Lékaři bez hranic poskytují navrátilcům do Etiopie zdravotní péči i psychosociální podporu

Celkem 154.837 mužů, žen a dětí již dorazilo na letiště Bole v Etiopii. S sebou mají to, co se dalo odnést v pytlích, krabicích a kufrech. Jsou zde kvůli rozhodnutí vlády Saúdskoarabského království, které nařizuje deportovat všechny „ilegální“ cizí pracovníky. Lidé se vrací domů dobrovolně i vynuceně.

Všichni žili v Saúdské Arábii, kde pracovali na různých místech, často jako pomocníci v domácnosti nebo ošetřovatelé. Někteří se v Saúdské Arábii už narodili, jiní do země přišli velmi mladí. Lékaři bez hranic a další partneři pracují v etiopských přijímacích centrech už od října 2013, kdy repatriace Etiopanů začala. Kromě zdravotní péče poskytované matkám a dětem podporují navrátilce také v oblasti psychologické pomoci. „Na přijímacích stanovištích je nezbytně nutné poskytovat zdravotní péči, protože mnoho lidí potřebuje život zachraňující léčbu: některé přicházející ženy musí porodit, jiné jsou v posledním trimestru těhotenství a kvůli komplikacím potřebují okamžitou péči. Mladistvé bez doprovodu očkujeme proti spalničkám a obrně. Ženám, mužům i dětem všeho věku nabízíme psychologické poradenství. Ty nejvážnější případy odesíláme do nemocnice Addis Abebě, hlavním městě Etiopie,“ udává Dr. Jean François Saint-Sauveur, zdravotnický koordinátor Lékařů bez hranic.

Zdravotnické týmy Lékařů bez hranic provedly za poslední čtyři týdny 160 mateřských a dětských zdravotních sezení, během kterých vyšetřily přes 18.128 pacientů. 22letý Sambera* se cestou do Saúdské Arábie stal obětí špatného zacházení ze strany řady lidí, včetně převaděčů v Jemenu. (Lékaři bez hranic poskytují zdravotní péči také migrantům v detenčních centrech v Jemenu, mezi nimiž je mnoho Etiopanů.) Samberu zadrželi na jemenské hranici, odkud se mu pomocí úplatku podařilo dostat do Saúdské Arábie. „I když se mi podařilo přejít přes hranice, nedostal jsem možnost sehnat práci a vydělávat peníze pro mou chudou rodinu v Etiopii. Místo toho jsem byl uvězněn, bit a pak deportován zpátky,“ říká Sambera.

Také 15letá Yelem* se spolu s mnoha dalšími zúčastnila poradenského sezení, které pořádali Lékaři bez hranic. Po příjezdu do Etiopie byla zcela zmatená, agresívní a dezorientovaná. Často mluvila sama se sebou nebo se někdy chvíli smála a hned nato hořce plakala. Svěřila se, že jí v několika domácnostech za práci nezaplatili a že ji její zaměstnavatelé fyzicky týrali. Do Saúdské Arábie přišla v 10 letech. Teď, pět let poté, je bezradná a zmatená. Psychologové z řad Lékařů bez hranic ji poslali do nemocnice Emanuel, kde se jí dostane specializované léčby, včetně psychologické. „Většina navrátilců, se kterými pracujeme, trpí vážnými depresemi, posttraumatickými stresovými poruchami, akutním stresem, úzkostmi, psychotickými příznaky nebo syndromy rozštěpení osobnosti,“ říká Angelica Kokutona Wagwa, psycholožka Lékařů bez hranic v Etiopii. „Většina navrátilců je ve věku mezi 18 a 36 lety. Potřebují získat naději do budoucnosti. K tomu jim pomáhá psychologické poradenství, které jim usnadňuje přesídlení do nových komunit.“

Příběhy navrátilců jsou většinou smutné. Lékaři bez hranic spolu s etiopskými úřady a s partnery, jakým je například Mezinárodní organizace pro migraci (IOM - International Organization for Migration), pokračují v poskytování podpory skupinám těchto zranitelných lidí. Snaží se zlepšit jejich situaci do doby, než se znovu spojí se svými rodinami.

*Jména pacientů byla změněna pro ochranu jejich soukromí.

Lékaři bez hranic pracují v Etiopii nepřetržitě od roku 1984. V zemi provozují zejména zdravotní a výživové aktivity.