Meningitida v Nigérii: Svědectví spolupracovníků

Letos si epidemie meningitidy vyžádala na severu Nigérie už více než 1.500 obětí. Lékaři bez hranic ve spolupráci s nigerijským ministerstvem zdravotnictví uskutečnili proto rozsáhlou očkovací kampaň a léčili nemocné.

»» Čtěte: Lékaři bez hranic očkovali 7,3 milionu lidí proti meningitidě + Videoslideshow "Den s vakcinačním týmem v Nigeru"

»» Video: Více než 7 milionů lidí očkováno v západní Africe. Nigérie - květen 2009

V nemocnici panuje spalující vedro, které zde na severu Nigérie ve státě Katsina během období sucha přesahuje i 40°C. Ismael leží na svém lůžku nehybně. Je mu osm let a do Musawské všeobecné nemocnice ho právě přivezl jeho otec. Uprostřed minulé noci se doma probudil a stěžoval si na bolesti hlavy a strnulý krk - dva základní příznaky meningitidy. Díky tomu, že se do nemocnice dostal rychle a začal dostávat vhodná antibiotika, je na dobré cestě k uzdravení.

Na vedlejší posteli leží malý 5-měsíční chlapec, který už tolik štěstí neměl. Přerývavě oddychuje, jeho drobný hrudníček se rychle zvedá a klesá a jeho otec se ho snaží konejšit. Dítě má záchvat a lékaři říkají, že to pravděpodobně nezvládne.

„Když přijdete do zdravotnického zařízení, poznáte děti s meningitidou na první pohled - nehýbou se, oči mají zavřené, protože světlo je bolí, a divoce oddychují, protože mají horečku a bolesti,“ popisuje Susan Umstat, zdravotní sestra Lékařů bez hranic, která od začátku krize pracuje v nigerijském státě Zamfara. „Je to opravdu hrozná nemoc. Nedokázala jsem si představit, že jí tady uvidím v takovém rozsahu.“

Meningitida si vybírá svou daň na severu Nigérie od ledna tohoto roku, kdy byly hlášeny první případy. Nigérie se nachází v oblasti, která je známá také jako „pás meningitidy“. „Velké epidemie meningitidy se v této oblasti objevují zpravidla jednou za deset let,“ vysvětluje Dr. Idriss Hallisa, ředitel veřejného zdravotnictví ve státě Katsina. „Poslední velká epidemie byla v roce 1996 a od roku 2006 jsme čekali na další. Letos je ale situace obzvláště špatná.“ Nigérie byla s 50.000 případů onemocnění a 1.500 mrtvých zasažena ve srovnání s dalšími zeměmi „pásu meningitidy“ nejhůře.

Krizové týmy vyrážejí pravidelně do několik hodin vzdálených vesnic a zdravotnických center, aby vyšetřily pacienty, sbíraly epidemiologická data a distribuovaly potřebné léky. „Lidé tady jsou si dobře vědomi toho, že je meningitida ohrožuje,“ vysvětluje Dr. Kingsley ze zásahového týmu v Kebbi. „Jsou dost vyděšení rychlostí, s jakou tato nemoc zabíjí. Ale hlavní problém je, že i když zjistí, že asi onemocněli, mnoho z nich se do nemocnice nestačí dostat. Proto náš tým vyjíždí ven a nemocné vyhledává.“

„Pamatuji si na jednu pacientku, malou holčičku, kterou jsme našli v domě v oblasti Dandi. Matka nám řekla, že její dcera má bolesti hlavy a křeče. Když jsme k ní přišli, byla už v bezvědomí. Bylo jasné, že je to meningitida a že je třeba začít ji okamžitě léčit přímo na místě. Dali jsme jí infúzi a zůstali jsme asi hodinu, dokud se její stav trochu nezlepšil. Pak jsme ji transportovali do nejbližšího zdravotnického střediska. Když jsme se druhý den vrátili, byla na tom už mnohem lépe.“

Týmy Lékařů bez hranic a ministerstva zdravotnictví pracovaly nepřetržitě v 9 státech Nigérie - Jigawa, Bauchi, Katsina, Sokoto, Kebbi, Niger, Zamfara, Kaduna a Gombe. Díky spojení masové očkovací kampaně s vyhledáváním a léčbou nemocných a rozdáváním účinných antibiotik mezi zdravotnická střediska se podařilo dosáhnout toho, že případů začalo ubývat.

„Je to příjemné, když vidíte, jak počty obětí klesají,“ říká Dr. Laurentia Enesi z Lékařů bez hranic, která pracuje v týmu ve státě Katsina. „Když přijedete do nějakého zdravotního střediska poprvé, mají tam třeba 100 nemocných a 50 mrtvých. Když pak přijedete za týden, potom co jste jim poskytli svou pomoc a léky, mají tam mrtvých desetkrát méně. A při další návštěvě už klesají i počty nemocných. To je velice povzbuzující.“