Rozhovor z Filipín: Lidé potřebují veškerou pomoc
Lékařka Esther Sterk dorazila na Filipíny začátkem tohoto týdne, aby se připojila k Lékařům bez hranic, kteří vyrazili na pomoc lidem zasaženým tajfunem Haiyan. Pracuje v týmu, který zjišťuje situaci na několika ostrovech na východ od Cebu. Právě tyto odloučené oblasti tajfun zasáhl extrémně silně.
Pomoc směřuje hlavně do města Tacloban, ale škody v jiných oblastech jsou také obrovské. Včera jsme se dokázali dostat na ostrovy Panay, Negros a Bantayan.
Východní část ostrova Panay byla těžce zasažena. V některých vesnicích bylo částečně nebo zcela zničeno 80 % domů, další přišly o střechy. Z budov často zbyly jen trosky. V příštích dnech se zaměříme na izolované vesnice na pobřeží a na okolních ostrovech. Zatím nevíme, jestli jsou na nich dostupná fungující zdravotnická zařízení, většinou jsme ale viděli, že byla zničena.
Lidé na Filipínách potřebují pitnou vodu, protože jezera zaplavila slaná voda z moře, která se přes ně přehnala při bouři. Obyvatelé zemědělských oblastí nemají ani minimální prostředky, jejich pole byla zničena a nemají jídlo. Lidé zde obvykle cestují z jednoho ostrova na druhý, ale mnoho lodí tajfun zničil. Nemocní a ranění nemají jak se dostat na větší ostrovy. Na nich se místní komunity snaží odklidit popadané stromy ze silnic.
Lékaři bez hranic již mají na Filipínách 91 pracovníků a další jsou na cestě: lékaři, zdravotní sestry, chirurgové, psychologové, logistici a odoborníci na zajíštění vody a sanitace. Do zasažených oblastí posílají také stovky tun humanitárního materiálu. Jeho součástí jsou zdravotní sady pro ošetření raněných, vakcíny proti tetanu, vybavení pro zajištění vody a sanitace a potřeby první pomoci: stany, hygienické sady, materiál na stavbu přístřeší, generátory, latríny nebo komunikační vybavení.
Nemocnice ve městě Roxas na severu ostrova Panay byla poškozena, ale stále funguje. Místní zdravotníci udělali, co bylo v jejich silách, aby se postarali o první vlnu pacientů, kteří přicházeli se zlomeninami a poraněními od padajících předmětů.
Stále prší a mnoho přeživších nemá střechu nad hlavou. Připravujeme se na druhou vlnu pacientů. Už se objevily případy infekcí dýchacích cest a průjmů – očekáváme, že jich bude přibývat. Lékaři bez hranic podpoří místní zdravotnická zařízení dodávkami léků a vybavení, na pomoc přijedou i naši pracovníci. Taky začneme vysílat mobilní kliniky do vzdálených vesnic a na malé ostrovy. Musíme být rychlí – na zaplavených ostrovech se množí moskyti. Obáváme se, že naroste počet nemocných s malárií nebo horečkou dengue. Na Filipínách je také endemická leptospiróza (onemocnění bakteriálního původu, které se přenáší vodou znečištěnou zvířaty) a hrozí její propuknutí.
Dnes začneme pracovat s lidmi z filipínského ministerstva zdravotnictví. Dva týmy se pomocí lodi a helikoptéry vrátí na východní pobřeží ostrova Panay. Přinesou na místo léky a budu určovat lokality pro provoz mobilních klinik. Jde nám o to, abychom se dostali co nejblíže lidem, kteří potřebují pomoc.