Interview: Souheil Reaiche, vedoucí mise v Yangonu, v Myanmaru

»Rozcestník pro články o situaci v Myanmaru po cyklónu Nargis a o pomoci Lékařů bez hranic

Středa 7.5.2008

Jakou pomoc jste zatím byli schopni zorganizovat?

V pondělí jsme mezi několik tisíc lidí distribuovali nouzové vybavení, včetně plastových plachet, aby si lidé mohli postavit nějaké přístřeší. Včera a dnes se nám podařilo v oblasti Twantey, asi dvě hodiny od Yangonu, rozdat mezi 2 000 lidí týdenní zásoby jídla. Mezi školy a kláštery, které mají studny, ale ne palivo pro generátory potřebné pro pumpování vody, jsme distribuovali naftu. Jídlo jsme poskytli také 350 lidí v jednom z klášterů, kde vyhledali bezpečí. Potřeby obyvatel jsou tak akutní, že se snažíme vyhodnocovat situaci a jednat současně, abychom ušetřili čas. Když se naše týmy vypravily do Twantey zjistit, jaká je tam situace, vzaly rovnou sebou balíčky pomoci a asi tunu jídla. To byla skutečně životy zachraňující operace.

Zítra pak posíláme tým složený z doktora, dvou logistiků a překladatele na jih do Bogaley, což je asi 7 hodin jízdy. Tato pobřežní oblast byla velmi těžce zasažena. Na základě jejich zjištění pak budou vzápětí vypraveny nákladní automobily se základním krizovým vybavením a jídlem.

S čím se zatím vaše týmy setkávají?

Lidé jsou velmi traumatizovaní. Jeden člověk, námořník, nám řekl, že jeho vesnice byla zcela zničena. Řekl, že nemá žádné zprávy ani o 4 000 obyvatel sousední vesnice, která je ještě dnes pod vodou. Lidé vyprávějí o tom, jak strávili celou noc, kdy cyklón řádil, na stromech a pozorovali zkázu svých vesnic.

Lidé tu říkají, že Barma ještě nikdy nezažila takovou katastrofu. Ztratili všechno a nedělají si moc nadějí, že se k nim dostane nějaká pomoc. V oblastech Twantey a Daala bylo zničeno 80% vesnic. Některé vesnice jsou stále pod vodou a nelze se k nim dostat. Všechny bambusové stavby to smetlo a z bambusu je tu postavena většina domů na venkově. Asi třetina města Twantey byla také zničena.

Ukázalo se, že je nemožné se nyní dostat do míst, která jsou stále pod vodou. Můžete se tam dostat pouze na lodi – a všechny lodě tu byly zničeny. Chceme nakoupit nějaké lodě v Yangonu a dopravit je sem.

V Yangonu samotném naši lidé posuzovali situaci na několika místech, včetně Okapaly, kde na 5 km2 žije 4 000 lidí. Nemají tam žádný přístup k pitné vodě, protože všechny studny byly buď zaplaveny a znečištěny nebo nemají palivo pro pumpy. Musí proto pít vodu z řeky. Nyní tam zřizujeme program distribuce pitné vody.

Jaké jsou nyní hlavní priority?

Jídlo, přístřeší a přístup k pitné vodě – to je teď to nejdůležitější. Obyvatelé byli ve velmi svízelné situaci už před samotným cyklónem a nyní žijí ještě v extrémnějších podmínkách, bez jídla, čisté vody a mnoho z nich v noci pod širou oblohou. Kromě toho se v oblasti vyskytuje horečka dengue a malárie, v nejbližší době začneme proto distribuovat i moskytiéry.

Jaké jsou největší potíže, kterým čelíte při distribuci pomoci?

Zatím jsme se nesetkali s problémy či restrikcemi při vyhodnocování situace, ani při prvních distribucích. Samozřejmě pokračujeme v poskytování první krizové pomoci obyvatelům a ve zjišťování situace na dalších místech. Nicméně už dnes je jasné, že s omezenými prostředky, které máme, jak s ohledem na lidské, tak materiální zdroje, nejsme schopni adekvátně reagovat na potřeby obyvatel. Vláda požádala o mezinárodní pomoc, ale nyní je nezbytné, aby také vydávala krizová víza a povolovala přicházející dodávky pomoci. Dodatečné týmy Lékařů bez hranic jsou už 48 hodin připraveny na to, aby nám sem do delty mohly přijet pomoci, a čekají jen na to, až dostanou víza.