Ebola: Léky a vakcíny by mohly pomoci dostat epidemii pod kontrolu
Ředitel Lékařů bez hranic Dr. Bertrand Draguez se momentálně zapojil do boje s epidemií eboly v západní Africe. Vysvětluje, proč je vývoj vakcín a léků na ebolu tak důležitý, co je zapotřebí, aby měly vliv na současnou epidemii, a proč Lékaři bez hranic přijímají výjimečná opatření pro usnadnění klinických testů pro potenciální léky.
Jako jedni z hlavních poskytovatelů léčby eboly v západní Africe se Lékaři bez hranic rozhodli převzít aktivní roli v testování experimentálních léků. Jelikož máme přístup k velkému počtu pacientů, kteří mohou být potencionálními příjemci experimentální léčby, můžeme významně přispět k výzkumnému procesu. Lékaři bez hranic budou pracovat ve spolupráci s organizacemi, akademiky, společnostmi a ministerstvy zdravotnictví v zemích zasažených ebolou a také ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), aby bylo možné co nejrychleji provádět klinické testy nových způsobů léčby eboly v již existujících léčebných centrech. V současné době se vybírají experimentální léky a jsou vyvíjeny zkušební projekty, které mají za cíl zajistit minimální narušení péče o pacienty, dodržování lékařských a výzkumných etických standardů a produkování spolehlivých vědeckých údajů. Lékaři bez hranic se obvykle nezapojují do klinických výzkumů a vývoje nových léků, ale jelikož momentálně čelíme rozsáhlé epidemii, přijmuli jsme mimořádná opatření.
Co se týče potencionální vakcíny, Lékaři bez hranic se momentálně nepodílí na klinickém výzkumu, protože klinické testy se provádí na zdravých lidech mimo léčebná zařízení.
Lékaři bez hranic plně podporují snahy o urychlení vývoje vakcín i léků na ebolu, stejně tak jako jejich používání za mimořádných okolností. Také apelujeme na firmy, aby co nejdříve zahájily výrobu těchto produktů.
Jako dvě nejvíce nadějné vakcíny byly označeny ty, které vyvinula společnost GlaxoSmitchKline (GSK) a Kanadská agentura veřejného zdraví ve Winnipegu. Ve fázi vývoje jsou také jiné vakcíny a mělo by se udělat všechno pro to, aby byly k dispozici co nejdříve.
Existuje několik experimentálních léků, které také vypadají nadějně, ale ještě u nich na lidech nebyla testována bezpečnost a účinnost. Světová zdravotnická organizace identifikovala několik z těchto léků a zařadila je na předběžný seznam. Jak již bylo řečeno, momentálně se určuje, které z léků budou klinicky testovány. Léky se liší typově a obsahují monoklonální protilátky, inhibitory RNA a antivirotika.
Rekonvalescenční sérum s použitím krve nebo plazmy od lidí, kteří se z eboly vyléčili, obsahuje neutralizační protilátky, které by v boji proti viru eboly mohly být účinné v případě, že sérum bude nakaženým pacientům podáno transfuzí. Tato metoda je považována za atraktivní z několika důvodů: může být vyhodnocena a uvedena do chodu poměrně rychle, a jelikož se podává transfuzí, tak za předpokladu, že jsou k dispozici potřebné lidské zdroje, zařízení a vybavení, může být používána v širokém rozsahu (i když to může být v oblastech typu západní Afriky náročné). V tomto okamžiku nicméně není jasné, jak je tento potencionální způsob léčby efektivní. Zatímco se bude pokračovat v hledání vhodných a efektivních léků a vakcín na ebolu, rekonvalescenční plazmová terapie bude podrobena výzkumu.
U testů na účinnost experimentálních léků v zasažených zemí existuje řada možností, které mohou být použity. Klíčem k úspěchu je rychlá dostupnost údajů o účinnosti, zajištění bezpečnosti experimentálních léků pro pacienty a zajištění přístupu k produktům, které jsou ve fázi výzkumu těm, kteří ho nejvíce potřebují. Studie o lécích – stejně jako u vakcín – by neměly zahrnovat používání placeba: zranitelné osoby v zemích zasažených ebolou s omezenými zdroji by neměly žít ve vědomí, že tito lidé podstupují léčbu nebo jsou chráněni, když nejsou.
Několik experimentálních procesů je připraveno pro testování na lidech, ale existuje celá řada překážek, které je potřeba překonat, aby mohly být používány v širokém rozsahu.
Za prvé musí být během testů na lidech prokázáno, že tyto léky jsou účinné a bezpečné. Testování účinnosti by mělo být prováděno v zasažených zemích v léčebných centrech – to představuje výzvu, protože je potřeba zajistit, že standardní péče o pacienty nebude ohrožena a experimentální produkty a jejich studie nepoškodí pacienty.
Za druhé, tyto léky musí být k dispozici v dostatečném množství, aby mohly být podávány všem pacientům, kteří je potřebují. Pokud tomu tak nebude, Ministerstvo zdravotnictví bude čelit těžkým rozhodnutím při rozhodování, komu budou podávány.
Ještě je před námi dlouhá cesta, ale existuje celá řada způsobů, které mohou tyto procesy zrychlit. Testování by se mělo uspíšit co nejvíce je to možné, a to tím, že dojde k překrývání mezi některými fázemi výzkumu, k zajištění plynulého přechodu mezi jednotlivými fázemi procesu a zahájení výroby ihned po prokázání účinnosti a bezpečnosti.
Momentálně jsou tu dvě vakcíny, které vstupují do klinických testů na lidech a teoreticky by se u lidí v zasažených zemích mohly začít používat, jakmile se prokáže jejich bezpečnost a účinnost. Prakticky to ale záleží na tom, jak rychle se začne jednat. Jestli masová produkce vakcín začne až poté, co bude prokázána jejich účinnost, mohli bychom čekat měsíce, než bude tento produkt dostupný v dostatečném množství. Z pohledu Lékařů bez hranic by produkce měla začít ještě před tím, než budou k dispozici konečné výsledky testů účinnosti a bezpečnosti, aby tak lidé mohli vakcínu obdržet hned po jejich prokázání.
To by samozřejmě pro vývojáře představovalo jisté riziko, protože by mohlo dojít k tomu, že produkt nebude možné používat. Riziko, které s sebou nese výroba velkého množství před prokázáním účinnosti, ovšem musí podstoupit. Aktéři jako jednotlivé státy a Světová zdravotnická organizace musí najít řešení, které by pokrylo riziko v případě, že klinický výzkum nakonec ukáže, že produkt není bezpečný nebo efektivní.
Co je v této epidemii nejnaléhavější, je více lůžek pro nemocné lidi, více personálu, který by o ně pečoval, více snahy zajistit, že lidé, kteří přišli do kontaktu s pacienty, jsou monitorování a také více zdravotnické osvěty, aby se omezil přenos nemoci v zasažených zemích. Spolu s nimi je potřebné očkování zdravotnických pracovníků, kteří paří mezi nejzranitelnější skupiny, a také masová očkovací kampaň velkého počtu lidí v zasažených a rizikových zemích – to by mohlo mít obrovský vliv na boj s epidemií. To, čemu dnes čelíme v západní Africe je katastrofický scénář a všichni aktéři – farmaceutické firmy, stejně tak jako státy – by měly dělat vše, co je v jejich silách aby reakci urychlily.