Prohlášení mezinárodní prezidentky Lékařů bez hranic Dr. Joanne Liu k ebole

„Pane generální podtajemníku, pane zvláštní koordinátore, pane náměstku generálního ředitele, vážení delegáti, dámy a pánové.

Před dvěma týdny jsem v New Yorku vyzvala členské státy OSN, aby poskytly pomoc při zvládání epidemie eboly v západní Africe. Postupující katastrofu popisují i další organizace, jako Centrum pro kontrolu nemocí (CDC), Světová zdravotnická organizace (WHO) či OSN.

Pouze několik států od té doby přislíbilo poskytnutí svých kapacit postiženým zemím, mezi nimi Spojené státy americké, Velká Británie, Čína, Francie, Kuba nebo Evropská unie. Prezident Obama dnes oznámí své plány ohledně nasazení vojenské a lékařské pomoci na západě Afriky. Je-li toto tvrzení pravdivé (zatím nejsou známy detaily a tedy nevíme, jak přesně bude tato pomoc vypadat a s jakou rychlostí bude poskytnuta), pak to ukazuje, že Spojené státy americké jsou ochotny jít příkladem, který by ostatní země měly následovat.

Reakce na ebolu i nadále zaostává a já jsem tedy nucena zopakovat výzvu, kterou jsem učinila před dvěma týdny:

Potřebujeme vás v terénu. Příležitost zastavit prudké šíření nákazy končí. Potřebujeme, aby se k činu odhodlalo více zemí, potřebujeme větší nasazení a potřebujeme ho TEĎ. Tato masivní reakce musí být koordinovaná, organizovaná, musí mít jasné vedení.

Nemocní lidé dnes v Monrovii buší na dveře léčebných center Lékařů bez hranic, protože nechtějí nakazit své rodiny a zoufale hledají bezpečné místo, kde by mohli být izolováni.

A je to tragédie, že je naše týmy musí odmítat. Jednoduše nemáme dostatečnou kapacitu na to, abychom je všechny přijali. Vysoce infekční lidé jsou nuceni vrátit se domů a i nadále šířit tento smrtící virus. Toto se děje jen díky nedostatečné mezinárodní reakci.

Lékaři bez hranic k dnešnímu dni doručili do postižených zemí více než 420 tun zásob. V terénu máme 2.000 lidí a v pěti různých ebolových centrech máme více než 530 lůžek. I přesto všechno jsme zcela přetíženi. Upřímně řečeno, jsme v rozpacích z toho, že převážnou část izolačních jednotek a lůžek poskytuje jedna soukromá nevládní organizace.

Je nemožné odhadnout, jak se tato epidemie bude nadále šířit. Z velké části se vypořádáváme s neznámem. Ale víme, že počet zaznamenaných případů eboly reprezentuje pouze zlomek reálného počtu nakažených osob. Víme také, že přenos nemoci nabývá rychlosti, která nemá obdoby. Víme, že celé komunity jsou decimovány. A s jistotou víme, že reakce zůstává naprosto a fatálně neadekvátní.

S každým týdnem epidemie exponenciálně roste. S každým týdnem se reakce na ni stává čím dál tím složitější.

Více států musí nasadit své civilní ochranné a vojenské prostředky a lékařské týmy, aby se epidemie úspěšné zvládla. Je zapotřebí velkého množství vyškolených pracovníků, kteří by se věnovali pacientům v jednoduchých a efektivních izolačních jednotkách a stanových nemocnicích, které lze rychle vybudovat v rámci přímočaré logistické operace.

Boj proti šíření této nemoci není jen o tom dostat vir eboly pod kontrolu. Zatímco tisíce lidí zemřely na ebolu, ještě více jich umírá na snadno léčitelné nemoci, protože zdravotnická zařízení nefungují. Zdravotnický systém potřebuje podporu, aby mohl začít znovu fungovat a snížit úmrtnost a utrpení způsobené jinými nemocemi, které nejsou léčeny.

Mezitím musíme pokračovat ve snaze o vývoj efektivní vakcíny, aby se tak ukončilo šíření nemoci. U této vakcíny musí být prokázáno, že je bezpečná a účinná, ale také dostupná široké veřejnosti. Než přijde den, kdy se toto stane, musíme jednat, jako kdyby žádná vakcína neexistovala.

Způsob, jakým se svět vyrovná s touto nebývalou epidemií, bude zaznamenán v učebnicích historie. Jedná se o regionální krizi s ekonomickým, sociálním a bezpečnostním dopadem, který sahá mnohem dále než jen za hranice postižených zemí.

Všechny státy mají politickou a humanitární odpovědnost za zvládnutí této katastrofy.

Toho může být dosaženo pouze masivním nasazením všech dostupných prostředků v terénu a bojem proti kořenům této epidemie.

První sliby již byly učiněny, nyní musí více zemí zmobilizovat své zdroje. Hodiny tikají.“

• Informace o ebole: Interaktivní prohlídka léčebného centra, historie, symptomy, diagnostika, léčba, ...