Fotogalerie: V oblasti Zamfara v Nigérii stále hrozí otrava olovem

V březnu 2010 Lékaři bez hranic zaznamenali velké množství dětských úmrtí ve státě Zamfara na severu Nigérie. Zemřelo přibližně 400 dětí. Lékaři bez hranic měli podezření na otravu těžkými kovy a varovali místní úřady.

Případy otravy olovem jsou důsledkem nelegální těžby zlata, které místní lidé získávají z ložisek rudy obsahující olovo. Proces zpracování rudy zahrnuje drcení a sušení, které je často prováděno u vesničanů doma. To zapříčinilo kontaminaci půdy ve vesnicích a vystavilo tak děti riziku otravy olovem.

Krize v Zamfaře je komplexní problém, který nelze vyřešit jen zdravotní intervencí. K boji s kontaminací olovem je potřeba koordinovaná zdravotní intervence, sanační opatření a zavedení bezpečných metod těžby a zpracování zlata.

Až dosud bylo ošetřeno přes 2.500 dětí a dekontaminováno 7 vesnic, ale je potřeba ještě mnohem více práce. Sanační opatření jsou nutná i na mnoha dalších místech. V Zamfaře vyžaduje urgentní zdravotní péči přibližně 1.500 dětí. K jejich léčbě je nejprve potřeba provést sanační opatření a zavést bezpečné metody těžby – léčené děti jinak zůstávají v kontaminovaném prostředí a olovo se jim znovu dostává do organismu.

Prohlédněte si galerii snímků z vesnic, kde Lékaři bez hranic provozují své kliniky.

Abubakar Hamisu (26) a jeho rodina sami vyčistili půdu okolo svého domu. Za tři dny odstranili 20 cm svrchní vrstvy půdy. Děti jeho staršího bratra si většinou hrají v areálu domu, kde je malé riziko kontaminace. Když si však hraji venku, má o ně starosti. (foto © Olga Overbeek/MSF).



Hanafi Sami (25) z vesnice Bagega zpracovává zlato. Hanafi je čerstvě ženatý. Slyšel o otravách olovem a vždy nechává své nástroje mimo dům, aby předešel možným následkům na budoucí děti. (foto © Olga Overbeek/MSF).



Ibrahim (10) v dílně na zpracování zlata v Bagega. Zodpovídá tam za nakládání kusů horniny do drtícího stroje. (foto © Olga Overbeek/MSF).



Dělník ukazuje směs rtuti a zlata. Písek obsahující zlato se dává do nádoby se rtutí. Rtuť se naváže na zlato a oddělí ho od písku a dalších nečistot, jako je například olovo. Směs je poté filtrována přes plátno. Nakonec je rtuť spálena a zbyde čisté zlato. (foto © Olga Overbeek/MSF).



Rýžování zlata v korytech v Bagega. (foto © Olga Overbeek/MSF).



Syn Abubakara Ibrahima spí v horkém odpoledni. Ve vesnici Bagega je přibližně 1.500 dětí ohroženo otravou olovem. Abubakar a jeho rodina sami vyčistili půdu v okolí svého domu. (foto © Olga Overbeek/MSF).



Děti v Bagega. V komplexu budov žije mnoho rodin. I přes částečné vyčištění půdy v okolí domů trpí některé děti otravou olovem. K otravě může dojít i prostřednictvím kontaminované vody nebo jídla. V průběhu posledních dvou let zemřelo na otravu olovem devět dětí z usedlosti. (foto © Olga Overbeek/MSF).



Lékárna na klinice Lékařů bez hranic v Abare, jedné ze sedmi vesnic ve státě Zamfara, kde Lékaři bez hranic léčí děti trpící otravou olovem. (foto © Olga Overbeek/MSF).



Zdravotní sestra Rebecca Abiodun podává záznamy pacientovi přicházejícímu na kontrolu do kliniky Lékařů bez hranic v Abare. (foto © Olga Overbeek/MSF).



Dívka je vážena v průběhu prohlídky na klinice Lékařů bez hranic v Tungan Daji ve státě Zamfara. (foto © Olga Overbeek/MSF).



Chelatační terapie na klinice Lékařů bez hranic v Tungan Daji ve státě Zamfara. (foto © Olga Overbeek/MSF).



Muži natírají zdi bahnem ve vesnici Duza, kde Lékaři bez hranic provozují kliniku pro léčbu dětí trpících otravou olovem. I když byla půda ve vesnici vyčištěna, zdi vyrobené z téhož bahna mohou stále obsahovat olovo. To může při dešti znovu kontaminovat půdu i pitnou vodu. (foto © Olga Overbeek/MSF).