Burkina Faso: Terčem násilí jsou obyvatelé i zdravotníci

Ouagadougou/Praha, 31. ledna 2022 

• Měsíce napětí a protestů v Burkině Faso vyvrcholily v pondělí 24. ledna 2022 vojenským převratem. 
• Kvůli politické krizi a dlouhotrvajícímu konfliktu si mnoho lidí nedokáže obstarat jídlo, vodu, najít nocleh nebo se dostat k lékařské péči.  
• Špatná bezpečnostní situace těžce dopadla i na humanitární organizace, kterým komplikuje poskytování tolik potřebné pomoci.   

„Jednou ráno jsme viděli, jak se celá vesnice evakuuje. Všichni utíkali, tak jsme popadli děti  
a běželi taky. Byli jsme bosky a zastavili se až po 35 km. Teprve když jsme dorazili sem, zjistili jsme, že spousta našich příbuzných byla zabita a náš majetek zničen. Naši vesnici už asi nikdy neuvidíme.“ Toto loni spolupracovníkům Lékařů bez hranic popsala žena jménem Salamata, která teď se svým manželem a čtyřmi dětmi žije v táboře pro vysídlené v obci Barsalogho  
v regionu Centre-Nord. Ten patří mezi oblasti s největší mírou násilí. 

Kvůli konfliktu mezi ozbrojenými skupinami a vládními a mezinárodními silami muselo už  
podle OSN ve dvacetimilionové zemi opustit své domovy 1,5 milionu lidí. Většina z nich během posledních tří let.  

Nedostatek jídla a vody 

Těžkou daní za útěk je pro venkovské komunity ztráta úrody a dobytka. Až přijde vhodné období, nebudou moci zasít ani sklidit. Nebudou mít jak živit své rodiny. Lékaři bez hranic spolu s dalšími organizacemi těmto lidem distribuují jídlo a pečují o děti s podvýživou.  

V táborech pro vysídlené navíc panují náročné podmínky. Lidé musí chodit několik kilometrů pro vodu a na její distribuci čekat až šest hodin, aby se mohli napít, umýt nebo si uvařit. Burkina Faso se nachází ve vnitrozemí, srážek je málo a dostupné zásoby vody se zmenšují  
i kvůli změně klimatu. Lékaři bez hranic se podílejí na vrtání studní a dovozu vody.  

Konflikt s sebou nese fyzické i psychické následky 

Týmy organizace pracují v pěti ze 13 regionů a jsou svědky toho, jak se konflikt podepisuje na pacientech. Jsou vystaveni riziku onemocnění malárií ‒ tou v roce 2020 trpělo  
11 milionů obyvatel. V přeplněných táborech se šíří záněty dýchacích cest, zatímco špatné hygienické podmínky způsobují nemoci, jako je průjem nebo cholera.  

Násilí je zřetelné hlavně na tělech pacientů, spousta z nich ale potřebuje  
i psychologickou péči. Lidé viděli, jak ozbrojenci vraždí přímo před jejich očima, jak zapalují jejich domy i pole a jejich majetek během chvilky mizí v prachu.  

Zdravotní péče představuje riziko 

Extrémní úroveň násilí odrazuje pacienty, aby vyhledali lékaře. Mnoho z nich si cestu do nemocnice ani nemůže dovolit. Zároveň tato nejistá bezpečnostní situace brání zdravotníkům, včetně Lékařů bez hranic, aby za svými pacienty cestovali.  

Pracovníci zdravotnických a humanitárních organizací opakovaně riskují. Někteří byli napadeni, jiní zase uneseni. Lékaři bez hranic evidují krádeže sanitek, některá jimi provozovaná zdravotnická střediska byla zničena. Stává se, že jsou na cestách nastraženy podomácku vyrobené výbušniny a cestování po nich znamená riskovat smrt.  

Podle informací místního ministerstva zdravotnictví muselo kvůli rostoucímu násilí k červnu 2021 zavřít nebo omezit provoz 357 zdravotnických zařízení po celé zemi. Ve všech oblastech zasažených konfliktem chybí specialisté ‒ včetně chirurgů, anesteziologů nebo porodních asistentek.