Porodnictví v Nigérii: Setkání s opravdovým hrdinou

Pippa Letchworth z Velké Británie je konzultantkou v oblasti porodnictví a gynekologie. Nyní pomáhá s Lékaři bez hranic v Jahunu, části severonigerijského státu Jigawa, kde je během porodů vysoká úmrtnost. Ve svém blogu popisuje setkání s místním chirurgem.

Dneska jsem potkala muže, který operuje píštěle. Je to opravdový hrdina. Pracuje ve fakultní nemocnici a vysvětluje mi, proč to mají ženy ve státě Jigawa tak těžké. Žen je tady mnoho a tak je snadné najít si manželku. Ty se pak snaží mít hodně dětí, protože děti pracují a vydělávají peníze. 

Tento muž se narodil poblíž Jahunu, zůstal tu a rozhodl se operovat pacientky s píštělí.* Pro chirurga nejsou tyto případy výdělečnou záležitostí. Pacientky s píštělí jsou nejzranitelnějšími ženami ve společnosti.

Můj hrdina je vedoucím porodnického oddělení ve své nemocnici. A to na místě, kde se narodil. Takže si myslím, že ano, myslím si, že opravdovými hrdiny jsou doktoři, kteří zůstávají.

Odliv mozků

Téma „odlivu mozků” je v Nigérii velmi aktuální, protože se odsud schopní odborníci stěhují do vyspělejších zemí.

Velká Británie patří mezi destinace, které lákají lékaře pryč ze zemí, kde je jen velmi málo vystudovaných lékařů. Lákadlem je lepší plat, lehčí život a v některých případech i bezpečnější život pro lékaře a jejich rodiny. To ale znamená, že lékaři opouští zemi, která jim dala vzdělání a kde se počet lékařských fakult dá spočítat na prstech jedné ruky. Někteří lékaři ze zahraničí vám řeknou, že 90 % jejich spolužáků už nepracuje v zemi, kde vystudovali.

Deset tisíc žen za měsíc

Chirurg operující píštěle mi vypráví o svém porodnickém oddělení. V oblasti spadající pod jeho nemocnici je situace podobná jako tady, v Jahunu, kde jen přibližně 10 % žen rodí ve zdravotnickém zařízení. Doporučuje se ale, aby pod odborným dohledem rodily všechny ženy.

Pobavili jsme se nad tím, co by se stalo, kdyby se od zítřka opravdu všechny ženy rozhodly rodit v porodnici – museli bychom totiž ošetřovat 10 000 těhotných žen za měsíc!

To je ale nemyslitelné! Následky by byly nepředstavitelné – znamenalo by to 1 000 až 2 000 císařských řezů za měsíc! A jak by si infrastruktura poradila s tempem zhruba 30 až 65 císařských řezů za den? Kolik operačních sálů by bylo potřeba? Kolik zaměstnanců? Kolik jednotek krve? Snad nějaká porodnice ve velikosti velkoměsta by to zvládla. Mně tu představu hlava nebere…

*Porodnická píštěl je závažné zranění způsobené komplikovaným porodem, kdy dochází k těžkému poranění porodního kanálu a vzniku otvoru (píštěle), který spojuje vagínu s močovým měchýřem nebo s řitním otvorem, což vede k neustálému úniku moči nebo stolice.