Po bojích: návrat ke každodennímu životu v Bangui

Finský anesteziolog Kariantti popisuje návrat do zajetých kolejí poté, co tým Lékařů bez hranic musel evakuovat porodnici v Bangui ve Středoafrické republice kvůli bojům v blízkém okolí.

Toho večera boje pokračovaly dlouho do noci, než konečně utichly.

Našim pacientům ani spolupracovníkům se k mé velké úlevě nic nestalo. Někteří zaměstnanci z nemocnice odešli, ale většina jich zůstala, a díky tomu mohla být porodnice v provozu i během bombardování.

Následující ráno jsme se mohli do nemocnice vrátit sami. Všechno zůstalo tak, jak jsme to tam nechali.

Dokonce i Julienne, pacientka, kterou jsme léčili kvůli infekci, se cítila lépe a její tepová frekvence se vrátila do normálu.

Naposledy jsme jí vyměnili obvazy a gynekolog jí zašil ránu. To jí neuvěřitelně rozradostnilo a celý zbytek dne, kdy čekala na propuštění, si prozpěvovala. Bude se nicméně muset ještě vrátit na kontrolní vyšetření rány a nejspíš bude také potřebovat léky na hyperglykémii, které se Bangui obtížně shánějí, obzvlášť teď.

V následujících dnech se situace v městské čtvrti PK5 celkem rychle uklidnila a my se mohli vrátit k naší každodenní rutině. Boje brzy zůstaly jen vzdálenou vzpomínkou.

Akutní císařský řez

O pár dní později začalo ráno urgentním císařským řezem. Matka, šestnáctiletá dívka s diagnózou placenta previa, takzvaným vcestným lůžkem. Jde o situaci, kdy placenta roste v nejnižší části dělohy a pacientkám hrozí riziko vážného krvácení během porodu. Pacientka krvácela masivně.

Miminko se narodilo slabé a bledé, takže jsme okamžitě zahájili resuscitaci.

Holčička byla navíc v děloze napříč místo hlavou dolů.

Na oživování zareagovala rychle a během několika minut už vypadala mnohem lépe a mohli jsme jí přemístit na pokoj na pozorování. Mladá maminka naštěstí během zákroku příliš nekrvácela a její stav se zlepšil po transfúzi.

Přestože jsou takovéto případy v nemocnici Castor celkem běžné, myšlenkami jsem zůstával u novorozené holčičky a mladé matky. Dramatický způsob, jak přivést na svět první dítě a navíc v tak nízkém věku! Na druhou stranu byly aspoň obě v pořádku.

Mimoděložní těhotenství

Odpoledne jsme museli operovat ženu s mimoděložním těhotenstvím – plod se uchytil výš, než je běžné, v oblasti vejcovodu.

Pacientka byla už ve čtrnáctém týdnu těhotenství a plod i placenta byly celé v břišní dutině. Tkáň zasahovala hluboko do pánve, což znamenalo technicky velmi náročnou operaci. Během zákroku pacientka silně krvácela, protože operovaná tkáň byla nadměrně prokrvená.

Náš zahraniční gynekolog provedl výbornou hemostázu – zástavu krvácení, nicméně ztráta krve během operace dosáhla téměř dvou litrů. Podali jsme pacientce několik krevních konzerv a stabilizovali tak krevní tlak a další hodnoty.

Nějakou dobu po operaci zůstala na oddělení intenzivní péče na pozorování a bylo třeba jí dát ještě krev kvůli nízké hladině hemoglobinu, způsobené ztrátou krve v průběhu operace.

Později večer se konečně stabilizovala natolik, že jsme ji mohli přemístit na běžný pokoj, aby se mohla plně zotavit. Naštěstí se uzdravila bez problémů.