Porodní asistentka v Jižním Súdánu: Občas jim mezi kontrakcemi zpívá

Většina týmů Lékařů bez hranic se neskládá ze zahraničních spolupracovníků. Naopak. Ať už se jedná o válečný konflikt nebo epidemii, podstatnou část našich zdravotnických a logistických týmů tvoří místní lidé pracující ve své vlastní zemi. Využívají tak své znalosti tam, kde jsou zoufale potřeba. Joanne, kanadská lékařka působící v Jižním Súdánu, vychvaluje jednu z tamních porodních asistentek.

Během mé mise tady v Jižním Súdánu mě velmi inspirovala naše porodní asistentka Beatrice Adongo. Kromě toho, že je vynikající porodní asistentka, mi také zaplétá vlasy. Během našich dvouhodinových setkání jsme navzájem sdílely některé detaily ze svých životů.

Život v Mundri

Beatrice pracuje v Mundri v rámci projektu Lékařů bez hranic od března 2018. Když sem vloni na jaře dorazila, porodnice byla téměř nefunkční. Kvůli bezpečnostním rizikům v oblasti se do zdravotního střediska dostalo jen několik málo pacientů.

Protože se lidé báli cestovat, často chyběl personál. Také naše týmy měly potíže dostat se k pacientům žijícím v lokalitách mimo projekt vinou nepředvídatelného bezpečnostního rizika na silnicích.

Naštěstí se situace v Mundri během posledních osmi měsíců relativně uklidnila. Máme tu prosperující trh, zase se začal hrát fotbal a místní lidé se prochází po ulicích.

I přes nejrůznější potíže tu Beatrice vydržela celé měsíce a nadále se podílí na zlepšování úrovně porodnictví. Navázala úzké vztahy s místními porodními asistentkami a porodními bábami z řad ministerstva zdravotnictví i Lékařů bez hranic a společně usilují o lepší porodnickou péči o ženy v regionu Mundri.

Porodnické oddělení má teď víc práce a místní komunita získala větší pocit bezpečí. Vědí, že kvalitní péče je pro ně opět dostupná. Předporodní oddělení (poradna) každé ráno překypuje aktivitou a ženy trpělivě posedávají venku na rohožích a čekají, až na ně přijde řada. V listopadu očekáváme 40 porodů.

Klidná a pozitivní

Mnoho spolupracovníků Lékařů bez hranic se na začátku své mise potýká s tím, že neví, jak se podělit o své znalosti a zkušenosti. Beatrice je v tomto ohledu velmi dobrým příkladem – je si jistá svými schopnostmi, spolupracuje s kolegy s cílem dosáhnout co nejlepších výsledků a soucítí s pacientkami.

Jemně a trpělivě provází své pacientky během porodu a někdy jim mezi kontrakcemi i zpívá. Všichni včetně rodičky se usmívají nebo smějí nahlas a atmosféra na porodním sále je klidná a pozitivní.

Když máme méně pacientů, Beatrice pomáhá s úklidem oddělení a sterilizací nástrojů.

Pokud pacientky s komplikacemi potřebují specializovanou péči, odváží je sanitka na pohotovost do Lui, města vzdáleného zhruba 45 minut jízdy od Mundri. Toto dopravní spojení dobře funguje díky spolupráci s ministerstvem zdravotnictví. Zatímco ženy z okolních vesnic musí jít i několik hodin, aby se vůbec dostaly k péči, kterou naše týmy poskytují na porodnické jednotce zdravotního střediska.

Jde tedy o neuvěřitelný úspěch a obrovský kontrast se situací, jaká tu panovala na začátku Beatriciny mise.

Před Mundri

Před svým příchodem do Mundri pracovala Beatrice pro projekt Lankien v jihosúdánském regionu Horní Nil. Šlo o extrémně náročnou misi v odlehlé lokalitě s občasnými výbuchy násilí. Díky tomu získala velké množství cenných zkušeností (přesto stále pročítá Příručku Lékařů bez hranic pro porodníky, aby ještě zdokonalila své znalosti).

Zažila tam těžké chvíle, které si vybraly svou daň. I přesto si Beatrice zachovala pozitivního ducha.

Beatrice má za sebou dlouhý a strastiplný příběh cesty za vzděláním a prací porodní asistentky. Během svého působení v Lankienu zažila několik vln násilí a byla opakovaně evakuována. V Mundri byla členkou terénního týmu, který byl několikrát přepaden a okraden.

Beatrice zaplétá Joanne vlasy v Mundri. © Joanne Perry / Lékaři bez hranic

V posledním ročníku studia byla svědkem děsivé exploze ropného tankeru v Maridi.

Beatrice byla společně s dalšími spolužačkami ze třetího ročníku urgentně povolána do nemocnice. Po příjezdu je čekaly stovky popálených lidí, z nichž mnozí už zraněním podlehli. Šlo o mladé muže, které znaly ze své komunity. S obětavostí a neutuchajícím pracovním nasazením se tyto mladé porodní asistentky neúnavně staraly o své pacienty po celé týdny.

Proč se Beatrice těší takovému uznání?

Prostě proto, že je nadšená pro svou práci v porodnictví. Přála by si, aby měly všechny ženy přístup ke všeobecné před- a poporodní péči, příležitost k bezpečnému porodu a plánovanému rodičovství.

Když s ní žijete a pracujete tak jako já, často ji uslyšíte říkat s úsměvem na tváři: „Miluju všechno kolem mateřství“ a „mám ráda, když se něco děje.“

Beatrice strávila velkou část dětství v Keni, ale narodila se v Jižním Súdánu, kde doposud žije většina jejích příbuzných. Do Jižního Súdánu se vrátila v roce 2012, aby tam studovala na porodní asistentku.

S Lékaři bez hranic spolupracuje od roku 2015 a za tu dobu si v místní i mezinárodní lékařské komunitě vybudovala skvělou reputaci. Jedna z našich evropských porodních asistentek o Beatrice dokonce slyšela na školení v Londýně.

Beatrice žije daleko od své rodiny i dětí a tvrdě pracuje, aby je mohla podporovat. Kontakt udržuje častými telefonáty a přes stěnu svého tukulu (typická místní chýše kruhového tvaru), který je hned vedle jejího, ji slyším se smát, když jim vypráví o životě v Mundri.

Je nesmírně houževnatá a ochotná pracovat nebo asistovat na porodnickém oddělení ve dne v noci. Obohatila náš tým svým nakažlivým smíchem a obětavostí.

Jsem si jistá, že ji čeká dlouhá a úspěšná kariéra porodní asistentky.