Somálsko: Přehled aktivit 2006/2007

[Interaktivní mapa projektů Lékařů bez hranic v Somálsku]

[Speciál k Somálsku a dalším tématům z Top 10: Opomíjené krize roku 2007]

Politické ovzduší v Somálsku bylo v letech 2006-2007 velmi neklidné. Boje mezi Svazem islámských soudů a jednotkami přechodné federální vlády, stejně jako přítomnost etiopských ozbrojených sil vedly k růstu nestability a celkovému zhoršení bezpečnostní situace v zemi. Válka opět významně zhoršila situaci v zemi, jejíž potřeby jsou už tak nezměrné, zatímco přicházející zdravotnická a humanitární pomoc je stále jen velmi omezená. Somálsko je už od roku 1991 bez funkční centrální vlády a veřejných zdravotnických služeb. Lékaři bez hranic jsou pravidelně nuceni upozorňovat světovou veřejnost na kritickou situaci v zemi.

Nedostupnost zdravotnických služeb ve spojení s povodněmi, suchem a následným hladomorem či opakovanými boji mezi ozbrojenými frakcemi a zahraničními armádami mají za následek, že většina z odhadovaných 11,5 milionů obyvatel je ve stále svízelnější zdravotní situaci. Nejzranitelnějšími jsou přitom ženy a děti do 5 let: každá desátá žena zemře při porodu a každé páté dítě se nedožije svých pátých narozenin.

Omezená lékařská pomoc je k dispozici pouze v privátních zařízeních a pro většinu Somálců je příliš nákladná. Mnozí proto trpí snadno léčitelnými nemocemi, které se ovšem bez adekvátní péče snadno mohou stát osudnými, např. průjmy či infekcemi dýchacího traktu. V Somálsku je vedle toho jeden z největších výskytů tuberkulózy na světě, opomíjená tropická nemoc kalaazar má tisíce obětí a pravidelně tu propukají epidemie spalniček, cholery a dalších onemocnění.

Zdravotní péči poskytují Lékaři bez hranic v Somálsku už od roku 1991, především pak péči primární a sekundární, léčbu opomíjených nemocí a neodkladné chirurgické zákroky. V letech 2006-2007 byly aktivity organizace rozšířeny o nové projekty v Jamaame, Galgadudu a Belet Weyne. Během prvních dvou měsíců provozu nemocnice v Belet Weyne, která byla otevřena na začátku roku 2007, provedli Lékaři bez hranic 95 velkých chirurgických zákroků a 33 menších.

Dramaticky vzrostl i objem zákroků v již existujících projektech. Např. v Hudduru, velkém zdravotnickém středisku regionu Bakool, vzrostl v letech 2004-2006 počet pacientů léčených s kalaazar o 530% a počet ambulantních vyšetření o 58%.

Vysídlení civilisté z Mogadišu

Nedostatek bezpečnosti zastiňuje všechny aktivity Lékařů bez hranic v Somálsku. Na začátku roku 2007 způsobily boje v Mogadišu vysídlení 300 000 lidí. Zatímco o mnohé se postaraly jejich rodiny či přátelé, v některých městech blízko Mogadišu nalezly týmy organizace tisíce lidí žijících pod otevřeným nebem, bez jídla, vody i zdravotní péče.

Lékaři bez hranic zahájili krizovou pomoc v Afgooye, vzdáleném asi 30 km západně od Mogadišu, a v Baladu, asi 2 hodiny od Jowharu na cestě do Mogadišu. V Afgooye zásoboval tým somálských spolupracovníků Lékařů bez hranic již existující zdravotnické struktury léky a místní obyvatele další materiální pomocí, např. plastovými plachtami, jež distribuoval mezi 3 500 potřebných rodin. Kvůli hrozbě propuknutí epidemie cholery bylo jednou z priorit zajištění pitné vody. Lékaři bez hranic poskytovali vysídleným obyvatelům 72 000 litrů čisté vody denně dovážené nákladními automobily.

V Baladu organizace distribuovala potraviny a očkovala 1 300 dětí proti spalničkám. V místě byla rovněž zřízena ambulantní klinika poskytující kolem 80 lékařských konzultací denně. Další vakcinační kampaň proběhla v Al Ma’an, malém přístavu severně od Mogadišu.

Ačkoli se někteří z vysídlených byli schopni do Mogadišu vrátit, pro většinu ostatních je to kvůli bezpečnostním rizikům, vysoké zločinnosti, nedostatku zdrojů a zničeným domovům nemožné. Somálští spolupracovníci Lékařů bez hranic nicméně i během bojů v hlavním městě pokračovali v poskytování zdravotní péče na klinice ve čtvrti Yaqshid. Boje ve městě vedly ke zničení mnoha veřejných budov a k zavření několika málo zbývajících fungujících veřejných nemocnic. Jedním z hlavních zdravotních rizik, kromě toho, že město se nachází uprostřed ozbrojeného konfliktu, je i propuknutí epidemie cholery. Lékaři bez hranic otevřeli jednotku pro léčbu cholery ve Forlanini, na jihu Yaqshidu, která do konce roku 2007 léčila přes 1 300 pacientů.

