Libye: V detenčním centru v Tripolisu jsou nehumánní podmínky a alarmující míra podvýživy
Mnoho svévolně zadržovaných uprchlíků a migrantů v detenčním zařízení Sabá v Tripolisu trpí akutní podvýživou. Někteří z nich byli nedávno zamčeni v malé místnosti, kde bylo pouze 0,7 metru čtverečních na osobu. V Sabá je zadržováno přes tři sta lidí, třetina z nich jsou děti. Lékaři bez hranic proto vyzývají libyjské úřady a mezinárodní společenství, aby se zabývali nehumánními a nebezpečnými podmínkami v libyjských detenčních centrech.
Skoro čtvrtina lidí, kteří jsou zadržováni v detenčním zařízení Sabá, jsou podvyživení nebo mají podváhu. U dětí je výrazně větší pravděpodobnost těžké a střední podvýživy. Vyplývá to z nové zprávy Lékařů bez hranic, která je založená na dvou kolech nutričních screeningů. Zjištění podporuje řada svědectví lidí, kteří říkají, že v detenčních centrech dostávají pouze jedno jídlo každý druhý nebo třetí den. Nově příchozí mohou na příděl jídla čekat až čtyři dny.
Lékaři bez hranic začali 21. února v detenčním zařízení Sabá poskytovat nouzovou potravinovou pomoc, reagovali na vážné nedostatky přídělů jídla. Tentýž den objevil zdravotnický tým Lékařů bez hranic 31 lidí zamčených v malé místnosti o velikosti 4,5 krát 5 metrů. Na jednoho člověka tak vycházelo pouhých 0,7 metru čtverečních. Nebylo tam místo k lehnutí, latríny a lidé museli močit do kbelíků a plastových lahví. Navzdory opakovaným výzvám Lékařů bez hranic, aby byli tito lidé přemístěni do vhodnějších prostor, zůstali zadržováni v této místnosti více než týden.
„To, co dnes v tomto jediném detenčním zařízení vidíme, je příznakem neřízeného, neoprávněného a bezohledného systému, který vystavuje riziku životy uprchlíků a migrantů,“ upozorňuje koordinátorka krizových zásahů Lékařů bez hranic Karline Kleijer. „Mluvíme o základních potřebách nezbytných k udržení lidského života. Pakliže nemůže být konzistentně a adekvátně poskytnuto jídlo, přístřeší a nezbytné služby, tak by libyjské úřady měly tyto lidi okamžitě propustit. Je hanebné, že také Evropa skrze svou politiku umožňující násilím vracet lidi zachráněné na moři do nehumánních detenčních podmínek v Libyi přispívá k tomuto utrpení,“ dodala.
Únorové nutriční screeningy Lékařů bez hranic ukazují, že téměř každý čtvrtý člověk v detenčním zařízení Sabá vykazuje známky související s nekonzistentním poskytováním jídla a jeho špatnou kvalitou. Dvě procenta lidí trpí těžkou podvýživou, pět procent lidí trpí její střední formou a dalších 16 procent má podváhu. U dětí mladších osmnácti let, které tvoří více než třetinu celkové populace v zařízení, je dvakrát vyšší pravděpodobnost těžké podvýživy a třikrát vyšší pravděpodobnost střední podvýživy (než u dospělých).
Lékaři bez hranic věří, že by žádné dítě nemělo být zadržováno v takových podmínkách. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zcela jasně říká, že děti nemají být zadržovány kvůli imigračním procesům, jelikož je doloženo, že to poškozuje jejich fyzické i duševní zdraví. Je to porušení dětských práv.
„Situace je extrémně znepokojující. A to vzhledem k tomu, že v rámci zadržení lidé nemají absolutně žádnou kontrolu nad tím, jaké jídlo, kdy a jaké množství ho dostanou. V příjmu jídla jsou naprosto závislí na úřadech,“ říká Kees Keus, zdravotnický poradce Lékařů bez hranic pro Libyi. „Naše zdravotnické týmy mají pacienty, kteří přestali užívat léky, protože nemají, co jíst. A jídlo je neustále označováno jako hlavní příčina úzkostí v tomto zařízení.“
Lékaři bez hranic jsou i nadále proti svévolnému zadržování uprchlíků, migrantů a žadatelů o azyl v Libyi. Nadále odsuzují politiku zemí EU, která umožňuje vynucený návrat zranitelných lidí do podmínek, jež jsou ponižující a ohrožují jejich fyzické a duševní zdraví. Lékaři bez hranic proto naléhavě žádají libyjské úřady i mezinárodní společenství, aby se situací v libyjských detenčních zařízeních zabývaly. A to následovně:
1. Zajištěním pravidelného a adekvátního množství jídla nutného pro pokrytí základních nutričních potřeb pro všechny zadržené v Sabá i dalších detenčních zařízeních v Libyi.
2. Propuštěním všech dětí mladších osmnácti let z detenčních zařízení a poskytnutím nezbytné základní podpory pro ně, aby nestrádaly.
3. Pozastavením přijímání nově příchozích v detenčním zařízení Sabá, pakliže není možné poskytnout jim vhodné jídlo a prostor. A propuštěním nebo přemístěním současně zadržovaných.
4. Dodržováním národních, regionálních a mezinárodně schválených norem v detenčních zařízeních.
Lékaři bez hranic mají vážné obavy o civilisty, které zasáhly čerstvé boje v Tripolisu. Tisíce uprchlíků a migrantů, kteří jsou zadržováni v detenčních zařízeních nebo blízko oblastí, kde se bojuje, jsou ještě více zranitelní než v době relativního klidu. Nemohou utéct do bezpečí a poskytování základních služeb jako je jídlo, voda, elektřina, přístřeší a zdravotní péče je kvůli konfliktu omezeno nebo ohroženo.
Od vypuknutí bojů opustilo své domovy v Tripolisu a okolních oblastech skoro 6000 lidí
K 10. dubnu hlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) 56 mrtvých a 266 raněných kvůli konfliktu v Tripolisu (z toho 11 jsou civilisté – 5 mrtvých a 6 raněných)
Terčem útoků ozbrojených skupin jsou i zdravotníci a zdravotnická zařízení. Například v úterý 9. dubna byla při odstřelování zasažena sanitka. Při výkonu své profese zemřeli dva lékaři a řidič sanitky