zdejší oblasti smutnou realitou. Víme, že ne všechny ženy vyhledají pomoc a některé jen poté, co se boje uklidní. Za ošetřením by ale měly přijít do 72 hodin, aby dostaly odpovídající léčbu, například preventivní léky proti AIDS. Ženám, které přijdou, poskytujeme veškerou péči: ošetříme jejich zranění a nabídneme jim psychologickou pomoc. Oběti sexuálního násilí musí mít přístup ke kvalitní zdravotní péči bez strachu z odvety nebo odmítnutí. Stále připomínáme všem bojujícím stranám, že zdravotní střediska a nemocnice jsou neutrální území. Lidé se musí k pomoci dostat beze strachu o své bezpečí.
Většina našich pacientů přichází s problémy, které jsou nepřímými důsledky násilí – ty jsou hlavní náplní naší práce. Lidé se nemohou včas dostat k lékaři, když u nich nemoci propuknou, nebo žijí v podmínkách, které rozvoji chorob nahrávají.
S jakými výzvami se Lékaři bez hranic v D. R. Kongo vyrovnávají?
Opakující se násilí zasáhlo v polovině února severozápadní část oblasti Masisi. Vážně se obáváme o zdraví místní komunity. Kvůli špatným bezpečnostním podmínkám zde působí jen pár neziskových organizací. Lékaři bez hranic jsou jedinou organizací, která na místě poskytuje zdravotní péči. Potřeby jsou obrovské, zejména v oblasti primární zdravotní péče.
Situace v okolí Masisi je nadále velice vážná. Všechny strany konfliktu musí zajistit bezpečný přístup do oblasti, aby zde humanitární organizace mohly pokračovat ve své práci a poskytovat péči lidem, kteří ji potřebují.
Lékaři bez hranic poskytli ve všeobecné nemocnici v Masisi a zdravotním středisku v Nyabiondu od ledna do dubna 2014 ošetření 21.789 pacientům, 3.395 z nich díky mobilním klinikám, které Lékaři bez hranic také podle potřeby vysílají do oblasti. Týmy Lékařů bez hranic podporují všeobecnou nemocnici v Masisi od roku 2007 a poskytují zde bezplatnou primární a sekundární zdravotní péči.