Rok po skončení bojů je zdravotnický systém v Mosulu stále v ruinách. Na skoro dva miliony obyvatel je méně než tisíc nemocničních lůžek

Praha, 10. července 2018 - Rok poté, co skončila bitva o Mosul, zůstává tamní zdravotnický systém v troskách. Do města se mezitím vracejí tisíce lidí. Lékaři bez hranic v západním Mosulu zaznamenali za uplynulý rok také posun v typu zranění – od válečných přes poranění minami. V poslední době ošetřují i zdravotní problémy a poranění způsobená špatnými životními podmínkami.

Během konfliktu bylo poškozeno devět ze třinácti mosulských veřejných nemocnic. Zdravotnické kapacity a počet lůžek se tam snížily o sedmdesát procent. Před začátkem bojů bylo totiž v Mosulu 3 500 nemocničních lůžek, po jejich odeznění tam zbylo méně než tisíc lůžek. Za poslední rok se jejich počet nijak výrazně nezvýšil. Rekonstrukce jednotlivých zařízení je extrémně pomalá a na 1,8 milionu obyvatel Mosulu dnes stále připadá méně než zmíněných tisíc nemocničních lůžek.

To je polovina mezinárodně uznávané minimální normy pro poskytování zdravotní péče v humanitárním kontextu. Podle této normy (The Sphere Standards) by vždy mělo být k dispozici více než deset nemocničních lůžek na deset tisíc obyvatel. V případě Mosulu jde tedy o pět lůžek na deset tisíc lidí. Množství nemocničních lůžek se přitom používá jako klíčový indikátor pro schopnost zdravotnického systému poskytovat lékařskou péči.

„Dostat se ke zdravotní péči je pro tisíce dětí i dospělých v Mosulu každodenním problémem. Počet obyvatel ve městě se přitom každým dnem zvyšuje. Jenom během letošního května se jich do Mosulu vrátilo téměř 46 tisíc. Zdravotnický systém se však nezotavuje a je tam proto ohromná mezera mezi dostupnými službami a potřebami rostoucí populace,“ přibližuje Heman Nagarathnam, vedoucí mise Lékařů bez hranic v Iráku.  

MSF-Sacha Myers

© Sacha Myers. Malý Anás nemůže po poranění páteře šrapnelem chodit. Péči mu poskytují Lékaři bez hranic v nemocnici ve východním Mosulu. 

Naléhavě jsou potřeba pohotovostní oddělení a chirurgická, onkologická nebo popáleninová péče. Chybí rovněž zdravotnické vybavení a pravidelný přísun léků. Dále je zapotřebí psychologická péče pro ty, kteří se vypořádávají s traumaty vyvolanými násilím či ztrátou blízkých, a také navazující chirurgie nebo fyzioterapie pro pacienty s válečnými zraněními. Ti trpí už měsíce, protože se jim nedostalo lékařské péče, jíž potřebují, aby se zotavili ze svých zranění.

„Kvůli zranění nemohu pracovat. Jsem z toho deprivovaný“

Dvaačtyřicetiletého Nashwana* střelil loni v březnu v Mosulu odstřelovač do nohy a do zad, když nakupoval jídlo. Od té doby žije s obrovskými bolestmi a bez adekvátní lékařské péče. 

„Byl jsem doma… když se bolest v noze a kyčli začala zhoršovat, až se časem stala nesnesitelnou. Vydal jsem se proto loni v říjnu do všeobecné nemocnice v západním Mosulu. Udělali mi pár rentgenových snímků a testů. Pak mi řekli, že potřebuji náročnou operaci, na kterou ale nemají kapacity ani prostředky,“ popisuje Nashwan. „Život je opravdu těžký. Moje zranění mají na můj život negativní dopad v mnoha ohledech – na mou rodinu, na děti, se kterými si nemohu hrát. Nemohu ani pracovat, takže nemáme příjem. Jsem z toho hodně deprivovaný,“ podotýká muž, jehož nyní začali léčit zdravotníci na klinice chirurgické a pooperační péče Lékařů bez hranic ve východním Mosulu.    

Životní podmínky v Mosulu jsou otřesné. Kvůli nedostatku vody a elektřiny tam pokulhává hygiena, riziko představují pro jeho obyvatele také poškozené domy a nástražná výbušná zařízení, kvůli čemuž je potřeba zdravotnických zařízení ještě naléhavější.

Tým Lékařů bez hranic v nemocnici v západním Mosulu zaznamenal za poslední rok posun od válečných zranění k poraněním minami a v poslední době také k zraněním a zdravotním problémům způsobeným špatnými životními podmínkami. To souvisí do jisté míry s tím, jak se více lidí vrací do města. Například v květnu tohoto roku 95 procent všech úrazů přijatých na pohotovosti v této nemocnici způsobily padající trosky, zřícené budovy nebo pády z nestabilních staveb.

„Je to rok od chvíle, kdy konflikt v Mosulu oficiálně skončil. Během toho nadcházejícího se musí ještě hodně udělat, aby se dostupnost zdravotní péče zlepšila. Lékaři bez hranic vyzývají místní úřady a mezinárodní společenství, aby urychleně obnovily veřejné zdravotnictví, poskytly pacientům přístup k cenově dostupným lékům a zajistily nezbytné vybavení ve zdravotnických zařízeních,“ uzavírá Nagarathnam.

* Jméno bylo změněno

Lékaři bez hranic působí v Iráku od roku 1991 a pracují v guvernorátech Anbár, Bagdád, Dijála, Irbíl, Kirkúk a Ninive. V západním Mosulu v současné době Lékaři bez hranic provozují nemocnici, která se specializuje na porodnictví, pediatrii a pohotovostní pomoc. Ve východním Mosulu mají kliniku zaměřenou na chirurgickou a pooperační péči pro válečné zraněné. V červenci začnou poskytovat psychologickou péči v klinikách pro základní zdravotní péči ve východní i západní části města.