ROZHOVOR: Maliští uprchlíci uvízlí v mauritánské poušti i nadále potřebují naše úsilí

Od ledna žijí desetitisíce uprchlíků z Mali uprostřed pouště v Mauritánii, kam utekli před násilím ve své zemi. Trápí je nedostatek jídla, žalostné hygienické podmínky a s příchodem období dešťů také malárie. O situaci v uprchlickém táboře Mbera se dočtete v rozhovoru s jedním z Lékařů bez hranic, Dr. Louisem Kakudji Mutokhou.

Zlepšila se výživová situace od posledního přílivu uprchlíků v lednu?

V lednu se situace s přílivem nových uprchlíků, utíkajících před novými boji v Mali, rapidně zhoršila. I přes mobilizaci různých organizací pracujících v táboře zůstává stále vážná, bez váhání ji můžeme označit za krizi. Každý měsíc přijímají nutriční centra Lékařů bez hranic 330 vážně podvyživených dětí, to znamená každý den 12 dětí v ohrožení života! Naštěstí 85 % z nich se v našich programech uzdraví.

Co všechno Lékaři bez hranic udělali pro zlepšení situace?

Vybudovali jsme třetí zdravotní středisko v zóně, kde se tábor rozšiřuje, abychom zlepšili přístup lidí k péči. Tak můžeme přijmout až 1 800 pacientů týdně. Navýšení kapacit nám umožnilo zvýšit efektivitu. Děti přicházejí do nemocnice dříve a nepřestávají s léčbou v polovině.

Ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a organizací Unicef jsme zahájili očkování dětí proti záškrtu, obrně, tetanu, spalničkám a černému kašli. Jedná se o nemoci, jimž je možné snadno předejít, a očkování je pro ochranu dětí tím nejjednodušším prostředkem. Se začátkem období dešťů očekáváme nárůst případů malárie, rozdáme proto okolo 45 000 impregnovaných moskytiér, hlavně dětem do 5 let a těhotným ženám.

Můžeme říci, že je situace pod kontrolou?

V posledních měsících jsme vyvinuli obrovské úsilí. Teď je potřeba toto úsilí ještě zesílit, abychom dokázali udržet přijatelnou úroveň pomoci. Ale situace samozřejmě zůstává znepokojivá.

Uprchlíci se jistě zpět do své země jen tak nevrátí. Některé rodiny se o to pokusily, ale napětí panující na severu země nevytváří příhodné podmínky pro dobrovolný návrat. Rodiny, které dorazily do této oblasti před několika týdny, jsou zděšené a odmítají jít až do tábora. Raději zůstávají ve městě Fassala poblíž hranice s Mali. Stejně tak mnoho lidí, kteří přišli v průběhu roku 2012, se ještě z důvodu možných represí obává návratu do Mali.

Podmínky v táboře jsou nadále žalostné. Distribuce potravin se výrazně zlepšila, přesto trvá potravinová nejistota. Děti od 6 do 24 měsíců dostávají jednou za měsíc potravinový příděl skládající se ze směsi z mléka, oleje a cukru, produktů důležitých pro růst, které zároveň pomáhají v prevenci podvýživy. Jenže vzhledem k situaci mnoha rodin se tyto prostředky často dělí i se staršími dětmi. Lékaři bez hranic tedy rodinám, kde alespoň jedno dítě trpí podvýživou, ještě přidávají nutriční sušenky. Není radno podléhat přílišnému optimismu, protože některé příčiny podvýživy stále trvají.

S jakými dalšími obtížemi se v terénu setkáváte?

V období dešťů jsou úplně rozbahněné cesty a často se nám daří dojet do tábora jen s velkými obtížemi. Snažíme se tomu ze všech sil předcházet: zabezpečujeme zdravotnická zařízení proti vodě a písečným bouřím, připravujeme se na masivní nárůst malárie, bojujeme proti průjmům a respiračním onemocněním, které jsou nejčastější příčinou úmrtí. Zasazujeme se o lepší přístup k vodě a hygienickým zařízením a nabádáme lidi k rychlému vyhledání zdravotnické pomoci v případě potíží.

Bojujeme však s nedostatkem zdravotního personálu. Momentálně máme velké potíže s náborem zdravotníků pro práci v táboře – leží totiž uprostřed pouště. A přesto je kvalitní zdravotnický personál klíčovou podmínkou pro zlepšení zdravotní a výživové situace uprchlíků.

Lékaři bez hranic posilují své zdravotnické kapacity v táboře Mbera v Mauritánii, kde od února 2012 poskytují péči 75 000 maliských uprchlíků. Krizová fáze pomoci pomalu končí, ale stále se nepodařilo mít situaci plně pod kontrolou. Zoufalé hygienické podmínky, v nichž uprchlíci přežívají, vyžadují přímý dohled. Započaté úsilí musí rozhodně pokračovat.