Zuřící cholera je pouze špičkou ledovce humanitární krize v Zimbabwe

17. Únor 2009

Harare / Johannesburg / Praha, 17. února 2009. Humanitární krize v Zimbabwe se i nadále rapidně zhoršuje a způsobuje otřesné utrpení, varují Lékaři bez hranic. Zdravotnické týmy Lékařů bez hranic již ošetřily téměř 45 000 lidí, 75% z odhadovaného počtu případů současné epidemie cholery. Krize doposud zdaleka není zažehnána.

Závažnost epidemie je jedním z projevů katastrofálního stavu zimbabwského zdravotnictví a zhroucení tamní infrastruktury. Situaci popisuje nový dokument Lékařů bez hranicBeyond Cholera: Zimbabwe’s Worsening Crisis”, vydaný 17. února 2009. Mnoho zdravotnických zařízení není v provozu nebo bylo uzavřeno, další požadují přemrštěné platby v zahraniční měně. To znemožňuje většině občanů Zimbabwe přístup ke zdravotní péči.


Lékaři bez hranic vyzývají vládu Zimbabwe, aby okamžitě odstranila současné překážky a umožnila nezávislé vyhodnocení potřeb za účelem včasného poskytnutí nezbytné humanitární a zdravotní péče. Organizace rovněž vybízí mezinárodní společenství k respektování rozdílu mezi politickými otázkami a nutností zajistit naléhavě potřebnou humanitární pomoc obyvatelům Zimbabwe.


Lékaři bez hranic museli na propuknutí cholery zareagovat v masivním měřítku, protože místní zdravotnická zařízení nebyla schopna tuto situaci řešit. „Došlo k těžkému poškození zimbabwského, kdysi chváleného zdravotnictví, které se nedotýká pouze pacientů s cholerou,” prohlásil Manuel Lopez, vedoucí mise Lékařů bez hranic v Zimbabwe. „Veřejné nemocnice odmítají pacienty, zdravotnickým střediskům dochází zásoby a vybavení, není dostatek zdravotnického personálu, pacienti si nemohou dovolit cestu za léčbou nebo vyzvedávat si léky na léčbu HIV a mnoho našich vlastních klinik je zcela přeplněných. Z toho, co vidíme každý den, je jasné, že se tu jedná o rozsáhlou zdravotnickou krizi vymykající se kontrole.


Zimbabwská politická krize a následný ekonomický úpadek vedly k zásadnímu omezení v přístupu k veřejnému zdravotnictví, zhroucení infrastruktury, zdrcující epidemii HIV, politickému násilí, nedostatku potravin, podvýživě, vysídlení v rámci země i do sousedních států. Podle odhadů uprchly 3 miliony obyvatel Zimbabwe do sousední Jihoafrické republiky, což je zcela mimořádný exodus ze země, kde neprobíhá otevřený konflikt.


I přes do očí bijící humanitární krizi se Lékaři bez hranic v Zimbabwe setkávají s omezeními a vynucenými prodlevami ve své práci. Situaci dále zhoršuje nedostatečná a nekoordinovaná mezinárodní reakce na vyvíjející se humanitární krizi.


Dr. Christophe Fournier, mezinárodní prezident Lékařů bez hranic, uvedl: „Situace v Zimbabwe způsobuje neomluvitelné utrpení. Okamžitě musí být učiněna opatření, která zajistí obyvatelům Zimbabwe přístup k humanitární pomoci, kterou tak naléhavě potřebují. Vláda Zimbabwe musí zaručit, že humanitární organizace budou moci působit, kdekoli bude potřeba, a uvolnit byrokratická omezení tak, aby byl v oblasti dostatek personálu a bylo možné rychle obstarávat léky.“


Fournier dále dodal: „Vlády a mezinárodní agentury musí rozpoznat závažnost této krize a zajistit, aby poskytnutí humanitární pomoci zůstalo odděleno od politických sporů. Jejich politika vůči Zimbabwe nesmí jít na účet humanitárnímu imperativu zajistit podvyživeným dětem, obětem násilí a osobám postiženým HIV/AIDS či dalšími chorobami neomezovaný přístup k pomoci, kterou potřebují k přežití.“


Lékaři bez hranic působí v Zimbabwe od roku 2000 a obyvatelům prchajícím do Jihoafrické republiky poskytují pomoc od roku 2007. Od propuknutí cholery v srpnu 2008 ošetřily týmy Lékařů bez hranic 45 000 pacientů. Dále poskytují péči více než 40 000 pacientům s HIV/AIDS, včetně 26 000 příjemců antiretrovirové terapie, a nutriční podporu těžce podvyživeným dětem.