Dárfúr: Každé dvě hodiny umírá na podvýživu jedno dítě. Situace v táboře pro vysídlené je zoufalá
Fašír/Praha, 8. února 2024
„Odhadem umírá v táboře každé dvě hodiny nejméně jedno dítě. Každý den tak zemře přibližně 13 dětí. Situace je naprosto katastrofální,“ říká Claire Nicolet, projektová koordinátorka Lékařů bez hranic v Súdánu. „Dětem, které trpí akutní podvýživou, hrozí, že pokud se nezačnou léčit, do tří až šesti týdnů zemřou. Jejich stav je léčitelný, pakliže se dostanou do nemocnice, což
se většině nepodaří,“ dodává.
Velmi znepokojivý je také celkový počet úmrtí v táboře za den. Hrubá míra úmrtnosti činí 2,5 na 10 000 osob za den, což je více než dvojnásobek toho, co už bývá považováno za krizový stav. Je nutné zajistit potraviny, zdravotní péči, pitnou vodu a hygienická zařízení.
Aby se zabránilo dalším ztrátám na životech a snížil se rozsah utrpení, rozhodli se Lékaři bez hranic urychleně zintenzivnit pomoc v táboře, zejména se soustředí na poskytování lékařské péče dětem v nejkritičtějším stavu. Vážnost situace však vyžaduje mnohem větší odezvu, než jakou může tato mezinárodní organizace sama zajistit.
Během posledních devíti měsíců se již tak křehký zdravotnický systém v Severním Dárfúru zhroutil. Lékaři bez hranic jsou jediným plně funkčním poskytovatelem zdravotní péče v táboře Zamzam. Provozují zde malou kliniku. Ta je však přetížená přílivem nových pacientů, kteří do ní míří na oslech, nebo dojdou pěšky z vesnic, jež jsou vzdálené až 50 kilometrů od tábora. Pro mnohé to však bývá jediná šance.
„Před začátkem konfliktu v dubnu 2023 byli lidé v táboře silně závislí na mezinárodní pomoci, co se týče potravin, zdravotní péče, čisté vody – prostě všeho. Nyní jsou téměř zcela opuštěni,“ vysvětluje Nicolet. Od května nefunguje žádná distribuce potravin ze strany Světového potravinového programu OSN (WFP). Zatímco dříve jedly rodiny dvakrát denně, nyní jen jednou. Lidé hladoví – a děti umírají,“ pokračuje vedoucí projektu.
Kvůli nedostatku čisté vody pijí lidé buďto z močálů, nebo z řek, což způsobuje těžké průjmy. Pro podvyživené děti to může mít fatální důsledky. U zdravých dětí tyto komplikace mohou vést ke zhoršení jejich zdravotního stavu či dokonce k podvýživě.
„Začátek roku je obdobím, kdy by podvýživa měla být nejnižší, protože v prosinci obvykle probíhá sklizeň, a zásoby potravin tak bývají největší. V uplynulém roce se však lidé nemohli kvůli bezpečnosti starat o své plodiny. Navíc málo srážek situaci dále zhoršilo. Obvyklý vrchol největšího výskytu podvýživy teprve přijde, mezi dubnem a zářím. Očekáváme tak, že se počet případů ještě dramaticky zvýší,“ popisuje Nicolet.
Před začátkem konfliktu byl zdravotnický systém v Severním Dárfúru podporován agenturami OSN, jako je Světový potravinový program, Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF), Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) či Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA). Tato pomoc se ale náhle zastavila. Zaměstnanci již nedostávají mzdy, chybí vybavení
a léky, stejně jako palivo pro generátory, voda a další zásoby, které jsou potřebné k zajištění provozu zdravotnických zařízení. Programy pro boj s podvýživou, které kdysi fungovaly ve Fašíru – hlavním městě regionu – již neexistují. Ve městě není jediné místo, kde by lidé mohli vyhledat základní zdravotní péči pro své děti.
„Nemůžeme nečinně přihlížet, jak lidé dál mlčky trpí. Bez nutné mobilizace humanitárních sil zemře ještě více osob. Lze tomu ale předejít,“ uzavírá pracovnice Lékařů bez hranic. Ti jsou současně jedinou velkou mezinárodní organizací, která poskytuje dětem bezplatnou lékařskou péči ve všech pěti dárfúrských státech, což je region zhruba o rozloze Francie. Dětská nemocnice má jen 78 lůžek, obyvatel je ale více než 11 milionů.
Poznámka:
Vyhodnocení situace v táboře Zamzam proběhlo ve dnech 10. až 13. ledna 2024. Zahrnovalo 400 domácností a vzorek čítal 3 296 osob. Při hodnocení úmrtnosti byly rodiny dotazovány, zda někdo
z jejich domácnosti v období od 1. října zemřel, což vedlo k výsledku hrubé míry úmrtnosti 2,5 procenta.