ROZHOVOR: Očkování proti choleře jako prevence epidemie na Haiti

V říjnu 2010 na Haiti propukla rozsáhlá epidemie cholery. Nemoc se přitom v zemi neobjevila skoro celé jedno století. Příčinou vypuknutí epidemie byl patogen Vibrio cholerae – typ O1 Ogawa – který byl do země zavlečen po katastrofálním zemětřesení v lednu téhož roku.

Epidemie dosáhla svého vrcholu na konci roku 2010, kdy bylo podle haitského ministerstva zdravotnictví každodenně hlášeno na 4 000 nových případů. Počet nově nakažených začal posléze klesat a koncem dubna činil kolem 500 nových případů denně. V polovině června však došlo opět k vzestupu a denně začalo být hlášeno až 2 000 nových případů.

Na konci října 2011 činila bilance této roční epidemie 464 000 nakažených a 6 500 obětí.

Cholera se na Haiti vyskytuje již dvanáct měsíců a některé komunity byly zasaženy opakovaně. Panuje shoda, že se nemoc usadila v zemi dlouhodobě, ne-li trvale, a proto je nezbytné posílit a rozšířit preventivní opatření v boji proti ní.

Dr. David Olson byl od počátku zapojen do aktivit organizace v boji proti epidemii cholery. Zde odpovídá na otázky o očkování proti choleře.

Jaké jsou dnes dostupné možnosti očkování proti choleře?

Očkování proti choleře existuje již několik desetiletí. Nejdříve ho v injekční podobě používali hlavně cestovatelé a pak také armáda. Tato forma však kvůli vedlejším účinkům a nízké efektivitě nebyla vhodná pro hromadné očkování a dnes se již prakticky vůbec nepoužívá.

Později byly vyvinuty orální vakcíny, které byly úspěšně prověřeny v oblastech endemického výskytu cholery. Ukázaly se jako velmi účinné a bez vážných vedlejších účinků. Ačkoli se zdá, že ochranné účinky po dvou až třech letech slábnou, Světová zdravotnická organizace (WHO) již před deseti lety doporučila orální očkování jako jeden ze způsobů ochrany v kombinaci se zajištěním čisté vody a sanitárními opatřeními.

V současné době jsou dostupné dva druhy orálního očkování: Dukoral, vyráběný biofarmaceutickou společností Crucell, který je na trhu již více než 20 let, a Schanchol od společnosti Schantha Biotech, který byl nedávno předběžně schválen Světovou zdravotnickou organizací. Oba léky se podávají ve dvou dávkách s odstupem dvou týdnů a vytvoří imunitu po sedmi dnech po druhé dávce. Podle klinických testů jsou účinky obou srovnatelné a poskytují 70% ochranu na dva roky. Zatímco Dukoral se před požitím musí smíchat s roztokem pufru, Schanchol lze jednoduše nakapat do úst podobně jako při očkování proti dětské obrně. Z logistického hlediska se tedy Shanchol hodí pro hromadné očkování více a při ceně 2 dolary za dávku by mohl být cenově dostupný.

Mohla by hromadná očkovací kampaň zastavit pokračující epidemii cholery na Haiti?

Bez zlepšení přístupu k čisté vodě a sanitárních podmínek se bude cholera nepochybně stále vracet. Téměř polovina obyvatel dnes nemá přístup k pitné vodě a více než 80% jich nemá sanitární zařízení. To znamená, že cholerou jsou ohroženi skoro všichni obyvatelé. Jenže plošné očkování, které vláda původně navrhovala, s sebou nese mnohé obtíže.

Jeden problém představuje schopnost farmaceutických firem vyrobit dostatek vakcín. Mluvíme zde o téměř dvaceti milionech dávek, které dnes nejsou k dispozici, ani když dáme dohromady kapacity obou výrobců.

Jiný velký problém jsou peníze. Plošné očkování by stálo 40 milionů dolarů a k tomu ještě musíte přičíst náklady na logistiku a zaměstnance. Nesmíme také zapomenout na to, že imunita se snižuje už po dvou až třech letech a vakcína je účinná jen u dvou třetin očkovaných. Proto by náklady na očkování neměly být hrazeny na úkor prostředků potřebných pro zajištění čisté vody a sanitárních zařízení.

Jak by tedy mohlo být očkování proti choleře na Haiti užitečné?

Jedna z možností, která by mohla mít významný dopad, je orientovat očkování primárně na ty, kteří nemají přístup k zdravotnickým službám a preventivním opatřením.

V městském prostředí je pravděpodobně jednodušší zabezpečit léčbu a dodávky vody, mýdla, stejně jako provádět osvětu. Výrazně složitější je situace v horských a venkovských oblastech, ve kterých se cholera objeví. Provést tam očkování nebude jednoduché, ale zabezpečit léčbu po vypuknutí epidemie by tam bylo ještě složitější.

Není ale na Lékařích bez hranic, aby učinili takové rozhodnutí. Rozhodnutí, kdo bude očkován, je vždy spojeno s velkým tlakem. Je třeba, aby se toho chopila vláda, protože očkování je často stejně tak zdravotnická otázka, jako politická.