Irák: „Mezi tolika uprchlíky není lehké doručit pomoc těm nejohroženějším“
Současný konflikt mezi bojovníky Islámského státu (IS) a kurdskými silami na severu Iráku vedl od 3. srpna k vysídlení přes 250.000 lidí, z nichž mnozí uprchli do iráckého Kurdistánu. Lékaři bez hranic byli prvním poskytovatelem zdravotní péče, který dorazil do zpustlého vysídleneckého tábora Bharka.
Na tomto místě v guvernorátu Erbíl se usadilo přes 2.500 lidí, zejména sunnitů a šíitů z Mosulu. Většina rodin nalezla po vyčerpávající cestě útočiště před slunečním žárem v opuštěném hangáru na ploše tábora, asi 10 km od předměstí Erbílu.
12. srpna již byla na místě mobilní klinika Lékařů bez hranic, aby poskytovala primární zdravotní péči, zatímco se v táboře vztyčovaly stany a zařizovala infrastruktura. Od té doby tým dvou lékařů se zdravotní sestrou poskytl více než 400 vyšetření. Za vysokých teplot a poryvů větru plného prachu je pro přežití zásadní obstarání vody a stínu. Lékaři bez hranic v klinice zřídili rehydratační stanoviště, kde obyvatelům tábora poskytují potřebnou péči a monitoring.
Do tábora dorazily další neziskové organizace a agentury OSN. Lékaři bez hranic proto plánují předat kliniku a přesunout tým do jiných lokalit, kde jsou potřeby vnitřně vysídlených obyvatel velké a kde se nedostává zdravotní péče.
Will Harper, projektový koordinátor Lékařů bez hranic v Erbílu v rozhovoru popisuje situaci na místě, reakci Lékařů bez hranic na krizi a výzvy, které vyvstávají.
Byl to masivní a rychlý přesun, dokonce i ve srovnání s přesuny lidí po pádu Mosulu v červnu. Někteří utekli jen v oblečení, které měli na sobě, nic jiného si nestihli vzít. Mnoho lidí, kteří byli v Mosulu a jeho okolí, se před příchodem do Erbílu přesouvalo dvakrát, třikrát i čtyřikrát. Každý takový přesun představuje potíže a rizika, což v důsledku čím dál víc ohrožuje přesouvající se populace a navyšuje jejich potřeby.
Místní komunity i úřady dělají, co mohou, a dávají přednost tomu, co považují za důležité. Oblast Kurdistánu v Iráku přijala už více než 230.000 uprchlíků ze Sýrie, a to velmi zatěžuje rozpočet a dostupné zdroje. S přílivy vysídlených Iráčanů se zdroje ještě více ztenčují a Lékaři bez hranic se snaží pokrýt mezery, které se objevily.
V posledních týdnech poskytovala mobilní klinika pomoc lidem, kteří se nacházeli na sporných územích mezi Erbílem a Mosulem. Jenže tyto populace znovu uprchly před postupujícími boji. Mobilní tým Lékařů bez hranic se tedy přesunul a nyní zasahuje v táboře Bharka, největším táboře vybudovaném úřady v Erbílu. Od 12. srpna je tu každý den – poskytuje primární zdravotní péči a zajišťuje v táboře, jehož fungování bylo chaotické a neustále se proměňovalo, nepřetržitou službu. Lékaři a sestry, kteří se rekrutovali z utečenců, se přidali k našim týmům a pomáhají vytvářet pevnější vazby s komunitami.
Tábor Bharka je drsné místo, kde život není pro nikoho jednoduchý, natož potom pro ty, kdo přišli bez ničeho po dlouhé a náročné cestě, na níž museli podstoupit těžké zkoušky. V táboře nyní žije asi 2.500 lidí a měl by být rozšířen. Přes den dosahuje teplota až 40 °C. Váznou dodávky pitné vody a ani hygienické a sanitační podmínky nejsou nejlepší, ale další aktéři už se pouštějí do práce.
Pacienti, kteří přicházejí do našeho zařízení, vyprávějí, že museli všechno opustit a jít pěšky až na hranici Kurdistánu a do governorátu Erbíl. Je jasné, že za takových okolností lidem schází všechno. Pitná voda, sanitační infrastruktura, jídlo, přístřeší a zdravotní péče představují nicméně priority. Vysídlení lidé navíc nežijí jen v táboře, ale také v hostitelských komunitách.
Je pro nás těžké najít rovnováhu mezi tím, co je možné a co je nutné. Na každém místě se snažíme poskytovat kvalitní služby, ale může se stát, že přijde nová skupina lidí nebo se přesune na jiné místo, a je potřeba ji následovat a pomoci. Mezi tolika uprchlíky je obtížné doručit pomoc těm nejohroženějším.
Abychom dokázali poskytovat pomoc zároveň syrským i iráckým utečencům, musíme v tuto chvíli všichni pracovat více a déle. Syrský personál Lékařů bez hranic odvedl v táborech neuvěřitelnou práci, aby udržel náš obvyklý standart, zatímco jsme vysílali týmy do dalších oblastí. Humanitární organizace ani dárci by neměli zapomenout na 230.000 Syřanů, kteří uprchli do Kurdistánu. Jejich situace se nemění, ani když se ke Kurdistánu upíná pozornost mezinárodního společenství tak jako nyní.
Lékaři bez hranic mají kapacitu zasahovat v krizových situacích a poskytovat zdravotní péči na různých úrovních, což je pro jiné organizace náročnější. Naší strategií tedy je udržet si schopnost rychlého zásahu a přenechat stálejší aktivity jiným zdravotnickým aktérům tehdy, když je to možné. V táboře Bharka mohou nyní poskytovat zdravotnickou pomoc jiní aktéři, přenecháme jim tedy tuto aktivitu a pokusíme se reagovat na další nutné potřeby vysídlených obyvatel, kteří nemají přístup ke zdravotní péči. Lékaři bez hranic situaci a zdravotní potřeby v oblasti neustále vyhodnocují. Snažíme se udržet naše aktivity tam, kde jsou nejpotřebnější a rozvíjet je, když můžeme. Diskutujeme s místními autoritami a naší lokální sítí, abychom podchytili místa, kde mají nejohroženější lidé nejakutnější potřeby.
Navzdory pokračujícímu konfliktu v Iráku, který výrazně ztěžuje práci humanitárních organizaci, se Lékaři bez hranic snaží poskytovat zdravotní péči Iráčanům i Syřanům uprchlým do Iráku. Týmy Lékařů bez hranic pracují v zemi nepřetržitě od roku 2006. V zájmu zajištění nezávislosti Lékaři bez hranic financují své programy v zemi čistě z příspěvků soukromých dárců z celého světa a nepřijímají finance od žádných vlád, náboženských organizací nebo mezinárodních agentur. Lékaři bez hranic v současnosti zaměstnávají v zemi přes 300 spolupracovníků.