Není last minute jako last minute. Lékaři bez hranic představují nový web Svět táborů

Co teče z vodovodních kohoutků v takřka sedmdesát let starém uprchlickém táboře Šatíla? Jaké mají možnosti a čeho se obávají obyvatelé tábora Dadáb? Kolik lidí se musí dělit o latrínu v táboře Nduta? Česká kancelář mezinárodní humanitární a zdravotnické organizace Lékaři bez hranic/ Médecins Sans Frontières (MSF) představuje internetové stránky nazvané Svět táborů, ve kterých přibližuje podmínky v uprchlických táborech a osudy jejich obyvatel.

Není last minute jako last minute. Mnoho lidí si může i díky internetu na poslední chvíli vybírat ubytování a cestovat s naprostou lehkostí. Miliony lidí však opouštějí domovy na poslední chvíli, když utíkají do bezpečí. Mnohdy ho najdou v uprchlických táborech. Život v nich nyní přibližuje nový web nazvaný Svět táborů.

Svět táborů (www.svettaboru.cz) záměrně připomíná rezervační a cestovatelské stránky, aby přiblížil život ve vybraných uprchlických táborech z jiného úhlu. Nelze přes něj žádné ubytování rezervovat ani nevyzývá k návštěvě těchto míst. Chce jen formou, kterou řada lidí dobře zná, přiblížit neznámé prostředí a nelehká rozhodnutí, která musí činit lidé na útěku.

Umožňuje nahlédnout do pěti míst - do Šatíly, Dadábu, Domízu, Nduty a na řecko-srbskou trasu. Každé z těchto míst má specifický charakter a kontext, zároveň jsou si do určité míry podobné.

Uprchlický tábor Šatíla v Libanonu vznikl v roce 1949 a je jedním z nejstarších a nejdéle fungujících táborů na světě. Dadáb v Keni je jedním z největších, je to vlastně komplex čtyř táborů. Domíz v Iráku patří mezi nejmladší a rychle se měnící tábory. Nduta v Tanzanii stoji mimo zájem médií a je jedním z nejméně známých táborů. Různá místa na uprchlické trase mezi Řeckem a Srbskem spolu se svědectvími lidí na útěku nastiňují současnou podobu uprchlických táborů v Evropě v 21. století.

Svět táborů přibližuje i sny, starosti a touhy lidí na útěku

Na světě je více než 65 milionů lidí na útěku, kteří byli nuceni opustit své domovy kvůli válkám, politickým nepokojům, přírodním katastrofám nebo extrémní chudobě. Tak jako všichni ostatní, i oni mají své sny, ambice, starosti, potřeby a touhy. Svět táborů chce proto poukázat i na tuto stránku takzvané "uprchlické krize" a připomenout, že se odehrává hlavně mimo Evropu.

Obrovský počet lidí je vnitřně vysídlených. Řada lidí na útěku žije ve městech nebo se promíchala s komunitami, které je přijaly. Často zůstávají ve státech sousedících s jejich rodnými zeměmi a mnoho z nich doufá, že se jednou budou moci vrátit domů. Svět táborů tedy ukazuje jen zlomek toho, jak lidé na útěku přežívají. Jeho ambicí není obsáhnout vše, nýbrž přispět k zamyšlení a lepšímu porozumění lidem na útěku.

„Země, které mají mnohem méně zdrojů než Evropa, USA nebo Austrálie, v nedávné době přijaly statisíce uprchlíků. Například Uganda poskytla letos bezpečí 900 000 lidem, Bangladéš v posledních týdnech zhruba 600 000,“ přibližuje ředitel české kanceláře Lékařů bez hranic Pavel Gruber. „Rozhodnutí opustit vlastní domov není jednoduché. A jednoduchý není ani život v uprchlických táborech. I to se snažíme na webu Svět táborů přiblížit,“ podotýká.

Lékaři bez hranic poskytují odbornou lékařskou pomoc lidem v nouzi, obětem konfliktů, epidemií a přírodních katastrof ve více než 70 zemích světa. Působí i v uprchlických táborech nebo táborech pro vnitřně vysídlené po celém světě. Jedním ze základních principů této organizace je spolu s lékařskou péčí přinášet také svědectví o humanitárních krizích a lidech, kterým pomáhá. Právě proto Lékaři bez hranic vytvořili webové stránky Svět táborů.