OBRAZEM: Než v Jemenu odezní jedna krize, udeří nová

Normální život prakticky neexistuje. Boje a blokáda rozvrátily životy milionů lidí. Zdravotnický systém zkolaboval. Více než dvě třetiny obyvatel potřebují humanitární pomoc. 

„Lidé nemají čas, aby se vzpamatovali z jedné krize, a udeří nová... Máte tady ozbrojený konflikt, ekonomickou situaci, kdy státní zdravotníci nedostávají plat, šíření cholery a záškrtu, a blokádu, která brání dovozu důležitých zásob. Vše spolu souvisí a vrší se na předchozí problémy, přičemž se nikdy nic nevyřeší. To má obrovský dopad na obyvatele. Je to mnoho vrstev humanitární krize, ve které Jemenci uvázli,“ popsal před časem šéf mise Lékařů bez hranic v Jemenu Djoen Besselink.

Jemen byl jednou z nejchudších zemí Blízkého východu už před začátkem současného konfliktu. Válka pak zemi zcela vykolejila. Boje propukly na jaře roku 2015, kdy se proti sobě postavily protivládní síly Hútiů a provládní jednotky, které podpořila koalice deseti států vedená Saúdskou Arábií. Následovala destrukce – boje, bombardování, blokáda…

Životní podmínky se drasticky zhoršily. Ze sedmadvacetimilionového národa potřebuje humanitární pomoc odhadem 22 milionů lidí, kolem tří milionů jich muselo opustit své domovy a teď jsou vnitřně vysídlení (jsou na útěku, ale zůstávají ve své zemi). Není snad oblasti v životě Jemenců, které by se válka nedotkla. Zde jsou nastíněny alespoň některé z nich…

Agnes Varraine-Leca-MSF

Drahé palivo. Benzín podražil v Jemenu až o 130 procent. Na snímku je jedna z benzínových stanic ve městě Khamer. © Agnes Varraine-Leca/Lékaři bez hranic

Agnes Varraine-Leca-MSF

Vzácná voda. Lidé ve městě Abs si nabírají vodu, která je kvůli bojům méně dostupná. Nezávadná voda je přitom klíčová, aby se nešířily nemoci jako cholera. © Gonzalo Martinez/Lékaři bez hranic

Jemen z devadesáti procent závisí na importu zboží, takže blokáda sama o sobě dramaticky zhoršuje už tak (kvůli bojům) špatný přístup civilních obyvatel k základnímu zboží. Cena mouky vyskočila o osmdesát procent oproti cenám před konfliktem, benzín se vyšplhal nahoru o 130 procent… Nezaměstnanost roste, soukromý sektor omezuje činnost, statisíce státních zaměstnanců už dva roky čekají na výplatu, nebo dostaly zaplaceno jen částečně.

Zdravotnický systém zkolaboval. Bojující strany zničily obrovskou část veřejné infrastruktury, zdravotnická zařízení nevyjímaje. Nemocnice se staly terči bezpočtu útoků. A to navzdory faktu, že je chrání mezinárodní humanitární právo a útočit na ně se nesmí. I válka má pravidla. Jenže válčící strany v Jemenu je porušují.

Agnes Varraine-Leca-MSF

Zničená nemocnice. Zkáza po náletu na nemocnici Lékařů bez hranic v Abs ze srpna 2016. Letecký útok zabil devatenáct lidí, dvě desítky zranil. © Rawan Shaif/Lékaři bez hranic

Gonzalo Martinez-MSF

Bez táty. Domek rodiny ve vsi Al Ghwadi, která přišla kvůli choleře o otce. Matka sedmi dětí tak neví, jak se o rodinu sama postará. © Nuha Haider/Lékaři bez hranic

Řada nemocnic v zemi byla zničena a útoky na zdravotnická zařízení tak časté, až se v nich na některých místech personál začal bát pracovat a pacienti do nich chodit. Pokud strach nemají, stejně se k lékaři nemusí vůbec dostat. Mnoho z padesáti tisíc zdravotníků v Jemenu nedostalo už dva roky plat a řada z nich vyhledala obživu jinde. Více než polovina jemenských zdravotnických zařízení je opuštěná - jsou zničené nebo bez zásob a personálu. Pokud už někde nemocnice funguje, pacienti často nemají peníze na to, aby se do ní dopravili.

