Porodní asistentkou v Sýrii - 24 hodin denně na příjmu

Belgická porodní asistentka Cathy Jassens se právě vrátila z jedné nemocnice Lékařů bez hranic v Sýrii a zde vypráví o tom, jak její mise probíhala.

Odjela jsem do Sýrie spustit projekt zaměřený na mateřskou a novorozeneckou péči v jedné z nemocnic Lékařů bez hranic. V té době nebyla v nemocnici jediná lékařka. Čekala mě spousta práce a obrovská zodpovědnost.

Když jsem přijela, aktivity pro těhotné ženy se zrovna rozběhly a vybavení bylo na cestě. Dostala jsem k dispozici místnost s jedním vyšetřovacím lůžkem. Nic jiného. Musela jsem si s tím v prvních týdnech prostě vystačit. Hned jsem si objednala porodnické lůžko, ale samozřejmě trvalo několik týdnů, než dorazilo.

Ženy však na porodnické lůžko čekat nemohly. Přišly rodit ještě dřív, než bylo na místě. Přece neodmítneme přístup těhotným ženám! Když porod probíhá normálně, nedostatek vybavení vlastně není problém. Když ale nastanou komplikace, je potřeba mít po ruce zdravotnický materiál.

Infuzní vaky místo ohřívacích lahví

V prvních týdnech jsem si prostě musela poradit s tím, co jsem měla po ruce. Zvykla jsem si na to rychle. Největším problémem byl nedostatek vybavení pro novorozence. V nemocnici byla hrozná zima. Tělesný kontakt, kdy je miminko přitisknuté na prsa matky, je pořád tím nejlepším způsobem, jak ho zahřát, je-li jeho teplota velmi nízká. Jenže tahle technika se v Sýrii nepoužívá, proto jsme měli problém, jak udržet děti v teple. Uchýlila jsem se tedy k tzv. systému D: děti jsem zahřívala infuzními vaky ohřátými v mikrovlnce.

Brzy jsme si uvědomili, že budeme muset přijímat i ženy, které nejsou těhotné. Zpráva o příjezdu lékařky se rozšířila rychlostí blesku a mně čekal mohutný příval žen. Od začátku konfliktu se ženy čím dál obtížněji dostávaly do nemocnice a neměly se tedy kde nechat ošetřit. Byla jsem pro ně nakonec mnohem víc než jen porodní asistentkou, byla jsem také někým, kdo jim pozorně naslouchá. Ženy se uklidnily, když jsme je ujistili, že nemají žádné zdravotní problémy.

Zajištění soukromí

Když dorazilo gynekologické vybavení, přesunuli jsme ordinaci do jiné části nemocnice. Na začátku jsme pracovali naproti pohotovosti. Tam však neměly ženy zajištěné soukromí, tím spíš, že na pohotovost přicházeli hlavně muži. Ženy takovou situaci prožívají dost špatně. Teprve přestěhování do nejzazší části nemocnice jim mohlo zajistit potřebnou intimitu. Velmi se tak zlepšily podmínky příjmu žen a zároveň se ulevilo pohotovostnímu oddělení.

V ordinaci vyhrazené jen ženám, kde jsem pracovala, mizí veškerý stud a my se dostáváme s pacientkami do velmi blízkého kontaktu. Vyšetřovala jsem i ženy, které přicházely v burce. V ordinaci se však vysvlékly a byly k nám velmi otevřené. To je ostatně důvod, proč bych chtěla do Sýrie odjet znovu: měla jsem výborný kontakt s pacientkami.

Sladkosti a objetí

Pracovala jsem však tvrdě. Ženy rodily nejčastěji v noci a dny a noci v práci se střídaly v rychlém sledu. Během dne jsem poskytovala konzultace a k tomu mě nepřetržitě volali na porodní sál k porodu. Pomáhaly mi dvě dobrovolnice, které ale neměly žádné zdravotnické vzdělání, natož pak gynekologické. Musely se všechno naučit, nemohla jsem je tedy nechat samotné, u každého vyšetření jsem musela být. Když mě zavolali na sál, protože nějaká žena rodila, musela jsem je opustit – a pak vždycky honem běžet zpátky.

Práce byla intenzivní a vyčerpávající, ale když všechno běží, jak má, uchováte si potřebnou energii. Matky nám byly neskutečně vděčné, zahrnovaly nás sladkostmi a objímaly.

První oběti: děti

Obrovskou frustraci jsem však cítila pokaždé, když na pohotovost přivezli dítě. Dvouleté, tříleté děti, které umíraly ve strašných bolestech nebo měly zranění, z nichž budou mít následky na celý život. Děti jsou nevinnými oběťmi – to člověk přijímá opravdu těžko. Navíc když je konec konfliktu v nedohlednu…

Přesto bych se do Sýrie moc ráda vrátila. Pracovala jsem ve velmi hezkém projektu vedeném dobrým, soudržným týmem. Jsme na dobré cestě k rozšíření svých aktivit v Sýrii a Syřané nám za to jsou nesmírně vděční.

• Více o aktivitách Lékařů bez hranic v Sýrii