„Ti, kteří viděli umírat své rodiny, trpí nejvíce”

Lékaři bez hranic poskytují krizovou pomoc obětem hurikánu Ida v El Salvadoru, který o víkendu 7.-8. listopadu připravil o život na 150 lidí. Mnozí jsou stále pohřešování a více než 13000 obyvatel bylo evakuováno.

Více než dva týdny po katastrofě zůstává nadále největší potřebou poskytování psychologické péče těm, kteří neštěstí přežili. Na místě pracuje tým 6 psychologů Lékařů bez hranic složený ze 4 místních a 2 mezinárodních spolupracovníků. Zde přinášíme rozhovor s psychologickou poradkyní Zohrou Abaakouk.

Jaké byly Vaše první dojmy po příjezdu do postižené oblasti?

První dny jsme podnikali psychologické a psychosociální průzkumy mezi evakuovanými. Lidé v týmech poskytujících pomoc byli vyčerpáni, ale stále velmi motivováni. I oni byli katastrofou postiženi, ale to je neodradilo od pomoci evakuovaným obyvatelům žijícím v dočasných přístřešcích. Celkově lze říci, že postižení obyvatelé se stále velmi bojí přetrvávajících dešťů a možných dalších škod.

Můžete nám popsat první kroky Lékařů bez hranic?

Po vyhodnocení psychologických potřeb jsme začali poskytovat individuální konzultace a organizovat skupinová setkání. Během prvního dne po zahájení aktivit jsme se setkali se 120 lidmi ve skupinové terapii a poskytli jsme také 13 individuálních konzultací v těch nejvážnějších případech.

Také jsme začali pořádat setkání v dočasných přístřeších, kde vysvětlujeme postiženým obyvatelům různé psychologické reakce na tento typ zážitku. To jim pomáhá začít vyjadřovat svou zkušenost a pocity spojené s neštěstím.

Co Vám řekli o tom, co prožili?

Jejich povídání charakterizují silné smyslové zážitky. Vyprávějí o hluku valící se vody, foukání větru nebo o otřesech země při sesunech půdy. To vše je naplňuje hlubokým strachem a zármutkem. Nejvíce trpí ti, kteří byli svědky úmrtí někoho ze svých blízkých. Jeden muž nám vyprávěl, jak se snažil z vody zachránit své dvě děti, ale jedno z nich ztratil. Jiná žena nám zase vyprávěla o tom, že viděla, jak jednoho z jejích sousedů odnáší sesunuté bahno. Potkali jsme tu také člověka, který přišel o 7 příbuzných.

Lékaři bez hranic začali poskytovat těmto lidem poskytovat psychologickou pomoc, aby byli schopni se vyrovnat s tím, co prožili. Náš psycholog také doprovází lidi, kteří musí identifikovat mrtvá těla svých milovaných. Kromě toho jsme v kontaktu s místními úřady, aby zorganizovaly obřady na památku tragické události, protože lidé tu teď pracují velmi tvrdě a dosud neměli čas přemýšlet nad touto událostí a plně si uvědomit její dopad.

Co čeká tým psychologů v nejbližší době?

V příštích týdnech budeme pokračovat ve skupinových setkáních, informačních setkáních s psychologem a v individuálních konzultacích pro evakuované obyvatele v dočasných příbytcích. Budeme pokračovat v pomoci těm, kteří truchlí po svých blízkých či je musí identifikovat.

Předpokládáme, že také bude potřeba, abychom pomohli těm, kteří teď pracují na odstraňování následků pohromy, lidem, kteří uklízejí domy a ulice, zdravotníkům či těm, kteří se starají o těla obětí.

Začneme také navštěvovat zraněné, kteří jsou hospitalizováni daleko od svých domovů a budeme se snažit vybudovat kapacity v oblasti psychologické pomoci mezi zdravotnickým personálem a učiteli.