Rodit ve stanech a bez lékařské pomoci. Osud těhotných žen v Pásmu Gazy
Začaly jí porodní bolesti. Vyhledala proto nejbližší nemocnici, kde ji ale odmítli. Všechny porodní sály byly plné. Její jméno je Maha*. V chladném zimním počasí se vrátila do svého provizorního stanu, jednoho z mnoha v táborech pro vnitřně vysídlené osoby v Rafáhu, městě na jihu Gazy. Svého zesnulého syna nakonec porodila na veřejných toaletách.
V Rafáhu žilo před válkou 300 tisíc Palestinců. Jejich počet se nyní kvůli bombardování a nucené evakuaci ze severu a středu Pásma Gazy vyšplhal na 1,5 milionu.
Válka v Gaze zcela narušila přístup nastávajících a čerstvých matek i jejich novorozenců ke zdravotní péči, což je vystavuje vážným a život ohrožujícím rizikům.
Emirátská porodnice je hlavním zařízením, které se jako poslední v Rafáhu stará o těhotné ženy. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je situace vážná. Odhadem je na místě více než 50 tisíc těhotných žen a od 7. října 2023 se podle agentury UNICEF již narodilo přibližně 20 tisíc dětí.
Kapacity jsou v nemocnici nesmírně omezené, lékaři tak mohou pomoct jen těm pacientkám, které čeká naléhavý a život ohrožující porod.
„Situace v Rafáhu je děsivá. Všechna místa jsou přeplněná. Lidé žijí ve stanech, ve školách
a nemocnicích. Emirátská nemocnice nyní řeší třikrát více porodů než dříve,“ uvedla koordinátorka Lékařů bez hranic urgentního zásahu v Gaze, Pascale Coissard.
Humanitární krize, která se v Gaze odehrává, způsobila, že nastávající matky už několik měsíců nepodstoupily ani jednu lékařskou prohlídku. Základní zdravotní péče je prakticky nedostupná, rodičky se navíc nemohou dostat do nemocnic kvůli chybějícímu palivu.
Vysídlené ženy žijící v žalostných podmínkách rodí v plastových stanech a veřejných budovách. Ty, kterým se podaří porodit v nemocnici, se často vracejí do provizorních přístřešků pouhých několik hodin po císařském řezu.
Aby se snížilo riziko nemocnosti a úmrtnosti matek i novorozenců, podporují Lékaři bez hranic Emirátskou nemocnici, kde přidali na poporodní oddělení 12 lůžek, aby zde mohlo pobývat alespoň 20 pacientek naráz.
„Kvůli velkému počtu žen a nedostatku materiálu je zdravotnický systém přetížen. Jsme tak nuceni propouštět nové matky jen několik hodin po porodu,“ vysvětluje Rita Botelho da Costa, vedoucí porodnického týmu Lékařů bez hranic. Ke komplikacím dochází nejčastěji během prvních 24 hodin po porodu. Vzhledem k tomu, že ženy žijí v zoufalých podmínkách, je důležité, aby zůstaly v nemocnici co nejdéle to je možné.
Třiatřicetiletá Rana Abu Hameida byla kvůli komplikacím v šestém měsíci těhotenství přijata na porodnické oddělení Emirátské nemocnice. Rana od začátku války neabsolvovala žádnou předporodní prohlídku, je jednou z mnoha vysídlených ze severu Pásma Gazy a nyní stejně jako Maha spí ve stanu.
Pokud těhotné ženy nemají dostatek jídla, přístup ke zdravotní péči nebo odpovídající prostředí, je u nich a jejich dětí vyšší pravděpodobnost zdravotních komplikací, včetně infekcí. Dětem podvyživených těhotných nebo kojících žen hrozí nejen bezprostřední zdravotní problémy, ale ohrožen je i jejich vývoj.
Více než třetina pacientek, jež vyhledala předporodní péči, vykazovala anémii. Téměř polovina těchto žen navíc trpěla močopohlavními problémy, jako jsou infekce močových cest.
Lékaři bez hranic poskytují v nemocnici poporodní péči a také podporu v oblasti duševního zdraví. Na klinice Šaboura je těhotným ženám poskytována předporodní péče, včetně screeningu podvýživy, a v případě potřeby jim je podávána terapeutická výživa. Jen za první lednový týden prohlídli gynekologové a porodníci Lékařů bez hranic na této klinice více než 200 pacientek. Na oddělení poporodní péče v Emirátské nemocnici přijali za stejné období více než 170 žen.
*Jméno bylo změněno