„V jednu chvíli jsem šel po ulici, a pak jsem se probudil tady. Byla to bomba nebo raketa? Absolutně netuším,“ popsal z nemocničního lůžka Mohammad, kterému šrapnely vážně poranily nohu a břicho. Mohammad není bojovník. Je to bývalý úředník z města Saada a jeden z mnoha civilistů, kteří neunikli vystřelenému projektilu, explozi bomby nebo zásahu rakety. Měl ale zároveň štěstí, protože když byl v bezvědomí, ujali se ho lidé na ulici a odvezli do nemocnice ve městě Haydan.

„Některé těhotné ženy a nemocné děti přicházejí do nemocnice tak pozdě, že už je nemůžeme zachránit. Prakticky žádné z žen tady nemají předporodní péči, protože tato služba je mimo město Abs de facto neexistující nebo neefektivní. Přicházejí tak ve stavu, kterému by šlo předejít,“ popisuje další případy Gisela Vallès, šéfka zdravotnického týmu Lékařů bez hranic v nemocnici ve městě Abs.

Gonzalo Martinez-MSF

Chci pomáhat ostatním. Desetiletá Aya Omar přišla o nohu, když ozbrojení muži hodili bombu na dům její rodiny. Jednou by chtěla být lékařkou. © Ehab Zawati/Lékaři bez hranic

Gonzalo Martinez-MSF

Cholera. Jen Lékaři bez hranic loni v Jemenu ošetřili přes sto tisíc pacientů s cholerou. Epidemie opadla, případy s podezřením na choleru se objevují stále. © Gonzalo Martinez/Lékaři bez hranic

Z pohledu zdravotnictví se Jemen kvůli válce a blokádě jakoby vrací o desetiletí zpět v čase. Zemi loni sevřela masivní epidemie cholery, sotva začala opadat, vrátil se po mnoha letech záškrt. Ten byl z většiny států díky očkování prakticky vymýcen. V Jemenu zaznamenali naposledy jeho případ v roce 1992. Jenže je zpět.

A do toho některé organizace varují, že „více než pěti milionům dětí hrozí hladomor“ a že by mohlo jít o „nejhorší hladomor v posledních sto letech“. V případě Jemenu ovšem v současné době neexistuje dostatek potřebných dat pro vyhlášení hladomoru. Ten je definován tak, že (mimo jiné) vysoký počet případů těžké podvýživy doprovází extrémní úmrtnost. Mnoho oblastí Jemenu je kvůli bojům nedostupných, takže humanitární organizace nemají celková data o podvýživě.

Lékaři bez hranic, kteří léčí podvyživené děti v guvernorátech Hajjah, Ibb, Taíz, Amran a Saada, krom toho nejsou svědky situace, která by odpovídala definici hladomoru. Ani data ze zdravotnických zařízení, která v těchto oblastech podporují, nenasvědčují jeho urgentní hrozbě.

Rawan Shaif

Podvýživa. Malá Farhd měla těžkou formu podvýživy. Aby se do tři hodiny vzdálené nemocnice dostaly, matka prodala plynovou láhev. © Agnes Varraine-Leca/Lékaři bez hranic

Rawan Shaif

Oběti bojů. Maroof stoupl na nášlapnou minu a přišel o část nohy. Na snímku je během fyzioterapie, aby se připravil na protézu. © Ehab Zawati/Lékaři bez hranic

To ovšem neznamená, že podvýživa není v Jemenu obrovský problém. Anebo že se na některých místech nezhoršuje. Je. A zhoršuje. Například v nemocnici v Khameru v guvernorátu Amran Lékaři bez hranic přijali v září dvakrát více podvyživených dětí, než ve stejném měsíci loňského roku. Zdravotníci v případě podvyživených pacientů ošetřují často malé děti s těžkou formou podvýživy, které byly příliš brzy odstaveny od kojení, nebo před tím trpěly nemocemi, jež vedou k podvýživě.

Obyvatelé Jemenu nějak přežívají, nemají volby. Nemají kam odejít a často musí žít v šílených podmínkách (jakkoliv se mohou region od regionu lišit). Snaží se chodit do práce, na trh a nezemřít přitom. Prodávají svůj majetek, aby přežili. Těm nejchudším a nejzranitelnějším kolikrát vypomůže vlastní komunita. To ovšem nepatrně odlehčí jen malé části lidí. Humanitární pomoc se na řadu míst kvůli bojům nebo administrativním překážkám nedostane. Obyvatelé Jemenu přitom potřebují pomoc. A potřebují ji teď.

Článek napsala pro dennikn.sk tisková koordinátorka Lékařů bez hranic Iveta Polochová, a můžete jej nalézt zde.