Svazijsko: “Lékaři bez hranic mi dávají sílu k životu.“

Sophie Scott navštívila projekt Lékařů bez hranic v Makayane ve Svazijsku, který se věnuje léčbě multirezistentní tuberkulózy. Ve své reportáži popsala problémy, kterým musí čelit pacienti i celá země zasažená epidemií HIV a tuberkulózy…

Co kdybych vám řekla, že třetina světové populace je nakažena smrtelnou nemocí? A že tato nemoc zmutovala do ještě nebezpečnější formy, proti které neúčinkují běžné léky? A že i když je touto rezistentní formou nakaženo více než jeden a půl milionu lidí po celém světě, jediné dostupné léky mají závažné vedlejší účinky včetně ztráty sluchu nebo psychotických poruch?

Nejspíš byste si mysleli, že popisuji špatný hororový film. Ale tato nemoc je skutečná a je největší světovou infekční hrozbou hned po HIV/AIDS. Tuberkulóza je na západě považována za překonanou hrozbu, ale v mnoha zemích na celém světě je stále rozšířená. Ještě více znepokojující je růst počtu nakažených multirezistentní formou tuberkulózy.

Svazijsko, jedna z nejmenších afrických zemí, má největší úroveň rozšíření HIV/AIDS na světě. Virem je tam nakaženo přes 26% dospělé populace. I míra rozšíření tuberkulózy je nejvyšší na světě. Průměrná délka života je 49 let, nižší než v Somálsku nebo Afghánistánu.

Ale Svazijsko na první pohled nepůsobí jako země zasažená zdravotní krizí – voda je čistá, silnice jsou kvalitní a všichni chodí do školy. Když po příletu na mezinárodní letiště Manzini vyjedete směrem k městu, odvíjí se před vámi nádherná krajina a plakáty podél cesty lákají na safari a turistické atrakce.

Zasáhne vás to až v nemocnicích a klinikách. Nevidíte nemocné staré lidi a děti  - nejzdravější jsou naopak babičky a vnoučata, kdežto mladí dospělí mohou jen stěží chodit. Mnoho HIV pozitivních pacientů vypadá zdravě – HIV je nyní chronickou nemocí, a pokud berete každý den léky, můžete žít dlouhý život. Nejhůře jsou na tom pacienti s tuberkulózou.

Při návštěvě tuberkulózního oddělení platí přísná bezpečnostní opatření. Projdete instruktáží v nasazování ochranné masky, kterou si musíte důkladně utěsnit. I když je většina pacientů oslabena HIV, stále existuje riziko nákazy, i když jste HIV negativní.

Ve Svazijsku má tuberkulózu jeden člověk ze sta. Někteří jsou nakaženi zmutovanou formou známou jako multirezistentní tuberkulóza (MDR-TB), jejíž léčba trvá dva hrozivé roky, které nezvládne každý. Problém je, že pokud kvůli obtížnosti léčby přestanou brát léky nebo je berou nepravidelně, riskují rozvinutí rezistence i na tyto léky a následný vznik tzv. extrémně rezistentní tuberkulózy (XDR-TB), jejíž léčba je ještě složitější. K těmto problémům dochází zejména v místech s nedostatečnou regulací receptů a lékáren, kde jsou pacientům prodávány nevhodné nebo neúčinné kombinace léků.

Svazijská vláda v roce 2007 zjistila, že tak rozsáhlé epidemii nemůže čelit sama. Kromě velkého množství pacientů země čelí i skutečnosti, že řada odborníků zemřela na AIDS, nebo emigrovala do zahraničí.

O pomoc byli požádáni i Lékaři bez hranic. Naše týmy se musely vypořádat se scénářem, který se liší od běžných podmínek naší práce – vládní nemocnice ve Svazijsku jsou velmi čisté a dobře vybavené.