Další menší centrum bylo v Mogadišu otevřeno na začátku května. Vzhledem k tomu, že počet nemocných s cholerou tu postupně klesal, bylo středisko přeměněno na ambulantní kliniku pro děti do 5 let, ošetřující asi 90 pacientů denně. Kvůli bezpečnostní situaci je ovšem pro obyvatele Mogadišu velmi obtížné dopravit se do klinik nabízejících zdravotní péči.

Práce v nestabilním kontextu

Nedostatek bezpečnosti v Mogadišu není v Somálsku výjimkou. Lékaři bez hranic bývají někdy bohužel donuceni pozastavit svou činnost na některých místech kvůli hrozbě násilí či útokům proti svým spolupracovníkům či pacientům. Mezinárodní pracovníci jsou opakovaně evakuováni a projekty pak pokračují pod vedením místních spolupracovníků, na kterých ostatně stojí hlavní díl práce v projektech Lékařů bez hranic v Somálsku.

Po bojích na konci roku 2006 bylo ve zdravotnických zařízeních v Dinsoru ošetřeno 250 zraněných. 27. prosince 2006 vstoupili zástupci ozbrojených sil do zařízení Lékařů bez hranic a donutili somálský zdravotnický personál zaměstnaný Lékaři bez hranic vydat důvěrnou lékařskou dokumentaci, která byla zkonfiskována. Organizace po tomto incidentu veřejně vyjádřila obavy o bezpečí svého personálu a pacientů.

V poslední době ohrozily práci Lékařů bez hranic v Somálsku nejvíce dva závažné incidenty v Bossasu a Kismayu. Nejprve byly 26. prosince 2007 v blízkosti města Bossaso uneseny dvě zahraniční spolupracovnice organizace (španělská lékařka a argentinská zdravotní sestra), právě když se přesouvaly do nutričního centra starajícího se podvyživené děti mladší 5 let. Po týdnu v zajetí byly v relativně dobrém stavu propuštěny, nicméně celá událost vyústila v dočasnou evakuaci části zahraničního personálu a nakonec i v uzavření projektu v Bossasu v dubnu 2008. Projekt v Bossasu za 7 měsíců své existence přijal 1 957 vážně podvyživených dětí, z nichž 516 muselo být během této doby na klinice hospitalizováno.

Nejvážnějším incidentem pak byl bombový útok proti automobilu Lékařů bez hranic v jihosomálském Kismayu z 28. ledna tohoto roku, který si vyžádal 8 obětí, včetně životů 3 spolupracovníků organizace, kteří v automobilu cestovali. Při tomto bezprecedentní útoku ohrožujícím samu podstatu humanitární práce byli zabit keňský chirurg Victor Okumu (52 let), který se účastnil několika misí Lékařů bez hranic, mj. v Dárfúru a Sierra Leone, francouzský logistik Damien Lehalle (27), logistik, který byl na své druhé misi, a místní spolupracovník Mohmed Bidhaan Ali (28), který pro Lékaře bez hranic pracoval jako řidič.

Organizace byla nucena okamžitě evakuovat veškerý svůj mezinárodní personál, celkem 87 lidí ze 14 projektů po celé zemi, a své aktivity předat plně do rukou somálských kolegů. Ačkoli se posléze postupně a po důkladných analýzách bezpečnostní situace někteří ze zahraničních spolupracovníků do země vrátili, projekt v Kismayu musel být nakonec v dubnu tohoto roku uzavřen úplně, vzhledem k tomu, že už nebylo možné garantovat bezpečí zdravotnického personálu ani pacientů. Projekt v Kismayu běžel od září 2007 a zahrnoval emergentní chirurgii a porodnickou péči. Za tuto dobu zde bylo provedeno více než 400 chirurgických operací a 1 200 dalších pohotovostních vyšetření.

Lékaři bez hranic jsou v Somálsku přítomni nepřetržitě od roku 1991 a v současnosti poskytují zdravotní péči v 10 regionech země. V roce 2007 otevřeli v reakci na enormní zdravotnické a humanitární potřeby obyvatelstva několik nových projektů. Lékařské týmy provedly více než 2 500 chirurgických operací, 520 000 ambulantních vyšetření a hospitalizovaly na 23 000 pacientů. Před posledními tragickými událostmi měli Lékaři bez hranic v Somálsku téměř 90 zahraničních a 800 místních spolupracovníků.