Kolumbie: Přehled aktivit 2006/2007

[Speciál ke Kolumbii a dalším tématům z Top 10: Opomíjené krize roku 2007]

Vleklý konflikt sužuje části Kolumbie už desítky let. V této válce
bojují guerilly proti vládním jednotkám, policii i vládou podporovaným
paramilitaristům. Podle posledních odhadů z roku 2007 je v důsledku
neustávajícího násilí, včetně masakrů, vražd či zastrašování v zemi 3,8
milionu vnitřně vysídlených osob.[1] Atmosféra strachu má trvalé psychosociální dopady na životy mnoha
Kolumbijců. Psychické utrpení je široce rozšířené a tak jednou
z priorit projektů Lékařů bez hranic v zemi je i péče o mentální zdraví.

V roce 2007 otevřeli Lékaři bez hranic nový
projekt v Tame, v departmentu Arauca. Opoždění při administraci vládní
sociální podpory nechávají často uprchlíky bez přístupu ke zdravotní
péči a tak Lékaři bez hranic
poskytují zdravotní péči všem vnitřně vysídleným osobám. Psychologická
pomoc je doplněna podporou a školením místních institucí starajících se
o mentální zdraví. Lékaři bez hranic
se snaží vytvořit podpůrnou síť pro vysídlené zahrnující instituce,
které poskytují zdravotní, psychologickou či ekonomickou podporu,
stejně jako organizace zaměřené na hledání a spojování rozdělených
rodin. Lékaři bez hranic rovněž poskytují zdravotní a psychologickou pomoc v zemědělských oblastech Araucy.

V zemědělských departmentech Tolima a Huila Lékaři bez hranic v roce
2006 provedli 11 074 lékařských konzultací a 4 700 individuálních či
skupinových psychologických konzultací. Psychologická pomoc je dostupná
v Algeciras, Casa Blanca, které je konfliktem rovněž postižené.
V Ibagué, hlavním městě Tolimy, nabízejí Lékaři bez hranic primární
zdravotní péči lidem čekajícím na certifikát potvrzující jejich status
vysídlenců, který potřebují pro volný přístup k vládní zdravotní péči.

Nedaleko Bogoty Lékaři bez hranic
pomáhají nově vysídleným v distriktu Soacha. Provádějí zde lékařská
vyšetření a poskytují psychologickou pomoc vysídleným a lidem
vyloučeným z veřejného zdravotnictví. Tým informuje vysídlené rodiny o
jejich právu na zdravotní péči a o možnostech získat přístup do
složitého vládou řízeného zdravotního systému. Psychologickou pomoc
rovněž poskytují lidem ve Florencii, department Caquetá. Měsíčně se tu
setkají s asi 700 pacientů, kteří přicházejí s depresemi či
posttraumatickým stresem.

V regionu Barbacoas, department Nariño, poskytují Lékaři bez hranic
zdravotní péči prostřednictvím mobilních klinik, podporují místní
zdravotnická zařízení, pomáhají při obnovování zdravotnické
infrastruktury na venkově, vzdělávají zdravotnický personál a zavádějí
systémy vodního a odpadního hospodářství.

Na klinikách v Uraba, department Antioquia, poskytují základní
zdravotní péči a léčbu všeobecně rozšířených chorob, např. tuberkulózy,
malárie a leishmaniózy. V místě působí rovněž mobilní týmy, které
poskytují zdravotní péči, včetně vakcinace a zubní péče, starají se o
vodní, sanitační a odpadové hospodářství, distribuci moskytiér a
psychologickou pomoc. Je tu také klinika zaměřená na reproduktivní
péči, HIV/AIDS a oběti sexuálního násilí. Podobný projekt funguje na
severovýchodě departmentu v Norte de Santander prostřednictvím kliniky
v Tibu.

Mnoho vysídlených obyvatel je také v Sincelejo, městském slumu v severozápadním departmentu Sucré. Lékaři bez hranic
zde poskytují základní zdravotní a psychologickou péči, léčí nemocné
HIV/AIDS, jinými sexuálně přenosnými nemocemi či tuberkulózou a obětem
sexuálně motivovaného násilí. Fungují tu rovněž projekty zaměřené na
zlepšení vodního a odpadového hospodářství ve čtvrtích, kde se
soustředí vysídlení obyvatelé.

Sexuální a reproduktivní zdravotní péče je poskytována také ve
městech Riosucio a Quibdo, v departmentu Choco, a zahrnuje také
lékařskou a psychologickou pomoc obětem sexuálního násilí. Lékaři bez hranic
rovněž školí personál a místní instituce v používání postexpoziční
profylaxe, která může snížit riziko přenosu HIV při náhodném vystavení
se infekci.

V zemědělských oblastech Istmina a Río San Juan (department Choco)
poskytují primární zdravotní a reproduktivní péči mobilní kliniky. Lékaři bez hranic technicky
a materiálně podporují zdravotní střediska podél řeky v Rio San Juan.
V Andagoya/Istmina provozuje organizace zdravotní středisko orientující
se na péči pro ženy a ženám ve vysokém stupni těhotenství, které žijí
ve vzdálenějších oblastech, v Andagoya také poskytuje ubytování.

V Kolumbii působí Lékaři bez hranic od roku 1985 a v současnosti zde mají 267 spolupracovníků.

[1] Jako „vnitřně vysídlené osoby“ jsou označování uprchlíci, kteří
nepřekročili hranice své země. Tito lidé proto nepožívají ochrany
mezinárodního práva ve stejném rozsahu jako přeshraniční uprchlíci.
Odpovědnost za zabezpečení jejich životních podmínek nese jejich vláda.