Léčba tuberkulózy je však náročná. Pacienti s multirezistentní tuberkulózou musí v prvních šesti až osmi měsících denně dostávat injekce. Pokud žijete 15 kilometrů od nejbližší kliniky a kvůli vedlejším účinkům léků nemůžete pracovat, je to pro vás velký problém. Další problém je, když nemáte dostatek jídla a přitom musíte brát léky s plným žaludkem. A pokud to má takhle pokračovat další dva roky, můžete dojít k názoru, že to jednoduše nestojí za to.

Tengetile Ntsele ví, jaké to je. Je HIV pozitivní a žije se svou rodinou v Makayane. Když u ní byla v roce 2007 diagnostikována  multirezistentní tuberkulóza a začala se léčit, často si myslela, že to musí vzdát. Její rodina na ní však naléhala, aby pokračovala v léčbě. Téměř na konci léčby se dozvěděla šokující věc – otěhotněla. Trápila ji vina, protože věděla, že léky mohou její nenarozené dítě ohrozit. Když už nemohla těhotenství dále skrývat, svěřila se rodině.

Za další tři měsíce se jí narodila dcera Sinetsemba Nkambule. Holčička vážila 3,5 kg, byla zdravá a HIV negativní. Tengetile dokončila svou léčbu a teď pracuje pro Lékaře bez hranic jako sociální pracovnice a pomáhá ostatním pacientům.

„Pomáhám motivovat ostatní pacienty, aby brali své léky pravidelně. Když jim vyprávím svůj příběh a oni vidí, že jsem na tom byla stejně jako oni, dodává jim to naději,“ říká.

Tengetile a její tým pomáhají pacientům několika způsoby. Praktická pomoc spočívá v zajišťování jízdenek na autobus, poukázek na potraviny, někdy i ve vybudování zvláštní místnosti, ve které mohou pacienti spát odděleně od rodiny a předejít tak infekci. Psychologická pomoc a poradenství umožňuje pacientům a jejich rodinám probrat své problémy a dojít k řešení.

Jedním z příjemců psychologické pomoci je Benson, který žije se svou ženou Florence a třemi dětmi v osadě ležící daleko od hlavní silnice. Benson je HIV pozitivní a při práci v dole se nakazil multirezistentní tuberkulózou. Na začátku své léčby musel každý den docházet pět kilometrů na injekce, protože si většinou nemohl dovolit jet autobusem. Chůze pro něj nebyla jednoduchá, protože mu po lécích otekly nohy.

„Když jsem začal brát léky, cítil jsem se úplně bez života,“ vypráví Benson. „Cítil jsem se, jako bych už byl mrtvý. Ale když za mnou přišli lidé od Lékařů bez hranic a začali mi radit, začal jsem cítit, že můj život má smysl a že mám sílu žít dál. Nemůžu popsat, jak mi bylo, když za mnou přišli lidé, aby mě zkontrolovali a zeptali se, jak se mi daří.“

Jeho rodina je chudá a potravinové balíčky od Lékařů bez hranic jsou pro ni velmi důležité. „I když nemáme moc jídla, nejsem v takovém stresu, protože vím, že dostaneme potravinové dávky a vše bude v pořádku,“ říká Florence. „Péče o mého manžela je teď mnohem jednodušší, protože nám lidé pravidelně přicházejí pomáhat. Jsem si jistá, že se Benson vyléčí,“ dodává.

Multirezistentní tuberkulóza je zabiják, ale dá se léčit. V současnosti je léčba dlouhý a těžký proces, a proto jsou zoufale zapotřebí lepší léky a kratší léčebná procedura. Životy pacientů však dokáží zlepšit i jednoduchá a levná opatření. Pro lidi jako Benson a Tengetile to je otázka života a smrti.
 
Na léčbu HIV/AIDS a tuberkulózy v oblasti Shiselweni ve Svazijsku byly v roce 2011 poskytnuty také 2.000.000 Kč z příspěvků soukromých dárců v ČR. Detailní informace o projektu v Shiselweni naleznete ZDE.

Přečtěte si příběh jednoho z pacientů v projektu v Shiselweni.