„Nemocnice byla plná rodících žen. Dovnitř létaly kulky…“

U příležitosti Mezinárodního dne žen Lékaři bez hranic upozorňují, že ve světě stále umírá mnoho žen kvůli porodním komplikacím, kterým lze snadno předejít. Poskytnutí pohotovostní porodní péče má zásadní vliv na životy matek a dětí v humanitárních krizích. Lékaři bez hranic už mnoho let rozšiřují své programy péče o těhotné ženy. V mnoha krizových oblastech je však dostupnost porodní péče stále nedostatečná. Přečtěte si vzpomínky spolupracovníků Lékařů bez hranic, kteří se podíleli na programech pohotovostní porodní péče.

Caroline Sehuin, pohotovostní koordinátorka v nemocnici Abobo v Abidjanu (Pobřeží slonoviny):

Populace v Abobo nemá přístup ke zdravotní péči, protože všechna zdravotnická zařízení byla zavřena kvůli bojům. Na vrcholu krize byla situace v nemocnici velmi chaotická. Pohotovost byla plná zraněných pacientů a některé jsme museli ošetřovat i na podlaze před místností. Ve stejný čas bylo porodnické oddělení plné rodících žen. Podmínky byly velmi složité – měli jsme nedostatek základních léků a najednou muselo být ošetřováno mnoho lidí. Náš tým byl ale opravdu pyšný na to, že mohl pomoci ženám rodícím uprostřed toho umírání a bojů všude okolo.
Bylo komplikované starat se najednou o porodní a úrazové případy. Na začátku jsme měli jen jeden operační sál, a i když jsme poté otevřeli druhý, nestačilo to. Pacienti museli být rozdělováni na více a méně závažné případy. Některé dny jsme museli operovat sedm nebo osm císařských řezů a k tomu ještě zvládat úrazové operace a převazování raněných. Bezpečnostní situace byla kritická – někdy byla nemocnice plná ozbrojených vojáků a já je musela uklidňovat a žádat je, aby opustili nemocnici. Někdy do nemocnice přilétaly kulky z bojů v okolí. Když byly boje v Abobu příliš těžké, ženy se nemohly cestou do nemocnice dostat přes kontrolní stanoviště a ukrýt se před kulkami, a proto často musely porodit doma. Některé z nich přišly příliš pozdě a v tak špatném stavu, že už jsme ji nemohli pomoci. Na místě jsme ale byli jediní, kteří byli schopni poskytnout pomoc při komplikovaných porodech, a bez naší péče by jich zemřelo mnohem více.

Lenet Kajogi, zdravotnická a terénní koordinátorka v nemocnici Ahmad Šáh Baba v Kábulu:

Naše nemocnice poskytuje péči velké části obyvatel Kábulu, a ženy proto nemusí za zdravotní péčí daleko cestovat. Zdravotní péči poskytujeme zdarma, aby u nás mohli být ošetřeni i lidé z nejchudších vrstev, kteří si nemohou dovolit péči na drahých soukromých klinikách. Snažíme se dosáhnout na všechny ženy v produktivním věku ve spádové oblasti naší nemocnice, ale s tím, jak se informace o nemocnici šíří dál, k nám přichází stále více žen i z okolních venkovských oblastí.
Pro mnoho rodin je stále nepřijatelné, aby žena šla kvůli porodu do nemocnice, nebo přinejmenším, aby tam šla sama. Většina žen proto stále rodí doma v nevyhovujících podmínkách a neví o výhodách, které přináší pobyt v nemocnici, kde jim mohou pomoci profesionální zdravotníci. Velmi složité je také přimět ženy, aby po porodu přišly zpět k postnatálním vyšetřením. Z 500 porodů se jen asi 10 žen vrátí na preventivní poporodní prohlídku. Snažíme se to však zlepšit osvětovými programy a diskusemi s pacientkami.
Některé dny jsou opravdu hektické. Většinou provádíme okolo 25 porodů denně a často je to velmi náročné pro personál. Od otevření programu se nám podařilo počet zdejších porodů zdvojnásobit - v roce 2009 jich proběhlo 3588 a v roce 2011 už více než 6000. Místnímu personálu jsme poskytli intenzivní výcvik až do té míry, že teď místní porodní asistentky Lékařů bez hranic dokáží samy řídit porodnici bez pomoci mezinárodního personálu.
Jedna z našich pacientek mi uvízla v paměti asi navždy. Byla to pětadvacetiletá žena, která k nám přišla těsně před porodem s těžkým případem eklampsie. Byli jsme přesvědčeni, že je v příliš vážném stavu na to, aby porod přežila, ale nakonec se nám podařilo snížit její krevní tlak a porod úspěšně provést. Po třech dnech intenzivní péče už seděla se svým dítětem v náručí a povídala si. Byl to úžasný pohled a ještě více motivující bylo, že šlo o jednu z mála matek, která se později vrátila na preventivní vyšetření.

Dr. Anne Marie Pegg, zdravotnická referentka, Paoua (Středoafrická republika):

Pauline přijela do nemocnice pozdě odpoledne. Skoro hodinu jela na motorce. Přitom už 24 hodin rodila. Bylo to její čtvrté těhotenství – předchozí tři porody absolvovala císařským řezem, ale žádné z jejích dětí nepřežilo. V průběhu předporodních konzultací ji bylo důrazně doporučeno, aby přišla porodit do nemocnice včas. Předporodní stahy začala cítit brzy ráno a tak si začala shánět dopravu do nemocnice. V oblasti, kde neexistuje mobilní signál a motorizovaná forma dopravy je velmi vzácná, to není zrovna jednoduchý úkol. Po celém dni a noci hledání nakonec někoho sehnala. Po příjezdu do nemocnice byla rychle přijata porodní asistentkou, která přivolala doktora. Usoudili jsme, že bude nutné provést císařský řez, a svolali chirurgický tým. Za hodinu už byla Paulinina malá dcera živá a zdravá na světě.

Problémy a rizika spojená s malou dostupností porodní péče popisuje nová zpráva Lékařů bez hranic "Smrt při porodu: krize, které lze předejít." Můžete si ji přečíst ZDE. Podívejte se i na další zprávy o aktivitách Lékařů bez hranic v této oblasti.