Darujte pomoc
Kasaye sedí na své posteli na jednotce intenzivní péče střediska Lékařů bez hranic v Abdurafí, v ruce drží vodu a pár sušenek. Vypadá neuvěřitelně křehce a zdá se, že i samotné pití a jídlo pro něj znamenají obrovské úsilí. „Je to už po třinácté, co jsem musel přijít do centra pro léčbu kala azar,” říká. Kala azar (neboli také viscerální leishmanióza) je druhým největším parazitickým zabijákem po malárii. A tím představuje jednu z nejnebezpečnějších tropických opomíjených nemocí na světě. Každoročně se jí nakazí 200 – 400 tisíc lidí, většinou v Asii, východní Africe a Jižní Americe, a kolem 50 tisíc lidí na ni zemře.
„Poprvé mi řekli, že mám kala azar v roce 2002,“ pokračuje. „Léčil jsem se a symptomy vymizely. Myslel jsem si, že jsem zdravý,“ dodává. Obvykle platí, že po léčbě se pacienti stávají vůči parazitovi imunní. To ovšem nebyl případ Kasaye, kterému o rok později diagnostikovali HIV. HIV může zabránit tomu, aby se pacient plně vyléčil, a vystavuje ho riziku, že se nemoc vrátí. Aby to bylo ještě komplikovanější, koinfekce kala azar a HIV je katastrofální, protože obě nemoci oslabují imunitní systém. Jedna posiluje druhou a pacient je pak náchylný vůči dalším oportunním nemocem, jako je tuberkulóza, malárie nebo úplavice. V Etiopii žije mnoho lidí s koinfekcí – 20-40 procent HIV pozitivních zároveň trpí kala azar.
„V průběhu let jsem zažil návrat kala azar dvanáctkrát, doba návratu se přitom zkracuje. Do Amhary jsem přijel z Tigray za prací na farmě, ale kvůli kala azar jsem slabý a nemůžu pracovat na poli. Teď žiju na ulici a nemám jinou možnost než žebrat o peníze,” říká Kasaye. Zdá se, že ekonomický status je rozhodujícím faktorem, pokud se jedná o recidivu kala azar u HIV koinfikovaných pacientů. Lidé žijící ve špatných podmínkách jsou častěji vystaveni komárkům – přenašečům parazita – a navíc jsou oslabeni nedostatkem potravy.
„Kala azar se v oblasti kolem Abdurafí vyskytuje endemicky, proto se Lékaři bez hranic rozhodli tady pracovat,” říká Ernest Nshimiyimana, vedoucí lékařského týmu v projektu Abdurafí. „Vedle léčby kala azar a HIV provozujeme také nejmodernější laboratoř pro diagnostiku viscerální leishmaniózy.”
Gabriele Fran\u00e7ois Casini-MSF
Ernest Nshimiyimana, vedoucí lékařského týmu, na návštěvě u pacientů na oddělení pro léčbu kala azar ve zdravotnickém zařízení v Abdurafí. © Gabriele François Casini / Lékaři bez hranic
Diagnostika kala azar je poměrně komplikovaná. Ve většině zdravotnických zařízení jsou dostupné rychlé diagnostické testy, ty ale fungují spolehlivě pouze u pacientů, kteří se kala azar nakazili poprvé. „Klinika Lékařů bez hranic v Abdurafí je jedním z mála míst v Etiopii, kde se dá přesně zjistit přítomnost aktivních parazitů kala azar v těle pacienta,” pokračuje lékař Ernest. „Abychom určili, zda se pacient vyléčil, nebo zda se nemoc navrátila, musíme provést biopsii sleziny nebo kostní dřeně. Pro analýzu těchto vzorků potřebujete specializovanou laboratoř a my tady máme veškeré vybavení, které je třeba.“
Gabriele Fran\u00e7ois Casini-MSF
Pracovník Lékařů bez hranic provádí biopsii kostní dřeně u pacienta s podezřením na recidivu kala azar. © Gabriele François Casini / Lékaři bez hranic
Význam laboratoře je obrovský. Úmrtnost pacientů, kteří trpí vedle kala azar i HIV, a pacientů s recidivou je až 14krát vyšší. Včasná diagnóza je proto důležitá pro záchranu životů. „Většina zdravotnických zařízení v zemi nemá nástroje nebo expertízu provádět mnohá testování, která my zde provádíme. Některá jsou také velmi drahá, Lékaři bez hranic je zde v Abdurafí nabízejí bezplatně,“ říká Mercy Oluya, vedoucí laboratoře Lékařů bez hranic. „Přivedli jsme sem zkušené laboratorní pracovníky a potřebné vybavení. Trénujeme také pracovníky místních institucí, kteří s námi sdílí laboratoř a provádějí běžné rutinní testy u pacientů.”
Gabriele Fran\u00e7ois Casini-MSF
Mercy Oluya, vedoucí laboratoře Lékařů bez hranic ve zdravotnickém středisku v Abdurafí. © Gabriele François Casini / Lékaři bez hranic
Gabriele Fran\u00e7ois Casini-MSF
Vedoucí laboratoře Mercy Oluya provádí diagnostický test na kala azar v laboratoři v Abdurafí. © Gabriele François Casini / Lékaři bez hranic
Gabriele Fran\u00e7ois Casini-MSF
Aderaju Kibret, vedoucí lékařského výzkumu Lékařů bez hranic a Dr. Saskia van Henten, vědecká pracovnice Institutu tropické medicíny provádějí u Kasayeho, pacienta s koinfekcí kala azar a HIV, rutinní kontrolu. © Gabriele François Casini / Lékaři bez hranic
V laboratoři také ve spolupráci s Institutem tropické medicíny v Antverpách (ITM), Univerzitou Gondar v Etiopii a Etiopským regionálním úřadem pro zdraví v Amhaře zkoumáme výskyt kala azar u HIV pozitivních pacientů. Výzkum započal v říjnu roku 2017 a bude trvat čtyři roky. „Hledáme speciálně HIV pozitivní pacienty, u nichž se onemocnění kala azar rozvinulo, přestože užívají antiretrovirální léčbu. Tady v Etiopii máme dost případů. „Sledujeme pacienty po dobu minimálně tří měsíců a maximálně dvou let. Cílem studie je zlepšit naše porozumění nemoci a rozvinout lepší metody prevence,” říká Aderaju Kibret, vedoucí lékařského výzkumu Lékařů bez hranic.
Do výzkumu kala azar investuje čas a peníze jen pár institucí a farmaceutických společností. Proti nemoci se proto vyvíjí jen málo léčebných postupů a léků. Kala azar primárně postihuje lidi, kteří si nemohou léky z finančních důvodů dovolit, pro farmaceutické společnosti se tedy nejedná o atraktivní trh. Kasaye je jedním z 325 pacientů, kteří se účastní studie. „Znám mnoho lidí, kteří trpí kala azar, a vím, jak to ovlivní život člověka. Chci přispět k vymýcení této nemoci v Etiopii.”
Lékaři bez hranic sledují aktuální počet pacientů s komplikovanou koinfekcí kala azar a HIV, případně tuberkulózou v oblasti Amhara v Etiopii od roku 1997. Kromě toho nabízí projekt v Abdurafí také léčbu hadích uštknutí, další opomíjené tropické nemoci, a zajišťuje urgentní převozy pacientů.