Konec porodnické píštěle

V lednu 2012 přicestovalo 50 žen ze severozápadu Středoafrické republiky do nemocnice Lékařů bez hranic v Boguila, aby tam podstoupily operaci, která zásadně zlepší jejich život. Jednou z těchto žen byla i 17letá Awa, která podnikla cestu do Boguila, aby se mohla zbavit porodnické píštěle, kterou získala před dvěma lety při porodu prvního dítěte.

Porodnické píštěle jsou devastující zranění, která na celém světě postihují více než dva miliony žen, většinou v Africe. „Přišla jsem, protože můj močový měchýř je poškozený,“ říká Awa. „Stalo se to v průběhu mého prvního porodu, který trval dva dny a byl komplikovaný. Porodní bába použila nějaký nástroj, který poranil můj močový měchýř. Mé dítě zemřelo.“

„Porodnické píštěle se objevují při porodu dítěte. Porod se může v jisté fázi zastavit, protože hlava dítěte je příliš velká nebo pánev ženy příliš malá, svaly dělohy se nemusí stahovat, jak mají, a hlava dítěte tlačí na jistý bod porodního kanálu. Při velkém tlaku na jedno místo tkáň odumře a vznikne píštěl, kanál mezi vagínou a močovým měchýřem,“ říká chirurg Lékařů bez hranic Volker Herzog. „Ženě pak neustále uniká moč. Je to pro ně velmi těžké a často to vede k sociálnímu vyloučení,“ vysvětluje Dr. Herzog. Ženy mohou také trpět dalšími komplikacemi, jako jsou záněty ledvin, kožní problémy a narušené duševní zdraví.

Dr. Herzog je německý chirurg a „tábory“ pro operaci porodnické píštěle ve Středoafrické republice pořádá už posledních šest let. Letos strávil spolu se svou asistentkou, švýcarskou porodnicí Agnes Matti, čtyři týdny v Boguila, kde prováděl vyšetření a opravy porodnických píštělí.

Při dobré porodní péči se dá píštělím předejít, ale většina žen ve Středoafrické republice nemá přístup ke zkušeným porodním asistentkám. Také nemají dost prostředků na zaplacení léčby v nemocnici. Dr. Herzog říká, že operace mění jejich životy: „Jsou opravdu opomíjené. Nemají žádné zastání, nemají peníze. Jsem velmi rád, že Lékaři bez hranic toho pro tyto ženy mnoho dělají, a že provozujeme tolik táborů na operaci píštěle.“

V táboře v Boguila panoval zvláštní pocit. Pro mnoho pacientek to bylo poprvé, kdy mohly volně mluvit o svém postižení, sdílet své příběhy a pocity. „Byla jsem velmi šťastná. Lékaři bez hranic nám dali matrace, přikrývky a jídlo a doktory, aby se o nás starali. Všechny ženy v táboře trpí stejným problémem. Dobře si rozumíme. Povídáme si o našich životech a naší nemoci,“ říká Awa. Po operaci strávila Awa a další pacientky tři týdny rekonvalescencí v táboře. Dr. Herzog a Agnes Matti je dvakrát denně navštěvují, aby zkontrolovali jejich pokrok.  Awa je za poskytnutou léčbu velmi vděčná. Říká, že už se těší domů, kde se chystá najít práci v zemědělství.

O aktivitách Lékařů bez hranic v oblasti  léčby porodnické píštěle se více dozvíte ZDE.