Mexiko: Lékaři se do Guerrera bojí jezdit
Abel je asi dvacetiletý mladý muž. „Občas vidíme mrtvá těla pohozená na ulicích. Je to velmi traumatizující. Tito lidé byli mučeni a rozřezáni. Jednou jsme hráli basketbal a na hřišti se objevila skupina ozbrojenců. Začali na nás střílet, povalili nás na zem a sebrali nám mobilní telefony a peníze. Pak na nás zaútočili mačetami. Mého kamaráda rozřezali. Nejdříve mu uřízli nohu, pak ruku. Když mu začali odřezávat hlavu, už byl po smrti.”
K této vraždě došlo před třemi lety. Pašeráci drog tím chtěli potvrdit svoji kontrolu nad městem. Tento incident otřásl celým městem. Místní policie od té doby posílila a tvrdí, že situace je klidnější. Ale místní si pořád povídají o tom, „co se stalo na hřišti”. Abel o tom mluví otevřeně, protože brzy odjede do USA. Už to nemůže dál vydržet. Nedostatek příležitostí, chudoba, nebezpečí toho, že ho budou chtít pašeráci drog naverbovat jako „hawka” (toho, kdo hlídá) nebo jako „sicaria” (nájemného zabijáka) ho přiměly k rozhodnutí odejít. Být mladým mužem v mexickém státě Guerrero může být velice nebezpečné.
Nejnebezpečnější oblasti v Mexiku se nacházejí právě v Guerreru. Kromě Acapulca jsou to regiony Tierra Caliente, Norte a Centro. Mnoho lidí zde kvůli drogovým zločinům žije ve strachu a izolaci, odříznuto od základní lékařské péče.
Lidé ze státu Guerrero patří k nejchudším v Mexiku. Do jejich životů silně zasahují konflikty kriminálních skupin.
Po celém státě drogové kartely bojují o získání kontroly nad cestami a důležitými městy. Cílem gangů je také donutit místní, aby jim platili poplatky a zapojili se do obchodu s drogami. Mnoho škol zavřelo, přístup ke zdravotní péči je omezený a na některých místech nezůstal žádný zdravotnický personál. Hrozí, že napětí a strach zde naruší sociální strukturu společnosti.
V reakci na tuto situaci Lékaři bez hranic zahájili provoz mobilních klinik v 11 oblastech státu Guerrero (včetně města Acapulco).
Zde uvedená svědectví jsme na žádost dotazovaných zaznamenali pod smyšlenými jmény a bez fotografií (*).
„Nemůžeme chodit ven ani svobodně mluvit. Vidíme, co se děje, ale nemůžeme o tom nikomu říct. Před několika měsíci na náš dům zaútočili ozbrojenci. Moji synové, kterým je deset a jedenáct let, byli v tu chvíli doma. Od té doby jsou vystrašení a traumatizovaní. Už je nemůžeme nechávat samotné.” Jedenašedesátiletý Juan je farmář.
Juanovo město je kvůli přetrvávajícímu násilí v oblasti už několik měsíců odříznuto. Veřejná doprava je ohrožována pašeráky drog, kteří chtějí přesunout všechny ekonomické aktivity na své území v Arcelii na severu, zatímco administrativní centrum města (kde jsou banky, nemocnice a kam si lidé chodí pro dávky) je na jihu.
V jedné z vesniček ve státě Guerrero.
„Když akutně potřebujeme lékařskou pomoc, musíme zaplatit až 1 500 pesos (místní měna) za cestu v soukromé dodávce. Jízda veřejnou dopravou je mnohem levnější - okolo 60 až 100 pesos. Denní mzda se pohybuje mezi 120 až 200 pesos. Je to těžká situace - nikdo nechce strávit tři a půl hodiny na cestě, aby se dostal k veřejné dopravě. A v noci jezdit nemůžeme, protože to na silnicích hrozí velké riziko přepadení.”
Nelegální obchod s marihuanou a opiem v Guerreru se stal spouštěčem většiny násilí napříč tímto státem a přiměl hodně lidí k emigraci. V této oblasti se nachází mnoho vylidněných „měst duchů“. Postupně odcházejí celé rodiny a mladí lidé.
Ve městě San Felipe de Ocote zůstala pouze zvířata. V lednu tohoto roku se obyvatelé města rozhodli bojovat proti pašerákům drog poté, co došlo k únosu řidiče buldozeru, který opravoval silnici. 600 obyvatel města však nemohlo odolat útoku pašeráků drog, kteří si přibrali posily. Všichni místní tak museli odejít. Do města Apaxtla de Castrejón přijeli jen s tím, co měli na sobě. Nyní jsou v sociálním centru a přespávají v učebnách. Mnoho z nich je přesvědčeno, že se nebudou moct nikdy vrátit domů. Jediné, co teď chtějí, je nějaký pozemek, kde by se mohli usadit.
Vysídlení ze San Felipe de Ocote žádají půdu, kde by mohli postavit své domy a pěstovat obilí. Nevěří, že by se někdy v blízké budoucnosti mohli vrátit domů.
Podle údajů Mexické komise pro ochranu a podporu lidských práv (CMDPDH) během posledních dvou let uteklo ze svých domů na území státu Guerrero 7 598 osob. Nedávno se stejná situace opakovalo v Laguna de Huanaylco, San Bartolu, Laguna Seca a Ximotle.
Nejistota a nárůst násilí mají přímý dopad na zdravotní péči ve městech v zemědělských oblastech. V mnoha místních zdravotnických zařízeních působí pouze jedna sestra, která tam i spí. Tyto sestry mají velice omezené prostředky a nesou celou zodpovědnost za poskytování zdravotní péče v komunitách. Měsíční návštěvy týmů Lékařů bez hranic představují pro místní obyvatele často jedinou pomoc.
„Hodně lékařů už sem vůbec nechce jezdit; to se naštěstí netýká sester. Lékaře jsme tady neměli už čtyři roky, takže je jasné, že návštěvy Lékařů bez hranic jsou pro nás velice důležité,” říká Bruno, jeden z místních. Jedenáct zdravotnických zařízení v oblastech Tierra Caliente, Norte a Centro zůstává uzavřeno. Některá z nich několik měsíců, jiná už čtyři roky.
Žena násilně vysídlená ze svého domova přešívá darované oblečení na zastínění před sluncem, Apaxtla de Castrejón
Na zasedání místního zdravotního výboru v jednom z měst v Guerreru vyprávělo několik žen o tom, jak jejich komunity zasáhla všudypřítomná nejistota. „Je tady cítit strach a nedůvěra. Radost se vytratila,” říká jedna ze členek výboru. „Dřív jsem bez problémů chodila večer ven. Ale teď chodíme rovnou domů. Jdu do postele a nevím, co se stane.” Lidé začali trpět úzkostmi. „Jsme jako kuřata v kurníku, nevíme, kdo další skončí na pekáči,” dodává další žena.
Pravidelná zasedání výboru slouží alespoň k tomu, že jeho členové mezi sebou naváží vazby. „Přesto je pořád cítit nedůvěra. I teď a tady. I přesto, o čem mluvíme. Nikdy nevíte, jestli si někdo špatně nevyloží to, co říkáte, a komu to pak řekne dál,” uzavírají svá vyprávění. Vymění si pohledy a přikyvují. Omertá.
(*) Svědectví jsme shromáždili v rámci provozu mobilních klinik Lékařů bez hranic v oblastech Tetela del Río, Huautla, Puerto Colorado, Las Margaritas, Pueblo Viejo, Buenavista del Aire, Buenavista de Guadalupe, Totoltepec, Santo Tomás, Campo Morado a Coronillas.