20 let boje proti HIV v Guineji

20 let. Tak dlouho léčíme v Guineji HIV/AIDS. A za tu dobu jsme ušli dlouhou cestu. Díky lékům zdarma jsme mohli vrátit naději těm, kteří si mysleli, že umírají. Dali jsme šanci na zdravý život také dětem, které se narodily maminkám s HIV. A vyvinuli jsme program, díky kterému nemusí lidé dojíždět pro své léky každý měsíc, díky tomu je pro ně snazší dodržovat léčbu. Kromě toho prostřednictvím úžasných peer lektorů, kteří našli odvahu o své nemoci mluvit, prolamujeme obrovské stigma, které se s HIV v Guineji tradičně pojilo.

Ale i přes tyto úspěchy stále čelíme řadě výzev: například ne všechna zařízení v Guineji poskytují léčbu zdarma a ne všude je personál dostatečně vyškolený pro péči o lidi s HIV/AIDS. Některé skupiny, třeba sexuální pracovníci a pracovnice, shánějí léky a odpovídající péči hůře než ostatní.

Při příležitosti tohoto výročí a Světového dne AIDS jsme dali slovo našim kolegům a pacientům, aby se podělili o to, co pro ně léčba HIV/AIDS v Guineji znamená.

Diallo Maïmouna dite Mouna
Komunitní kontaktní osoba a žena žijící s HIV

„Bylo mi osmnáct, když jsem se provdala za staršího muže, kterého jsem neznala. Byl to domluvený sňatek. Všimla jsem si vyrážky na jeho těle. Tehdy jsem netušila, co to je.“

Později Mouna onemocněla, ale nikdo nemohl přijít na to, co jí je. „Můj starší bratr, který žil v Evropě, mi finančně pomohl a vzal mě na testy do Anglie. I když jsem nerozuměla tomu, co říkají, pochopila jsem, že je to vážné.“

I když se jí ostatní členové rodiny vyhýbali a diskriminovali ji, její bratr stál při ní a platil jí léky ze zahraničí. „Řekl, že mi pomůže, i kdyby měl prodat svůj dům.“

Aby ostatní lidé nemuseli prožívat to, co ona, stala se komunitní dobrovolnicí a později se připojila k Lékařům bez hranic. Dnes pomáhá vzdělávat veřejnost a snižovat stigma, které se zde s HIV pojí.

Sekou Tidiane Touré
Komunitní koordinátor

„Před dvaceti lety na tom byla Guinea, co se týká péče o lidi s HIV, velice špatně. Za léčbu se muselo platit a byla drahá. Bylo to tabuizované téma a onemocnění AIDS bylo považováno za prokletí od Boha.

S příchodem Lékařů bez hranic se situace dramaticky změnila. Byla zavedena psychosociální péče, vznikly skupiny pro lidi žijící s HIV, peer edukátoři začali otevřeně hovořit o své nemoci v televizi a rozhlase, zvýšil se počet osvětových kampaní.

Za 20 let byly zachráněny tisíce životů a stovky lidí byly řádně vyškoleny. I přes to všechno ale řada lidí v Guineji stále nedostává péči, jakou by potřebovali.“

Sagno Marie
Peer edukátorka, aktivistka, žena žijící s HIV

„V roce 2002 jsme se s manželem dívali na televizi, když se objevila reklama vyzývající k testování na HIV. Manžel navrhl, abychom šli. Ukázalo se, že jsem HIV pozitivní a on HIV negativní. Myslela jsem, že zemřu, že můj život už nemá smysl.“

Rodiče jejího muže na něj tlačili, ať Marii opustí a znovu se ožení. On s ní ale zůstal. „Jsme stále spolu a on je dodnes HIV negativní.“

Marie se začala angažovat ve prospěch lidí s HIV a od roku 2010 pracuje pro Lékaře bez hranic, hovoří s médii a vyzývá ostatní k testování.

„Myslím, že je důležité o HIV mluvit otevřeně, aby se předešlo stigmatizaci. Pro mě se HIV neliší od cukrovky nebo vysokého tlaku. Pokud budete dodržovat léčebný režim, budete žít dlouho.“

Aboubacar Camara

Peer a komunitní edukátor, muž žijící s HIV

Aboubacarovi diagnostikovali HIV v roce 2008. „Poté, co jsem podstoupil test, mi lékaři k poznámkám připnuli papír, na kterém stálo: HIV pozitivní. Mysleli si, že jsem negramotný. Podíval jsem se na ten papír a spadl jsem ze židle. Bylo to nad moje síly.“

Aboubacar zažíval kvůli nákaze stigmatizaci a diskriminaci. Jeho psychický stav byl velmi špatný a dvakrát se pokusil o sebevraždu.

Nakonec jej zachránila podpora lidí, kteří se potýkají s podobnými problémy. „Jednoho dne jsem poslouchal pořad v rádiu, ve kterém aktivistka, edukátorka Lékařů bez hranic, mluvila o HIV a své diagnóze. Na konci segmentu prozradili telefonní číslo. Zavolal jsem na něj a druhý den se s ní sešel.“

Od té doby Aboubacar poskytuje podporu dalším pacientům a pomáhá demystifikovat HIV v Guineji.  

Cissé Kadiatou
Pediatrička ve Wanidaře, zdravotnickém zařízení podporovaném Lékaři bez hranic

„Každý týden jsem si vyhradila jeden den jen pro děti a jejich matky, abych zabránila tomu, že se děti ztratí z dohledu, a povzbudila je, aby se vracely a pokračovaly v léčbě. Organizuji také dopravu pro děti z chudých rodin na naši kliniku.

Lékaři bez hranic mi umožnili absolvovat školení o pokročilém stupni léčby HIV v Konžské demokratické republice. Absolvovala jsem také kurz o prevenci přenosu HIV z matky na dítě.

Díky podpoře Lékařů bez hranic máme na rozdíl od jiných zdravotnických středisek jen zřídka nedostatek zásob léků. Jsme schopni testovat lidi na HIV, tuberkulózu a poskytovat testy na covid-19 a očkování.“