Otevřený dopis: situace v táboře Moria na ostrově Lesbos je kritická
Působil jsem 14 let jako klinický psychiatr v Institutu duševního zdraví v Terstu v Itálii. Jsem považován za odborníka na psychiatrické krizové situace a pracoval jsem s lidmi, kteří trpěli závislostmi a různou kombinací psychiatrických poruch. Léčím pacienty, kteří se stali oběťmi obchodování s lidmi, poskytuji duševní podporu uprchlíkům a lidem ve vězeních, spoluutvářel jsem programy na ochranu a podporu sociálního začleňování. V průběhu své kariéry jsem získal významné klinické a profesní zkušenosti v obtížných a krizových situacích.
Za celou dobu své lékařské praxe jsem nikdy nebyl svědkem tak ohromného počtu lidí, kteří byli v tak vážném stavu, jakého jsem nyní svědkem u uprchlíků na ostrově Lesbos. Většina lidí, které vidím, vykazují psychotické příznaky, dokonce i sebevražedné sklony - a jsou zmatení. Mnozí z nich nejsou schopni vykonávat ani ty nejzákladnější každodenní činnosti, jako je spaní, přijímání potravy, udržování osobní hygieny nebo komunikace.
Tábor Moria na ostrově Lesbos má maximální kapacitu 3 100 osob, ale praská ve švech, s více než 9 000 osobami.[1] Třetinu z nich tvoří děti, které žijí v otřesných podmínkách, což vede k značnému zhoršení jejich tělesného a duševního zdraví.
Mezi žadateli o azyl jsou lidé, kteří byli vystaveni extrémním formám mučení a násilí, jak ve svých zemích, tak během jejich cesty. Byli vážně traumatizováni, psychicky a fyzicky. Ve svém ostrovním vězení na Lesbu jsou nuceni žít v prostředí, které podporuje časté násilí ve všech jeho podobách – včetně sexuálního a genderového násilí, které postihuje děti i dospělé. To slouží jako opakující se spouštěč pro vývoj závažných psychiatrických problémů. Zvýšení počtu příchozích, kterého jsme nyní na ostrově svědky, v kombinaci s nepřiměřeně nízkou mírou odchodu na pevninu, ještě dále zhoršuje tyto podmínky a přispívá k rostoucímu tlaku na duševní zdraví těchto lidí.
Každý den týmy v klinikách v Mytiléné a Morii bojují o to, aby pokryly tyto obrovské zdravotní, pediatrické a duševní potřeby. Vidím, jak moji kolegové v terénu začínají být vyčerpaní zátěží z počtu a závažnosti těchto případů, stejně jako se snaží zalepit mezery v systému. K tomu přispívá skutečnost, že každý den jsme svědky hroucení azylových mechanismů, rychle se zhoršujících životních podmínek a neúspěchu vlády, EU a UNHCR reagovat na tuto krizi. To, že zde máme jen omezenou schopnost s tím něco udělat, celou situaci jenom zhoršuje. Mezitím dochází k neustále rostoucímu přílivu nových a závažnějších psychiatrických případů a nevěřím, že se to brzy změní. Ve skutečnosti se psychiatrické potřeby obyvatelstva nezlepší, dokud stát nezmění svou restriktivní zadržovací politiku.
Zatímco tito zranitelní lidé čekají na vyřešení svých žádostí o azyl, ubijí mě v jakých děsivých životních podmínkách, vystavení neustálému násilí, nedostatku svobody a práv přiznaných migrantům, žijí. Vážné zhoršování zdraví a každodenní stres a tlak na všechny obyvatele ostrova způsobil, že Lesbos dnes připomíná staromódní psychiatrickou léčebnu pro duševně choré, která nebyla v Evropě k vidění od poloviny 20. století.
Mezitím se stále více projevuje napětí a utrpení mezi občany a zaměstnanci pracujícími v místních a vládních organizacích. Jiné nevládní organizace, s nimiž spolupracujeme, jsou stejně znepokojeny a ochromeny, což často vede k tomu, že zde pozastavují nebo snižují své aktivity, což ještě zhoršuje už tak zoufalou situaci.
Vzhledem k přímému porušování lidských práv a vážným lékařským a psychiatrickým problémům, kterým čelíme každý den, je zřejmé, že tábor Moria je v krizovém stavu. Bylo by jak nerozumné, tak neetické, aby situace nebyla adekvátně vyhodnocena a okamžitě se nepodnikly rozhodná opatření. Na základě svých dlouhých klinických zkušeností a analýzy této obtížné situace jsem pevně přesvědčen, že současný stav by se mohl v příštích týdnech drasticky zhoršit, a to s eskalací násilí, která by zatáhla ostrov do extrémního chaosu.
Alessandro Barberio
Klinický psychiatr Lékařů bez hranic na ostrově Lesbos
[1] Řecká vláda nedávno oznámila, že na základě výzvy Lékařů bez hranic presune zhruba 2000 žadatelů o azyl z Morie na pevninu. Rozhodnutí se týká hlavně lidí ve velmi špatném zdravotním stavu a dětí.