Omezování financování léčby HIV/AIDS rozšíří trhlinu v přístupu k léčbě v Africe

Praha /Johannesburg, 27. května 2010. Omezování financování léčby HIV/AIDS ze strany mezinárodních dárců by mohlo podkopat úspěchy posledních let a způsobit ztrátu mnoha životů, varuje ve své nové zprávě mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic / Médecins Sans Frontières.

Zpráva s názvem „No time to quit: HIV/AIDS treatment gap widening in Africa” je založena na analýzách z 8 subsaharských zemí a dokládá, jak se v posledních 18 měsících hlavní mezinárodní dárcovské instituce PEPFAR, Světová banka, UNITAID a Global Fund rozhodly nadále nenavyšovat své příspěvky, omezovat je či se již vůbec nepodílet na dalším financování léčby HIV a antiretrovirových léků (ARV).

„Jak můžeme vzdát boj na půli cesty a předstírat, že krize je u konce? Devět milionů lidí na celém světě, kteří nezbytně potřebují léčbu, nemá přístup k této život zachraňující pomoci - dvě třetiny z nich žijí v subsaharské Africe. Existuje reálné riziko, že mnozí z nich v průběhu několika let zemřou, pokud se nyní nepodniknou nezbytné kroky. Současné omezování financování zabrání mnoha lidem v přístupu k léčbě a hrozí podkopat úspěchy v léčbě dosažené od zavedení ARV léků,“ uvedla analytička Lékařů bez hranic pro zdravotnickou politiku a jedna z autorů zprávy Dr. Mit Philips. 

PEPFAR (US President’s Emergency Plan for AIDS Relief) v letech 2009 a 2010 zredukovala svůj rozpočet na nákup ARV léků a oznámila zmrazení celkového HIV/AIDS rozpočtu. Další dárci jako UNITAID a Světová banka oznámili omezení financování ARV léků v Malawi, Zimbabwe, Mozambiku, Ugandě a Demokratické republice Kongo (DRK) v následujících letech.

Také Global Fund, největší instituce financující boj proti HIV/AIDS, čelí významnému deficitu ve financování. USA, Nizozemsko a Irsko již oznámily, že sníží své další příspěvky do Global Fund. V letech 2009-2010 byly příspěvky na již schválené národní programy sníženy o 8-12%.

(foto Julie Remy)

Škrty ve financování se již přímo promítly v redukci počtu pacientů, kteří mohli zahájit ARV léčbu. Např. v Jihoafrické republice, Ugandě a DRK se počet nových pacientů, kteří mohli být přijati na ARV léčbu, snížil na šestinu. To povede k rostoucímu zatížení křehkých zdravotnických systémů, které se budou muset vypořádat s narůstajícím počtem pacientů vyžadujících intenzivní péči.

Chybějící léky a přerušované dodávky léků jsou už nyní realitou pro mnohé z pacientů a budou se objevovat stále častěji, pokud nebude zajištěno dostatečné financování. Některé vlády a další činitelé se již obrátili na Lékaře bez hranic s žádostí o pomoc s nouzovými dodávkami léků v Malawi, Zimbabwe, DRK, Keni a Ugandě.

„Pokud se omezí financování, více lidí zemře a budeme mít více sirotků. Ti, kteří jsou pozitivní, se často musí starat i o někoho dalšího, o své děti. Lidé ztratí naději a zemřou. Bude to konec. Když nejsou léky, není budoucnost,“ říká HIV pozitivní pacientka z Keni Catherine Mango.

ARV léčba je život zachraňující, ale také doživotní. To znamená, že počet pacientů na ARV léčbě každoročně narůstá a tedy vyžaduje rostoucí a udržitelné financování.

„HIV/AIDS krize zůstává krizí velkých rozměrů a i nadále vyžaduje zvláštní pozornost. Lékaři bez hranic vyzývají dárce a vlády, aby dodrželi a obnovili své závazky v boji proti HIV/AIDS, aby tato ničivá krize veřejného zdraví mohla být patřičně řešena,“ uzavírá Dr. Philips.