Jižní Súdán: „Lidé umírají a trpí – toto je opravdová krize.“

Na několika dočasných shromaždištích pro asi 30.000 nově příchozích uprchlíků v Jižním Súdánu již došla voda. Existující uprchlické tábory v oblasti jsou plné, a proto se noví uprchlíci musí usazovat na dočasných shromaždištích – nejprve na místě označovaném jako „Km43“ a poté, co tam došla voda, na místě „Km18“. Lidé spí pod stromy, nemají přístřeší, téměř žádné jídlo a rychle jim docházejí zdroje vody. Erna Rijnierse, vedoucí zdravotního týmu Lékařů bez hranic, popisuje situaci a urgentní potřebu přemístění uprchlíků na vhodnější místo.

„Nic tu není jednoduché. Jen za jedno ráno v Km43 jsme byli svědky šesti úmrtí. Jedna žena byla natolik dehydrovaná, že po příchodu na kliniku na místě zemřela. Je jasné, že lidé umírají, je jasné, že lidé trpí, je naprosto jasné, že toto je krize. Nemůžeme se dívat na to, jak se situace zhoršuje – musíme co možná nejvíce usilovat o zlepšení životních podmínek těchto lidí.

Stav místních silnic je noční můrou, zejména po dešti, kdy je téměř nemožné se dostat k lidem v nouzi. V autě máme jen několik míst, a tak musíme brát jen ty nejzávažnější případy – pak ale musíte některé lidi nechat na místě a doufat, že je zítra ještě uvidíte. Pro lékaře je toto velmi bolestivé rozhodnutí. Ale nemáme na výběr, musíme dávat přednost těm nejkritičtějším pacientům.

Problémem je, že na těchto dočasných shromaždištích není dost humanitárních organizací. Lidé sem šli celé týdny, a proto jsou už zesláblí, hlavně ti nejzranitelnější z nich – staří lidé, děti mladší pěti let a těhotné ženy. Lékaři bez hranic v Km 43 zajišťovali vodu, ale jezírko, kde jsme čistili a distribuovali vodu, už je prázdné, a v lokalitě už není žádná voda. Teď čistíme a distribuujeme vodu na shromaždišti Km18, ale i tam už brzy dojde. Proto je tak důležité, aby Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a jeho partneři bezodkladně přesunuli tyto uprchlíky na vhodnější místo.



Každý den přicházíme do malé stanové kliniky, kterou jsme na místě zřídili. Musíme provádět triáž, abychom zajistili, že vyšetříme ty nejtěžší případy. Těsně před tím, než jsme včera odjeli z kliniky na Km18, k nám přinesli malé dítě, které lapalo po dechu a bylo v šoku. Zachránili jsme ho. Bylo to pro nás připomenutím toho, proč tu jsme a co dokážeme udělat i v takto těžkých podmínkách.

Minulý týden jsme na Km43 a Km18 provedli 537 vyšetření a diagnostikovali jsme 292 pacientů s průjmovými onemocněními a 40 s respiračními infekcemi. Ze 342 dětí, které přišly na kliniku, bylo 38% podvyživených, což značně přesahuje krizovou hodnotu. Kvůli nástupu období dešťů se setkáváme i s prvními případy malárie. Lidé žijí blízko u sebe a při dešti klesá teplota – můžeme tedy očekávat další nemoci a zápaly plic, zejména u malých dětí.

Kromě urgentní, život zachraňující zdravotní péče můžeme dosáhnout značného pozitivního účinku také prevencí nemocí. Zítra zahajujeme očkovací kampaň proti spalničkám u dětí mladších 15 let. Spalničky jsou velmi nakažlivá a potenciálně smrtelná choroba, zvláště v takové situaci, kdy spolu mnoho lidí žije na malém prostoru. Tito lidé ještě nebyli očkováni, a proto musí být očkování součástí naší prvotní pohotovostní intervence.

Situace je zlá. Dosud došlo jen k velmi malému pokroku v hledání místa pro 30.000 uprchlíků. Déšť a logistické překážky ochromily organizované přesuny. Uprchlíci nemají ani kus plastové fólie, pod kterou by spali – sami si dokážete představit, že takové podmínky nevylepší zdravotní stav již tak zranitelné populace. Realita je nezpochybnitelná – tito lidé musí být okamžitě přesunuti na vhodné místo, kde budou mít dostatek vody, jídla a přístřeší a kde nebudou zdravotně strádat. Čas ale není na jejich straně.“

O neutěšené situaci nových uprchlíků v Jižním Súdánu jsme již dříve informovali. Stav je závažný i ve stávajících uprchlických táborech Doro a Jamam.