Mali: Chráníme děti před nemocí, která je pro ně největší hrozbou
28.000 dětí v maliském Ansongu dostalo preventivní léčbu malárie. Dr. José Bafoa, lékařský koordinátor Lékařů bez hranic v Mali popisuje tuto iniciativu.
Dr. José Bafoa pracuje v týmu Lékařů bez hranic v Ansongu (v okrese Gao na severu Mali), kde spolupracuje na přípravě sezonní chemoprevence malárie (SMC). Tato preventivní léčebná strategie se zakládá na podávání antimalarické léčby dětem mladším pěti let jedenkrát měsíčně po dobu čtvrt roku během období, kdy je nejpravděpodobnější přenos nemoci.
Není to poprvé, co Dr. Bafoa řídí kampaň SMC – loni dohlížel na její zavedení ve dvou okresech v Nigeru, kde léčbu dostalo více než 61.000 dětí. Není to ani jeho první mise v Mali – v Gau působil od září 2012 do začátku roku 2013, jen pár měsíců poté, co v zemi propukl konflikt mezi bezpečnostními silami a skupinami Tuarégů a islamistů, v době, kdy probíhala vojenská ofenziva sil Francie, Čadu a Mali ve snaze znovu převzít kontrolu nad oblastí. Současná situace je klidnější, ale je stále nestabilní a v oblasti občas dochází k incidentům.
„První série SMC v Ansongu proběhla na začátku srpna a úspěšně obsáhla 28.000 dětí, což je o tisíc více, než kolik se předpokládalo. Epidemiologická data v této oblasti ukazují na drastický nárůst případů malárie mezi srpnem a říjnem. Je to období nejčastějšího přenosu nemoci, které se kryje s obdobím dešťů. Proto budeme ve snaze předejít nemoci během těchto tří měsíců poskytovat antimalarickou léčbu dětem ve věku mezi třemi měsíci a pěti lety – jedenkrát v každém měsíci.
SMC se provádí v 16 zdravotních okrscích: 30 mobilních týmů vyjíždí za těmi neodloučenějšími populacemi a 16 stálých týmů pracuje ve zdravotních střediscích. Tým podá dětem první dvě pilulky in situ (na místě) a předá matkám další dvě pilulky, které musí dítě užít v následujících dvou dnech. Kromě toho se zkoumá také výživový stav dětí. Celkově se na této činnosti podílí přes 300 lidí. Všichni byli předem vyškoleni a zkusili si simulace v různých prostředích.“
„Sever Mali je celkově velice přehlížená oblast, působí v ní jen pár nevládních organizací. Jsme jedni z mála, kteří tu působili již dříve, během krize i po ní. Situace je tu nestálá – ozbrojené skupiny se nacházejí v pěti z šestnácti zdravotních okrsků, kde kampaň SMC probíhá. Velká část civilní populace je bohužel polapená mezi různými zájmy znesvářených skupin.
To vedlo k omezení pohybu nevládních organizací a navýšení zdravotních potřeb lidí, kteří musí překonat finanční a geografické bariéry, aby se ke zdravotní péči dostali. Ženy musí rodit doma a mnoho z nich podlehne krvácení. V některých oblastech není žádná pitná voda a sklizeň nestačí pokrýt všechny potřeby.
Je tu také specifické epidemiologické riziko. Časté jsou tu vážné formy onemocnění malárií, doprovázené chudokrevností nebo neuronální malárií. Děti na severu Mali ale mají každý rok právo na ochranu a léčbu před nemocí, na kterou nejčastěji umírají. Malárie je hlavní příčinou hospitalizací i úmrtnosti zdejších dětí mladších pěti let.“
„Adaptovali jsme metodu na omezení, která přináší pohyb obyvatel v Ansongu. Strategii zavádějí pracovníci maliského ministerstva zdravotnictví za technické podpory Lékařů bez hranic a společného úsilí dalších organizací v oblasti.
Lékaři bez hranic tak převzali zodpovědnost za veškerou technickou, finanční a logistickou práci. Ministerstvo zdravotnictví zapojilo svůj personál, vedoucí zdravotních středisek, ředitele zdravotních programů v okresech a komunitní zdravotní pracovníky. Organizace Première Urgence byla zodpovědná za osvětové aktivity a předem dopravila materiál na některá distribuční stanoviště. Organizace Action Against Hunger se postará o děti, u nichž bude během kampaně zjištěna podvýživa.“
„Čísla hovoří sama za sebe. Podle dat z místní populace dosáhlo pokrytí první vlnou SMC 105 %.
Měli byste to vidět na vlastní oči. Matky přicházejí a na vozících tažených osly přivážejí své děti. Cestují pět až sedm kilometrů, aby se dostali k terapii SMC. Vesnice, kde se kampaň neorganizovala, vyslaly své zástupce, aby vyjednali, že se dostane i k nim. Hodně jsou do toho nadšení rodiče. Zdravotní úřady i tradiční autority nás silně podpořily v mobilizaci lidí a osvětě. A v tom spočívá celé tajemství: je potřeba do všeho zapojit populaci a místní autority, vše dobře koordinovat a organizovat.“
„Hlavním cílem SMC je snížit celkový počet případů malárie a také počet vážných případů onemocnění. Je to i příležitost jak pomoci nemocným dětem, které neměly přístup ke zdravotní péči, nebo dětem trpícím podvýživou.
Víme také, že díky SMC můžeme podpořit technické kapacity místního zdravotnického personálu – oni jsou ti, kdo strategii přímo uskutečňují a vědí, jak ji zavést. Navíc je praktické spolupracovat s dalšími organizacemi v oblasti a spojit své síly ve snaze snížit dětskou nemocnost a úmrtnost.“
„V současnosti pracujeme v místní spádové nemocnici, kde poskytujeme zdravotní péči celé populaci v rámci externích konzultačních a hospitalizačních služeb. Poskytujeme také mateřskou péči (máme chirurgické kapacity pro zajištění porodnické chirurgie) a pracujeme v laboratoři. Zajišťujeme také převozy z klinik do města a dále do nemocnice v Gau. Navíc se staráme o epidemiologický monitoring v oblasti a jsme připraveni reagovat na krize, jako jsou vysídlení obyvatel, epidemie nemocí typu spalniček, meningitidy a cholery, nebo ošetření raněných. Kromě toho všeho jsme teď zapojení do strategie SMC.“