Darujte pomoc
Libanon: „Nejsme turisti – prcháme před válkou“
Pro mnoho syrských uprchlíků je obrovský problém už jen sehnat střechu nad hlavou a nakrmit své rodiny. Lékaři bez hranic / Médecins Sans Frontières (MSF) při příležitosti včerejšího Světového dne uprchlíků upozornili, že zoufalé životní podmínky dopadají na zdraví těchto lidí.
„Náš dům v Sýrii byl zničen před osmi měsíci. Od té doby jsme se na útěku před válkou stěhovali z jednoho místa na druhé, až jsme nakonec přešli přes hranice do Libanonu,“ vypověděla žena jménem Wafa, která nyní žije se svou rodinou v nedokončené budově v Al Marj v údolí Bekaa. To je pro uprchlíky ze Sýrie hlavní branou do Libanonu. „Dokud nám majitel téhle budovy nenabídl přístřeší, museli jsme přespávat na ulici. V noci nás šest sdílí dvě tenké matrace a pár přikrývek. Na jedné straně leží můj manžel a na druhé já, mezi sebou máme své děti. To je všechno, co máme.“
Nedostatek odpovídajícího a dostupného přístřeší
Pro narůstající množství syrských uprchlíků je téměř nemožné najít ubytování. Někteří se mohou ozvat lidem, které znají a kteří už jsou v Libanonu. Většina z utečenců ale takové štěstí nemá. „Nejtěžší je placení nájemného,“ řekl otec čtyř dětí Amar, který uprchl z Damašku před třemi měsíci. Do Libanonu přišli jen s oblečením, které měli na sobě. „Chtějí po nás, abychom platili 600 dolarů za měsíc, ale my nejsme turisti – prcháme před válkou. Někteří uprchlíci občas musí platit nájem na několik měsíců dopředu.“
Lékaři bez hranic stále navyšují míru služeb, které syrským uprchlíkům v Libanonu poskytují. Zdravotní situace je jen jeden z problémů, o které se zajímají. „Uprchlíci jsou roztroušení po celém údolí Bekaa, které je jednou z nejchudších oblastí země,“ vysvětlila Tania Miorin, terénní koordinátora Lékařů bez hranic v Libanonu. „Protože jsou potřeby uprchlíků obrovské a dostupného ubytování není dostatek, musí mnoho z nich přebývat v nedokončených budovách, garážích nebo stanech. Často sdílejí malé prostory s dalšími rodinami.“
Lidé, kteří mají plné ruce práce se zaopatřením základních životních potřeb, také jen těžce hledají práci. „Dělám drobné práce, cokoli, na co během dne narazím,“ říká Wafin manžel Shadi. „Když nenajdu práci, žebrám.“ Jedním z důsledků kritické situace je, že jsou lidé ochotní pracovat téměř zadarmo, důsledkem čehož klesají i mzdy místních obyvatel na už tak vratkém pracovním trhu.
Vážné zdravotní důsledky
V Baalbecku, jednom z měst v údolí Bekaa, našlo 400 syrských uprchlíků útočiště v budově bývalé školy. Několik rodin sdílí dřívější učebny, jiní bydlí ve stanech na dvoře. „V jedné třídě bydlí až 20 lidí, místnosti si dělí umělohmotnými plachtami, které člení prostor pro dvě rodiny,“ řekl Khaled Osman, komunitní zdravotnický pracovník Lékařů bez hranic, který pravidelně navštěvuje uprchlíky, aby zjišťoval jejich potřeby. „Lidé bydlí, spí a vaří v jediné místnosti. Více než 10 rodin obvykle sdílí jedinou koupelnu, která slouží jako toaleta i sprcha. Nemají žádné úložné prostory, takže je velice těžké uchovávat jídlo. Dopadá to na jejich zdraví, ale také psychický stav.“
Podobná situace přetrvává i v dalších částech země, do které každý den přicházejí další uprchlíci. Jsou mezi nimi i Palestinci, kteří žili v Sýrii, museli ale uprchnout do už tak přelidněných palestinských táborů v Libanonu. Dopad na veřejné zdraví už je zřetelně vidět. „Přibližně polovina našich pacientů trpí infekcemi dýchacích cest – kvůli počasí i těžkým životním podmínkám,“ vysvětlil Dr. Wheel Harb, vedoucí zdravotnických aktivit Lékařů bez hranic v údolí Bekaa. „Žijí ve špatných hygienických podmínkách se špatným přístupem k vodě. Riziko rozšíření nakažlivých chorob je tady vysoké. Vídáme mnoho případů kožních infekcí, jako je třeba svrab, který se snadno přenáší mezi členy rodin.“
Přichází léto a rostou teploty, které v přístřešcích a osadách uprchlíků ještě více zvýší riziko vodou přenosných průjmových onemocnění. Lidé se už teď potýkají s omezeným přístupem k vodě a sanitačním službám. „Sledujeme situaci pro případ, že by bylo nutné urychleně zareagovat,“ řekla Tania Miorin.
Omezený přístup ke zdravotní péči
Syrští uprchlíci, kteří jsou registrovaní Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) musí platit čtvrtinu výdajů na zdravotní péči, zbytek za ně hradí UNHCR. Pro uprchlíky ale výdaje znamenají i navzdory podpoře velkou zátěž. „Máme sotva na to, abychom zaplatili za nájem a nezbytné potřeby pro naše děti,“ vysvětluje matka čtyř dětí v jedné ze čtyř klinik Lékařů bez hranic, které poskytují bezplatnou zdravotní péči. „Poblíž našeho přístřeší bylo zdravotnické zařízení, muselo se tam ale platit. Svým dětem spíš musím koupit chleba.“
Po registraci se mohou utečenci dostat k různým službám, které poskytují realizační partneři OSN. Někdy ale trvá dva až tři měsíce, než jsou uprchlíci registrováni. Během této doby nemohou dostupnou podporu čerpat. „Nabízíme své služby všem lidem, kteří potřebují zdravotní péči, bez ohledu na to, zda už jsou registrovaní jako uprchlíci,“ řekl Fabio Forgione, vedoucí mise Lékařů bez hranic v Libanonu. „Zdravotní potřeby nejsou ale ani zdaleka pokryté. Úhrada zdravotních nákladů poskytovaná UNHCR a jeho partnery se kvůli nedostatečnému financování nedávno snížila z 85 na 75 procent. Bude to mít vážný dopad na odpovídající přístup uprchlíků ke zdravotní péči, zejména pokud potřebují hospitalizovat.“
Lékaři bez hranic se snaží vypořádat s nekončícím přílivem uprchlíků. Proto přizpůsobili a rozšířili své programy v údolí Bekaa a dalších částech Libanonu, včetně měst Tripolis a Saida. Organizace také poskytuje psychologickou zdravotní péči na několika klinikách. Snaží se tak pomoci uprchlíkům i místním komunitám, aby se byli schopní vyrovnat se současnou situací. Zahrnuli do svých aktivit také programy léčby chronických onemocnění nebo péče o těhotné matky. Jejich cílem je reagovat na stále sílící potřeby uprchlíků.